Strach z létání

glamorousss
S tou hyperventilací je to takové složité a vlastně jednoduché. Stačí prostě přestat zhluboka dýchat a pokud to souvisí s nějakou úzkostí, strachem, tak odstranit ten špatný vliv, co na nás působí (vypadá to strašně jednoduše, ale z vlastní zkušenosti vím, že to tak jednoduché není...někdy to člověk prostě nedokáže ovlivnit, ať se snaží sebevíc). Jinak když to přijde, tak dýchat do sáčku a zase to vdechnout zpět, aby se oxid uhličitý vrátil zpátky do těla....Jde tam totiž o to, že se dostává z těla zbytečně moc oxidu uhličitého (jako třeba, když dlouho běžíme, tak dýcháme zhluboka....ale když tam ta námaha není, tak vzniká hyperventilace, předýchávání...pocit na omdlení, třes, brnění v končetinách).

Mně se kluci vždycky hrozně smějou, jakmile se letadlo zatřese, tak zesinám a první co (hned po tom, co zaryju prsty do opěrátek-bez ohledu na to, není-li na něm už cizí ruka) sleduju, jsou stevardky, že si říkám, že kdyby se dělo něco nestandardního, že jim to třeba poznám na obličeji...

Seema
To bych radši moc nedělala...koukat na letušky, aby ses uklidnila. Zrovna včera mi vykládal kolega, že jednou při startu seděl s kolegyní vepředu na jumpseatech a přímo naproti nim na první řade seděl nějaký arogantní týpek (taková ta rádoby první třída), vyřvával, evidentně se bál, ale dělal frajera, takže se strašně smál a nahlas pořvával:bože, my spadneme...atd. Takže se domluvili, že ho trochu vystraší. Při startu dělá letadlo pro laiky různé "divné" zvuky, stevardi jsou zvyklí a ví, kdy jaký zvuj přijde (mechanizace křídla, zasouvání podvozku)...no a když takový zvuk nastal, tak se strašně zděšeně s kolegyní chytli za ruce, vytřeštili oči a začali si zběsile šeptat. Pán prý málem omdlel A pak už s ním byl klid...

Taky jsem zažila, že jsme byly s kolegyní v kabině s vozíkem, rozdávaly jídlo, najednou se o dost snížil okolní hluk (je to jako kdyby se vypnuly motory, cestující to může vystrašit, ale nic to není...). Stevardi jsou na ty zvuky zvyklí...no ale kolegyně byla nová a naprosto regulérně nahlas na mě přes ten vozík houkla: proboha, my plachtíme A najednou bylo v kabině ticho absolutní, lidi přestali i žvýkat

olisak

Hmm, pěkné zážitky a pak že mají stevardi uklidňovat

A o co vlastně jde?

No, on ten hluk, co slyšíme v kabině, je vlastně smíchanina hodně vlivů...zvuk motorů, když jsou hodně v tahu, protivítr, záleží taky na výšce, jestli se prolétává oblačností, turbulence,silné proudění vzduchu. No a když se několik těch vlivů sníží, třeba ten protivítr, ani ten zvuk motorů už není tak slyšet....a když se to sejde tak naráz, tak to opravdu někdy vypadá, že letadlo ztichlo.

olisak
Ahoj, právě jsem natrefila na tuhle diskuzi, koukám, že jsi letuška, a tak bych se chtěla zeptat: Práce letušky by mě podle mně moc bavila. Říkám podle mně, protože do toho tak úplně nevidím, o co všechno se letušky vlastně musí postarat. Cestování miluju, jazyky taky, obsluhovat lidi mě taky baví... Ale problém u mně je, že mám v letadle někdy divný pocit (na jednu stranu strach, na druhou stranu se mi to moc líbí, jsou to smíšené pocity), taky strach z teroristů, vždycky si vzpomenu na 11.9., představím si jako by to letadlo, v kterém sedím, čekalo to samé a pak je mi špatně... Ale takový strach by mě snad přešel, jakmile bych měla nalítáno trochu víc a zvykla bych si, nebo ne? Měla jsi z létání taky strach než jsi byla letuška? Je to normální, nebo se na to tím pádem vůbec nehodím?

Pracuji jako letuška. Strach mít nemusíš. Zažila jsem už tolik věcí, ale letadlo je velmi spolehlivý stroj a piloti výborně trenovaní. Strach bych spíš měla, kdybych na tu dovolenou jela autem, nebo busem...

Neboj! Lítání je fajn a určitě se ti to bude líbit.
Pěkně si to užij.

olisak
Tak je vidět, že jsi profík. Kdyby člověk vše, co popisuješ předem věděl (ty zvuky atd.), tak by se ani nemusel bát.

natasha corelli
Ahojky, je to přesně, jak říkáš... Myslím si, že po zalítání by Tě strach přešel. Já jsem se nikdy předtím nebála lítat... ale nebylo mi to úplně šumák, když jsme startovali, přistávali... cítila jsem takové napětí, vzrušení, trošiličku strach, ale to mi právě přišlo parádní Tak jestli jsi na tom podobně, tak tohle neni strach z lítání... nahoru klidně můžeš . Jinak co se týče teroristů...to je těžké, no. Určitě bych měla trochu strach, kdybych lítala někde v arabských zemích nebo v Americe, ale docela té naší malé České republičce věřím... říkám si...kdo by tady chtěl co unášet a proč.
A taky musím souhlasit s aaaaa, že bych měla větší strach jet někam dál busem. Zrovna koukám na zprávy, že se zase nějaký u Prahy převrátil.
andys
Profík teda nejsem... ještě je toho tolik přede mnooou

olisak

Až poletím v létě na dovolenou, tak se domluvíme a já poletím tím, kde budeš mít zrovna službu, budeš mě uklidňovat

glamorousss
Tak jo.... a poprosím kapitána o nějaké to pohoupáníčko speciálně pro tebe, jo?

olisak

Tak to mi budeš muset přinést blicí pytlík Néé asi bych spíš hysterčila a chvíli an to sebou švihla do uličky