Dilema vysokoškolačky: dítě nebo kariéra?

Reaguji na VeronikaEma: však ano, proto radím aby se rozhodla srdcem.. jinak opakuji že tehotenství nemá vliv (i když mi třeba nevěříš), měla jsem ten názor vždy..

Zakladatelko:
ty sama přece musíš cítít, co opravdu chceš.. bud je tlak okolí "měj brzo děcko" nebo "udelej si kariéru" jedno z toho je cizí pocit a ty se řiď dle vlastního!

Reaguji na VeronikaEma:
Však my se nehádáme. Jak je vidět, zakladatelka se bude muset rozhodnout sama. Ale já jsem pracující, co - v tomto případě - podporuje dítě.

Reaguji na True:
Tak tomu já neodporuju. Ale obávám se, že z hlediska financí v případě rozchodu to nijak nepomůže.

Co to meleš? Víš kolik ženských si myslelo jak je v pohodě když má chlapa co má prachy a pak ostrouhaly? Ženská se zdravým rozumem se nenechá živit chlapem, ale myslí i sama na vlastní vrátka.

Přesně tak.

jsi ty vid

Prosimtě víš kolik ostrouhalo lidí obecně? to s tím nemá moc společného..

Vůbec jsi nepochopila, nebo možná nechtěla pochopit, jak jsem to myslela Ale budiž ti omluvou teď hormony no ...

Pokud ženská má přítele - ne manžela, který má peníze, není to dle mě argument k tomu, aby si holka řekla "jsem zajištěná". Jít hned po škole s dítětem na mateřskou bez jakékoliv praxe je myslím dost dětinské. Ženská není zajištěná jak na dobu mateřské/rodičovské, tak už vůbec ne na dobu poté. Nemá odpracováno, bude jí vypočtena ta největší almužna (stále je to kolem 3tisíc po půl roce na dobu 3 let?), poté se nemá kam vrátit, tudíž si bude své první zaměstnání hledat 3 roky po škole, bez praxe, s dítětem. Skvělé vyhlídky ...

Mám kolem sebe celkem dost holek, které ještě v těhotenství opustil kluk (a nebyly to žádné vztahy - rychlokvašky), takže slečny zůstaly doma uvázané na krku rodičům, bez peněz, bez chlapa, bez práce, bez vidiny dobré budoucnosti. No tak hlavně že mají vytoužené miminko které nebudou mít jak živit Myslím, že v tomto se řadím fakt k těm "chytřejším"

Reaguji na Ciiicaaa:
Přesně. Je taky třeba odložit růžové brýle a vzít v úvahu, kolik manželství a partnerských vztahů krachne během prvních pár roků s dítětem. Opravdu se mi zdá rozumější, když si pořídí dítě ženská, která se v takovém případě s dítětem uživí sama. S alimenty bývá potíž a rodiče asi taky nemají moc prostředků.

Tak já osobně bych "jen" s přítelem bez toho aniž bych měla práci dítě prostě nepořídila. Ale biologické hodiny bývají někdy hodně hlasité a v kombinaci se zdravotními komplikacemi, které by otěhotnění mohli komplikovat, se nedívím, že si nad tím lámeš hlavu.
Ještě bych se i poradila s doktorem, jak už tady někdo radil. Jestli je to opravdu tak vážné nebo tvůj zdravotní stav za dva roky budestejný...

Dítě bych hrozně chtěla, ale bojím se, že
1. po mateřské budu hůř hledat práci, nikdo nebude chtít holku co byla 4 roky po škole doma
Tyhle obavy jsou opodstatněné. Můj názor je, že by člověk měl mít nejdřív nějakou praxi, aby se měl po mateřské kam vrátit.. Ve mě se touha po dítěti pomalu taky probouzí, ale od maturity (bez praxe) jsem práci hledala skoro rok a půl.. Nedovedu si představit jak bych jí hledala bez praxe a ještě k tomu s dítětem..

2. že budu litovat, že jsem si "dostatečně neužila" svobodného života
To bych tak černě neviděla. Pokud si v tomhle věku pořídíš mimčo, tak po 40 budeš mít klid a můžete si s manželem užívat svobody až na půdu

3. že budu litovat, že jsme si s partnerem málo užili sami sebe, cestování a tak
Děti odejdou, s partnerem strávíš stáří. Užijete si sebe až děti odrostou.

4. že budu osamělá (kamarádky studují nebo pracují)
s dítětem osamělá minimálně 18 let nebudeš

K faktu, že máš finančně zajištěného partnera.. to je sice hezké, ale já bych nedokázala žít jenom z jěho peněz. Nedovedu si představit, že bych byla závislá na chlapovi. "Díky" tomu co jsem viděla u rodičů, když ještě měli jeden účet, jsem utvrzená v tom, že by prostě každý z manželů měl mít svoje - nemít žádnou rezervu a spoléhat se na (sebelepšího) chlapa je hloupost..

Být tebou tak si nejdřív najdu práci (třeba i mimo obor), kde dostaneš smlouvu na dobu neurčitou a pak se teprve pokusím o dítě.

Jinak se může stát že skončíš jako bývalá kamarádka - je jí 23, nikdy nepracovala, má dítě s pracháčem.. Za necelý rok jí bude končit rodičák, dítě by mělo jít do školky.. ona ale práci sotva sežene tak se uchyluje k tomu, že si raději pořídí další (a pak pravděpodobně další) dítě a bude nadále vysávat stát o všelijaké příspěvky..
Každopádně hodně štěstí a pevné nervy Taky si teď procházím takovou menší krizí kdy nevím co tak radši nedělám nic

Bohužel takových mam kolem sebe taky celkem dost.. Navíc nejedna z nich řekla, že "svoje dítě miluje nadevše, ale kdyby mohla vrátit čas tak by dítě v té době ještě neměla" a takhle by to být nemělo!

Jak to tady pročítám, tak souhlasím se vším co jsi napsala

Reaguji na Adluna: promiň, ale nechápu, proč by mělo zaměstnavatele jakkoliv zajímat, co jsi v té době, kdy jsi nepracovala, dělala - někdo měl děcko, jiný mohl cestovat, ale hlavní je, že nemáš praxi, od školy už dlouho a ano, tomu se říká velká "díra" v životopise, která na škodu prostě bývá. Podívej se na jakýkoliv server pro matky, jak tam ženské shání práci..co teprve ženské bez praxe.

Není pravda, že žádná ženská nelituje rozhodnutí mít děti brzy. Všechny moje kamarádky, které měly dítě před dostudováním, nyní říkají, že si to mohly posunout. Ani jedna už nemá zaměstnání, jaké chtěly.

Navíc jak říkají holky - stát se v životě může bohužel cokoliv, partner odejde, nedejbože se mu něco stane - a co pak? Ženská sama, bez praxe, bez práce a dítě na krku?

A ještě me napadá jedna věc.. pokud slečna nikdy nepracovala tak na mateřskou může rovnou zapomenout.. Takhle to měla kamarádka.. žádná mateřská když nemakala.. až dnem porodu se jí začal počítat rodičovský příspěvek, takže celé těhu byla bez koruny.. Tím že nedělala tak si nemohla ani vybírat délku rodičáku takže má stanovené 4 roky a částku snad 6900,- (a mam dojem že se jí po nějaké době bude snižovat) takže upřímně řečeno žádná hitparáda..
ale každého věc - pokud si člověk myslí, že dítěti k životu stačí láska tak proč ne

Já si teda myslím, že s tímhle Ti nikdo moc neporadí - někdo má zkušenost dobrou, někdo špatnou stejně tak lidi kolem nich. Tohle rozhodnutí je ryze o Tobě a Tvých prioritách. Nemyslím si, že by byla blbost teď do dítěte jít, pokud je partner dobře zajištěn a dítě chce (ale já bych předtím chtěla asi ještě svatbu ). Ty ho musíš znát nejlépe a pokud víš, že je zodpovědný a o dítě se prostě postará, tak je to zase o něčem jiném. Ono mezi náma kolik ženských fakt "dělá karieru", že, obvykle to není nic, s čím by se nedalo začít později. A dle Tvého příspěvku to vypadá, že máš priority jasné......
Já bych teda možná ještě rok počkala, ať máš napracováno na mateřskou a nebudeš odkázána jen na almužnu, ale netuším, nakolik jsou Tvé problémy závažné a nakolik Ti mohou dělat problémy do budoucnosti.....
Jinak mám kámoše ze střední, který měls e svoji teď už manželkou dítě na škole. Jsou zatím oba spokojení a neměnili by, dokonce čekají druhé. Ale sama nevím, jaks e ta holka pak na trhu práce uchytí, když bude bez praxe a s dvěma malýma dětma k tomu. Ale kámoš je zatím uživit zvládá, tak to není moje starost

Když to shrnu, rozhodni se dle toho jak to sama cítíš. A zda by pro tebe bylo horší pomyšlení, že dítě nikdy nebude nebo že budeš viset partnerovi na krku bez práce.....

Ale může, pokud ty problémy mohou třeba způsobovat srůsty na vejcovodech apod. Pak je čas největší nepřítel......

Dneska pokud má otec dítěte dostatečné příjmy po dostatečně dlouhou dobu, tak si ženská může alespoň délku rodičáku vybrat..Ale mateřskou samozřejmě nedostane. Ale kdybych teda já měla zajištěného partnera, tak to asi neřeším