Placení každý sám za sebe v několikaletém vztahu

Zdrhéééj! Včera bylo pozdě. Řekni mu, ať si jede třeba na Bahamy se svejma stejnejma kamarádama.

Ne nepřijde. Kam na ty škrty holky chodíte? toto tu řeší každá druhá.Takovýho chlapa poslat o dům dál a ani to, že má jiné kvality by mě nepřesvědčilo zůstat.

Chápala bych to, kdybyste na tom byli finančně blbě oba dva, ale pokud by to ustál a je na tom lépe, tak ho nechápu. Chlap, který miluje by takové směšné částky v řádu pár stovek neřešil. Také jsem zamítla už chlapa, co chtěl jet letos k moři a já chci šetřit na studium a na příští léto. A svět se nezbořil, já si jedu podle svého plánu, on ať si jede třeba na konec světa, když se bez toho luxusu neobejde.

Nepřijde mi to úplně v pořádku.

Ale asi jsem divná a doufám, že mě hned neukamenujete. Nevidím důvod (nebo spíš nechápu), proč by mělo být striktně dáno, že by chlap měl platit a že když hned nepřišel s tím, že s radostí zacáluje dovolenou za oba, tak je škrt a to je důvod zdrhat.

Jako větší důvod k zamyšlení mi přijde, že jste spolu několik let a on nezná/neuvědomuje si tvojí finanční situaci a že není ochoten hledat kompromis, který by vyhovoval oběma. Ať už by to byla levná společná dovolená a poté jeho luxusní výlet s kámošema. Nebo luxusní dovolená, kdy ty dáš, co můžeš a on zbytek doplatí. nebo zlatá střed.

Pro by nebyl problém, že za mě neplatí dovolenou (což v mém vztahu tak je, nechci se cítit jako vydržovaná panička, takže na dovolenou každej dáváme půlku, ale přesně vybíráme tak, aby oba dva byli spokojení), ale že nechce hledat ten kompromis, ustoupit alespoň částečně ze svých požadavků a hledat řešení, na kterém se shodnete oba.

Asi to bude znít dost tvrdě, ale ty opravdu nejsi pro něj partnerka, i když tak sama sebe nazýváš Přesně tohle mám na mysli :

Podobných deníčků je tady x, ale happy-endem nekončí žádný.

Nepřijde Pokud je zajištěný a navrhne výlet, má brát jako samozřejmost zaplacení. A ty bys podle možností buď měla přispět nebo něco na oplátku. Vždyť to nemusí být hned, vztah je o vzájemnosti, ne o penězích. Třeba se postarat o úklid, vaření, praní, poskytnout zázemí a pohodu - oplácet se dá jakkoliv a čímkoliv. Vztah přece není kalkul

Holky a jak řešíte placení výletů apod.? Mě totiž nejvíc naštve od chlapa tady to "tak hotel bude stát tolik, na každého je to tolik". Máme i společnou kasu na jídlo, což je mi taky proti srsti (vím, že je běžná), ale nechápu, proč si musí partneři takhle hlídat, kolik, kdo utratil... Neptám se jen kvůli sobě, ale i kvůli tomu, že to vídám u kamarádek a když vidím jak některá strká na pivu svojemu peníze "za sebe", říkám si, kam to povede...

Nedovedu si takové soužití představit. Jak byste řešili společnou budoucnost, děti, bydlení? S manželem jsme takto nikdy nehospodařili, všechno je společné, s takovým chlapem bych prostě nežila.

Reaguji na ilka1:
No už se vyjádřil, že společné finance jsou jedna velká blbost

Pokud to navrhne on, platí on, pokud já, tak platíme každý za sebe, ale také podle toho, kde a kam se jede. Pokud je to nekde po Česku tak platí on vše, pokud je to už neco dražšího tak občas platí i tak on, vetšinou mi je to ale blbé tak mu alespoň prispeju nebo se proste složíme. Ale veci jako pití a jídlo mi platí on, to mi prijde tak nejak jako samozrejmost. Tohle platí pro výlety, doma to neresime a jednou nakoupí jídlo on, pak zase já, proste když neco potrebujem tak nakoupí ten, kdo je ve meste. Neprijde mi normální, aby se jelo presne pul na pul, kor v nejakém už delším vztahu.

Navíc pochopila bych, kdyby chlap nemel moc penez ze by se i jelo pul napul, to ale evidentne není váš prípad. Já bych mu narovinu rekla, že na drahý hotel nemám tak se buď udelá kompromis a nebo ať to doplatí, jestli tam tak moc chce. Myslím, že pokud by te miloval tak to udelá automaticky a hlavne by nehledal luxusní hotely když moc dobre ví, že nemáš tolik penez jako on.

Myslím, že on si bude vždycky šetřit na věci pro sebe...na narozeniny mi třeba chtěl zaplatit většinu dovolené, ale zase to bylo stylem "kolik dostaneš od rodiny? abych vypočítal, kolik po tobě chtít..." že si šetří, bla bla...a pak jen tak přijde s kalhotama za 5000... Já neříkám, aby mi tu dovolenou zaplatil celou, nebo že si ty kalhoty neměl koupit, ale když to gesto udělá takovým stylem, byla bych radši kdyby mi nezaplatil nic..

Ještě bych měla dodat, že takové gesto udělal poprvé a rozhodně nešetří na děti, na to, že jednou budem rodina, nebo tak...to on by nejradši co nejvíc oddálil (a pořád mi říká, že "jednou")

V tom případě je to velký sobec a egoista. Do takového vztahu bych nikdy nešla, necítila bych se jako rovnoprávná partnerka

V tom případě je to velký sobec a egoista. Do takového vztahu bych nikdy nešla, necítila bych se jako rovnoprávná partnerka

To mě nenapadlo...

Já to pořád brala tak, že chápu, že je na takové věci ještě čas, že jsme mladí, máme cestovat, chodit ven apod...a že časem dospěje...ale teď si uvědomuju, že za tři roky to může být pořád to samé... Už jednou jsme měli neshody a já mimo jiné řekla, že nemám pocit, že by ten vztah někam vedl, byl nějak vážný... A on nechápal, jak to myslím, jestli si jako představuju, že mě teď požádá o ruku (což tehdy bylo brzo) a to bylo všechno. Nějaké dospělé chování, plánování, že za pár let k něčemu dospějem atd. se zatím nedostavilo Achjo, budu mu muset říct hodně věcí a už teď vidím jeho reakci...resp. nepochopení