Předem svého psaní zdravím ty,kteří budou mé psaní číst.Nechci si na nic stěžovat,jen se svěřím.Jsem už pár let vdaná,vztah máme pěkný,nebudu psát suprový,protože takový neexistuje a kdo o něm básní,ve skutečnosti je většinou vše jinak...
Máme běžné starosti,které se snažíme řešit,většinou s humorem.
Jediné,co občas manžel oproti jiným sleduje,je to,co si oblíkám.
Pozor,neznamená to,že by mi něco zakazoval.To vůbec ne!Spíše má vyhraněný názor na modu.Jeho věta:
[i]To se nosila v osmdesátém pátem
Je už pro mne více jak ohraná.
Nedávno jsem si koupila šaty,které bylo pro něj zděšením.Ne tak pro mne a pro okolí.Stále tvrdil,že v tom si mám chodit,až půjdu bez něho.Nevšímala jsem si toho.Jak někam spěchal,šaty jsem (naschvál) oblíkla,aby už nemohl nic namítat.
Včera jsme si byli sednou na jedno letní večerní a zjevila se žena,kterou jsem ho dostala na lokty.
Stačila jedna jediná věta,která samozřejmě malinko potěšila:
[i]Já vás znám,vy chodíte tak hezky oblečená a i dnes ty šaty nemají chybu.
Významně jsem do něj štouchla,aby si uvědomil,jak jsou ty šaty nemožné a nikdo by si je nezval na sebe.Jak se teď propadám hanbou,když je mám!
Na místě se k tomu nevyjadřoval,posléze řekl,nejsou tak špatné.
Haha.
Ovlivněn okolím?!
Jak to máte s protějšky vy?
Také vás tak haní?
Omlouvám se,deníček je 2x,jelikož jsem nějakým nedopatřením ukončila jeho činnost ještě,než začal...
Poslat SZ
Galerie obrázků
Pokud se v nich ale cítíš dobře Ty, pak je to v pořádku.
A řekla bych, že tohle není rok ´85 , ale retro á la 30 roky 
