Tímto deníčkem se chci spíše vypovídat, reagovat na spoustu deníčků s podobných tématem a jak to dopadlo u mě.
Na netu jsem narazila na diskuze právě tady na omlazení, začla jsem si je pročítat a intuitivně mě nejvíce zajímaly deníčky, kde hrála roli další žena v životě parnera, v tu chvíli byl můj vztah v pořádku, nicméně po pár dnech jsem u přítele začla pociťovat divné chování. Ani nevím proč, ale tak nějak jsem se připravila na rozchod, prostě intuice mi řikala ,že se mi děje úplně to samé, i když jsem si řikala, že je to hloupost, že si to v návaznosti jen vsugerovávám. Nicméně mi to nedalo a udeřila jsem na něj, řekl, že poznal někoho jiného.
Jen nastínění našeho vztahu: byli jsme oba zamilovaní, já byla jeho první vážnější známost (je mu 29), nastěhoval si mě k sobě po 3/4 roku, co jsme spolu byli, začátky sice nebyli jednoduché, nevěděl, co chce, bral to několik měsíců jen nezávazně, byl ublízený ještě od jiné holky, do které byl stále zamilovaný. Od doby, kdy jsme se dali dohromady bylo vše neskutečně krásné, on ve vztahu rostl, já také, podnikali jsme spolu spoustu společných aktivit. Trávili jsme spolu spoustu času. Nicméně také tím, že jsem bydlela v malém městě a přestěhovala jsem se za ním do Prahy, neměla jsem tam moc známých, ale i tak jsem se domu většinou vracela až kolem 19té večer, takže jsme ponorku neměli, on byl většinu odpoledne sám, dělal své aktivity, měl své koníčky, ale většinu času proseděl spíš doma u PC. Byli jsme spolu rok a půl, chovali se k sobě krásně, neustále mě hýčkal, doma pomáhal s čím mohl, udělal pro mě první poslední. Chovali jsme se k sobě slušne, s respektem a pochopením, žádné žárlení, žádné výčitky.. Bylo mi božsky.
No a pak do toho vstoupila nová slečna. Řekl mi, že neví, co má dělat, neplánoval, že ji potká, ona mu začla psát.. a poté co se sešli, zjistil, že mu je s ní fajn, že se s ní době povídá. Nespali spolu. Řekla jsem mu, že to musí vědět sám co dělat, jestli si uvědomuje, že máme krásný vztah a teď ho hodlá narušit někým, s kým by v nejlepším případě spadl do stejně harmonického vztahu... Mlčel.. Tak jsem mu pomohla a řekla mu, že to beru, ale hodil mi na hlavu spoustu starostí se stěhovaním, se zařizováním se atd. Nicméně jsem to ukončila. Řekla jsem mu, že náš vztah byl hezký a že jen doufám, že když ve vztahu tolik vyrostl a stal se z něj ideální přítel, že si ho ta další nebo kterákoliv jiná bude vážit.
A teď dotaz, myslíte si, že jsem úplně spálila mosty, vehnala ho do náruči té druhé a už nemáme šanci? Nebo mu dojde, že je to jen poblouznění, že tomu ještě nerozumí, že se zkrátka po delší době zamilovanost vytratí, ale zustavají tam ty hezké věci jako důvěra, láska, kompromisy atp.
Pak se stala ještě taková zvláštní věc. Druhý den po rozchodu jsem rozlomila a vyhodila srdce z pouti, co jsem mu jednou přinesla... Když jsem se pak vrátila domů, v koši už nebylo.. ale nenašla jsem ho ... Teď je to tři dny, nevidíme se, přicházím domů pozdě a rovnou sprcha - postel. Ráno odcházím z bytu mnohem dříve než on. Otázka je.. co teď?
Poslat SZ
Galerie obrázků
naprostý souhlas.