Ahoj, potřebovala bych poradit co dál. Před měsícem se se mnou rozešel přítel po sedmi letech, z toho jsme čtyři roky spolu bydleli a i pracovali. Můj bývalý byl o tři roky mladší a já byla jeho první holka. Myslím že náš vztah byl jako každý jiný, chvíli problémy, pak zase ráj..atd. Vše se zdálo být v pořádku, jelikož jsme si toho opravdu hodně prošli. Žádné nevěry se nekonaly, jen občas žárlení z obou stran Přítel chtěl podnikat a já mu přes moje známé sehnala práci klienty, se vším jsem mu pomáhala a on mě také. Moje rodina ho milovala a ta jeho...no byla jsem pro ně ta, co vytáhla brzo jejich syna od maminky a vždy když byly problémy s prací...atd, tak mi to jeho rodina dávala dost sežrat...ale i tak jsem se snažila s nima vycházet v klidu. Poslední rok se nám ale přestalo dařit v podnikání, klienti přestali platit a začali jsme mít finanční problémy. V tom nám hodně pomohla moje rodina, jeho moc ne. Snažila jsem si najít jinou práci, ale žili jsme v místě, kde to není moc jednoduché. Takže jsem musela na ÚP a začala jsem mít deprese. Nikam jsme moc nechodili, já nechtěla zbytečně utrácet. A začali jsme se hádat kvůli všemu, ponorka stereotyp. Na začátku letošního roku se pomalu začalo dařit a přítel mi říkal, že v létě už bude líp a to mě drželo nad vodou. No ale v dubnu k nám jeho nej kamarád přivedl ukázat svoji novou slečnu....Pár krát jsme se viděli, hodně jsem si s ní rozuměla a staly se z nás kamarádky. Nakonec jí ale ten kamarád nechal...No od května můj bývalý začal být divný, že je unavený, nic s ním nebylo, začal se semnou hádat...Ale já si pořád říkala, že toho má hodně v práci, tak jsem ho nechala být A na začátku června mě zaměstnal k sobě do firmy a já konečně začala normálně žít.... Po pár dnech, když se jednou vrátil z práce a řekl mi, že mu začnou vracet dluhy, jsem mu řekla paráda, to bysme mohli začít pracovat na mimi.....a už to jelo, hádka že děti nechce, že mi to vždy říkal, jen proto abych mu dala pokoj....že v našem vztahu je problém můj věk, že děti chce, ale ne ted....nakonec mi řekl, že chce pauzu...no a jak to asi dopadlo. Po týdnu se semnou sešel, nechal mě vykecat, co já chci. Já se mu omlouvala, že ho nechci ztratit....atd. A stejně mi řekl konec...nechal mě v bytě samotnou a odjel....následoval týden hádek, hysterií, scén... A on mi řekl, že si za vše můžu sama, že mě varoval..atd. Byl zlý arogantní.....a pak jsem se dozvěděla, že bydlí u té mé kamarádky, které jsem se tak svěřovala a které jsem věřila. A pak s ní odletěl na dovolenou....a já se musela sama vystěhovat našeho bytu. Když se vrátil, tak se začal omlouvat, jak se chval, že chce být kamarád...pořád se vyptával, jestli někoho mám...atd. A já se snažila být nad věcí a to ho úplně dostalo....začal zamnou jezdit, chtěl si povídat....no nakonec jsme se spolu vyspali, já to udělala abych se pomstila té super kamarádce, opravdu jsem z toho měla radost Když mi volá, tak tajně, když si píšeme tak taky. Bojí se jí říct i to, že je semnou v kontaktu, prý ji nechce ztratit...ale zároveň ho ke mně prý něco přitahuje. Vrátit se ke mně nechce, je s ní šťastný a spokojený, ale o mě taky nechce přijít. Já vůbec nevim co dělat. Už tolikrát jsem mu řekla at mě nechá být, že mu nebudu šlapat po štěstí. On se pořád snaží být semnou v kontaktu...žárlí, vyzvídá...nechápu ho, nevím co po mně ještě chce...Myslím si, že mu jeho maminka hodně pomohla, aby se na mě vykašlal, jelikož mě neměla ráda. A ta jeho nová přítelkyně, je psycholožka a motivuje lidi...takže si myslím, jak jsem se jí tenkrát svěřovala, tak teď z toho těží, zpívá jeho písničku, kterou on chce slyšet....přece není normální aby po tolika letech, vše zahodil.....já jsem opravdu nebyla tak špatná...jen jsem chtěla do budoucna děti.....a on tu holku týden po rozchodu tahal po celé jeho rodině a všichni mu gratulují, jak udělal dobře.....hrozný tohle. A to jsem jim byla dobrá, když potřebovali pomoc...a ted mě ani nezdraví...
Můžete mi prosím nějak poradit?? Přece jí nemůže milovat, když semnou spí a chce o mě pořád vše vědět....vůbec nevím co dál.....