Měla bych mít děti ale ještě je nechci

Ahoj, tvoje situace mě moc mrzí. Mě je 26, a stejně bych si teď děti nepořídila. Bez partnera.. A děti také určitě chci..jednou . Bojím se, že v tomhle Ti nikdo neporadí. Já bych to asi nelámala a pokud bych potkala partnera jakého chci, pořídila bych si s ním děti (třeba po roce vztahu a s jeho souhlasem samozřejmě). A pokud by to pak už nešlo tak bych zvážila adopci. Život bez dětí by byl asi smutný. Na druhou stranu, můžeš budovat kariéru, cestovat, pořídit si psy.. No každému co chce a co ho naplňuje. Mám v okolí pár, co mít děti nemohou a mají pejsky. Hodně cestují, oba dva mají super kariéru. Prostě žijí plnohodnotný život. Ale mě by asi mrzelo, že tu po mě nikdo nezůstane ..

Řekl, že to později ASI nepůjde, ne? Já osobně bych ještě chtěla slyšet názor jinýho gyndaře - ráda si všechno pro jistotu ověřuju, kde se dá.
A pokud by to potvrdil i někdo další, v tvý situaci bych si dítě nepořídila. Vždyť sama píšeš, že je teď nechceš ... Podle toho co píšeš, soudím, že bys rozhodně nebyla šťastná a že to není to, po čem toužíš.

Je mi 24 let, nemám přítele, nemám vlastní bydlení (pouze podnájem), mám dobrou práci, chci se bavit, cestovat, užívat si.
No a nemáš přítele,ani bydlení...............Chce to jiného doktora!"Asi" neznamená,že to později nepůjde A děláš dobře,jestli se na dítě necítíš,tak si ho nepořizuj! Jsi mladá,máš na dítko ještě čas.

"byla jsem na vyšetření u mého doktora a moc jsem se mu nelíbila a řekl mi špatné výsledky"

Škoda, že ti radši taky neporadil, jestli by s tím nešlo něco dělat, aby to takhle nemuselo dopadnout
Lámat cokoliv přes koleno není dobře, ty sama - i podvědomě - víš nejlíp, proč něco děláš nebo neděláš. A pořizovat si něco tak zavazujícího, jako je dítě, jenom "pro jistotu" mi vážně nepřipadá rozumný.
Jo a mmch, to že chceš děti teď, ještě neznamená, že to stejně budeš vidět i za pár let. Takže já bych to nechala volně plynout s tím, že něco vyššího ví mnohem líp než moje současné Já nebo dokonce mí současní doktoři, co je pro mě to nejlepší.

V takové situaci jsem nebyla, ale byla jsem v situaci, kdy mě děti vůbec nebraly a poslední rok už mám myšlenky na rodinu atd. Ne stylem teď hned, ale nějak se ve mě probudilo to, co se u mých kamarádek projevovalo už třeba v 18ti. Pokud ti něco takového doktor řekl, tak jak se tu píše výše bych se poradila, co s tím dál a to i od jiných odborníků. Pokud by to jinak nešlo, tak ti asi neporadím co máš udělat. Stát se to mě, tak si to dítě udělám, protože děti mít chci. Pokud bych nechtěla znát toho otce, tak bych šla na to umělé oplodnění jak jsi říkala. Je i pár chlapů, kteří už chtějí zakládat rodinu, tak bych je případně zkusila vyhledat s tím, že to buď vyjde a nebo nevyjde a nebo bych to hodila na ten náhodný sex s nějakým cizincem, který o mém těhotenství ani nebude vědět. Každý má své možnosti. Možná se na to necítíš, ale v takové situaci bylo spousta žen a třeba to nemusí dopadnout tak tragicky, jak si to představuješ. Třeba naopak to dítě budeš mít ráda a budeš ráda, že ho máš. Jak je to dítě starší a nepotřebuje tolik tvou péči, tak ho můžeš dát ségře na hlídání. Je jednodušší, když ta ženská ví, že dítě nechce, ale pak když jí je kolem té 40 a víc, tak najednou zjistí, že chce a že už nemůže. To, co jsem tu vypsala je jen to, jak bych se zachovala já. Samozřejmě, pokud nemáš partnera, případně rodiče, kteří by ti pomohli finančně, tak je to dost složité. Co se týče cestování a zábavy, tak mám spousta kamarádek, které mají děti a vše z toho, co jsi vypsala dělají. Možná toho dělají víc, než ty svobodné, bezdětné. Záleží jak kdo tu situaci s dítětem vnímá. Někdo jako horor a někdo si to dokáže užít, pokud má ten zdravý mozek a nevidí za svým zkaženým životem dítě.

Je toooooľko detí na svete ktoré by chceli aby ich niekto mal rád.

Na druhej strane je to ten najkrajší dar čo mi život dal.

Reaguji na EleanorWoods: Ty kamarádky, které cestují a užívají si, asi nejsou samoživitelky. Také si nejsem jistá, jestli už je možné, aby o umělé oplodnění žádala žena bez partnera, myslím, že je to stále řešení pro neplodné páry, i když obejít to nějak určitě jde.

V dnešní době existuje celá řada možností, málokterá žena dnes musí zůstat bez vlastního dítěte. I když riziko tu je, záleží na tobě, jestli ho chceš podstoupit. Pořídit si dítě, na které nejsi připravena, je podle mě hloupost. Určitě bych na tvém místě začala tím, že bych s lékařem probrala svoji současnou situaci a zjistila, jaké jsou možnosti. Až v případě, že by se ukázalo, že těhotenství později nebude možné, rozhodovala bych se, co je pro mě lepší, jestli dítě raději teď, nebo raději později adopce.

Samozřejmě, že si ještě počkám na ty výsledky. Pokud se potvrdí špatné zprávy, tak půjdu si říct k jinému doktorovi o názor... Jen mě to hodně zarazilo, překvapilo. Nečekala jsem, že zrovna u mě se tohle může stát. Vždycky jsem si plánovala, že až budu starší tak si najdu muže a budeme se na miminko společně těšit. Chci děti, ale ne teď. Vím, že bych měla velkou podporu od sestry a od rodičů ale já si to neumím představit. Nechci být osamělá matka co žije u rodičů, nechci dítě teď, nedokázala bych to. Spíš jsem potřebovala slyšet ostatní názory na danou situaci. Holky kolem mě už v mém věku mají několikaroční diltě - buď nehoda, chtěli ho, nenašli práci po škole.

Záleží, co je to za problém. Pokud by to bylo něco ve smyslu neprůchodných vejcovodů, tak to jde do budoucna obejít umělým oplodněním, takže to bych nelámala přes koleno, ale pokud je to např. to, že tě čeká předčasný přechod, že se ti přestanou tvořit vajíčka, a v budoucnu by připadalo v úvahu jen umělé oplodnění od dárkyně nebo nedejbože bys měla přijít o dělohu, to je už horší. Já jsem byla v situaci, kdy mi už od dospívání doktoři říkali, že budu mít s největší pravděpodobností problém, pak když jsem si našla budoucího muže, tak na mě doktor tlačil, že už by to chtělo, ale já se do toho nehrnula, ani přítel. Nakonec jsme se začli snažit a trvalo to skoro dva roky a nevzpomínám na to ráda, byla to zkouška vztahu. Paradoxně ten cit, ta touha po dítěti, přišla, až když jsem to dítě už měla a teď mám nakonec tři

Některé jsou samoživitelky. Moje máma byla také samoživitelka a cestovaly jsme spolu od mých 4 let. Je to jen o plánování času. Jasně někdo nemá prachy, ale sorry ten kdo nemá prachy na to dítě, tak nemá prachy ani na to cestování. Kdyby zakladatelka neměla zdravotní problémy, tak je to jedno, ale ona je ASI má, tak bych jí tu neujišťovala, že je v pohodě, když ani nikdo nevíme, jak na tom vlastně je a nikdo z nás není lékař.

Jako tady jsou většinou uživatelky, které se těhotenství brání víc jak chlap, tak si dej zakladatelko trošku pozor, abys nepřišla o tu radost a nebylo už pozdě. Mluvím jen díky tomu, že mám kamarádky nad 35 let, které jsou bez chlapa a bez dětí a je to trošku psycho až na jednu. Ta se snaží rok a půl o dítě s přítelem a nějak to nejde, tak už o tom ani nemluví. Sice má kariéru, nějakých 100 měsíčně, ale je nešťastná a sama říká, že si to dítě měla udělat dřív. Další toho chlapa ani nechtějí, tak si odjely pro dítě do zahraničí, aby jim to mateřství neuniklo a některé mají hysterák, že dítě pořád nechtějí, ale vlastně ho chtějí a že je žádný chlap nechce, protože jsou starší. Další se přihlásila do meditativního kroužku a nechala si namluvit, že vlastně nemá dítěti co předat na tomto světě a energie ji nejsou nakloněny. Ono to tak ale i je. Například na seznamkách si každý chlap i v těch 50 letech zkouší hledat 25letou a bezdětnou. Jinak mi je to samozřejmě jedno jak si to kdo zařídí, ale spousta věcí jsou jen výmluvy a strašáci. Vždy budou mít lidé s něčím problém a budou to házet na druhé. Zkus ještě další doktory. Nevím, co máš konkrétně za problém, ale tady není nikdo lékař a podceňovat lékaře se také nemusí vyplatit.

To se říká, ale štěstí přeje připraveným. Někdy není chytré věci odkládat a to ani těhotenství, pokud mi to mé zdraví neumožňuje.

Jinak jsou lidé, kteří mají desítku měsíčně a stejně si do dítě udělají a pak jsou lidé, kteří vydělávají 100 měsíčně a to dítě si neudělají, protože by je omezovalo atd atd. Díky pohledu který kolem sebe vidím, že člověk může žít i když má dítě. Dítě není nemoc. Horší je se dozvědět, že mám rakovinu a mám poslední půl rok života. Spousta lidí jen kecá, že nemá prachy. Spousta je opravdu nemá, ale prostě to tak je, že spousta lidí raději vyhodí peníze za nesmysly (skrz ně si užívají) na dovolenou stejně nejedou krom Chorvatska atd atd. Chápu argument: Chci odjet na nějakou dobu do zahraničí a dítě by mi překáželo, ale nechápu argument, že jak je dítě, tak se nedá cestovat. Viděla jsem během cestování několik matek, které lítaly i s miminem přes celý svět, dnes má skoro každý hotel jako službu hlídání dítěte a když je to dítě větší, tak ho v pohodě zvládnete vzít sebou. Letos jsem byla v jednom 5* hotelu a tam měl skoro každý pár dvě děti a malé. Argument, že bych to dítě nenáviděla apod. je také zvláštní. Pokud beru dítě jako vetřelce, tak je asi lepší si ho fakt nepořizovat a prostě to téma vůbec neřešit.

Kamarádce rekl doktor že tak bude mít asi problém otěhotnět ... Našla práci všechno super tak ale říkali si "no když bude problém tak to budeme zkoušel " bum a do dvou měsíců byla v tom takže nestresuj se 😉 a zkus se poradit i jinde