Mám z toho pocit, že jsem se jen bála samoty a vlastně to nebyla láska. Koneckonců kartářka mi před rokem řekla, že to s ním nebude vztah pro život a že k sobě nepatříme. Odhadla jeho povahu lépe, než já a toho ani neznala. Byl sobecký, paličatý, egoista, nikdy nepřiznal svou chybu a nechtěl dělat kompromisy. Chodil domů opilý nebo pil doma každý večer a byl pak hnusný i na mě. Nechtěla jsem si to celý rok přiznat a až donedávna jsem si myslela, že nebudu mít sílu od něj odejít. Nebýt kamarádky z práce, asi bych k tomu včera odvahu nesebrala. Ale nakonec to vypadá, že to bylo to nejmoudřejší, co jsem tento rok udělala. Samozřejmě bude mi chybět usínání v náručí, že se o mě někdo staral, když jsem byla marod, že na mě doma někdo čekal po příchodu z práce, že mi i uměl říct hezké věci. Ale zápory stejně natolik převažují, že je to i přesto úleva.
Deníček píši za prvé jako povzbuzení holkám, které mají taky nefunkční vztah a bojí se ho pustit k vodě a za druhé i jako vypsání se a snad tu najdu další podporu psychickou, že se nemusím bát nějaké té samoty. Mám přátele, mám rodinu, mám také mimo jiné spoustu nápadníků, takže úplně sama nebudu. Mohu si teď dopřávat všeho, co jsem ve vztahu s ním nemohla. Šetřím si na další vzdělání, rekonstruuji si nynější bydlení a snad po čase, jak mi kartářka řekla, najdu i lepšího muže, který pro mě bude ten správný a bude se ke mně hodit pro život. Řekla, že přijde, až tenhle nefunkční vztah skončí a začne mi nová etapa života. Přijde to prý pomalu, ale jistě. Prý už toho člověka znám, možná jen od vidění nebo ho potkávám ve městě, ale je mi prý nablízku a bude do mě zamilovaný a já na tom pak prý budu taky tak. Mám jich teď ale kolem sebe tolik a nechci se hned zas vázat do nějakého vztahu. Jsem po třech po sobě jdoucích vážných více jak ročních vztazích a chci si dát čas na vyrovnání se s tím, jak a proč jsem měla nefungující vztahy a nalezení sama sebe.
Co mi poradíte holky? Mám s těmi nápadníky jen chodit ven a užívat si zájmu bez závazků? Nebo nedělat ani to a na kamarády s benefity se teď vykašlat? Popravdě sex mám ráda a nechci si ho odpírat. A nejsem ani samotářský typ.
A kdo může a chce, povíte mi, jak jste se po rozchodu zařídily vy?