Před nějakým časem jsme se po 3 letech rozešli s přítelem. Nehádali jsme se, měli jsme furt co dělat a stereotyp nám rozhodně nehrozil. Jednou jsem přišla z práce, s přítelem jsme si normálně lehli a povídali si.Jenže z ničeho nic řekl, že bychom se měli rozejít, že mě má rád, moc rád, jsem skvělá holka,ale že už mě nemiluje ( v tu chvíli jsem se i zasmála,protože mi to přišlo jako neskutečná fráze). Nedělala jsem scény, vstala jsem, pomohla jsem mu zabalit věci a vyprovodila ho před barák. Tedˇjsme víceméně kamarádi. Jenže co dál? Naděje, že by se vrátil už vyhasla, on si užívá svůj život a já ten svůj.Jenže je prázdnej. Jdu do práce, vyspim se, když mám volno tak zajdu s kamarády někam popít nebo si sednout, ale chybí mi ten pocit,že na mě doma někdo čeká, někdo, kdo mě miluje a já jeho a někdo, kdo mi neřekne "promiň, už tě nemiluju" . Co jste po rozchodu a po tý ubulený fázy (jak jsem to alespon teda podle sebe pojmenovala) dělali? Hledali jste nového partnera, nebo jste to nechali na náhodě? Já v tu náhodu moc nevěřím, dělám v práci 12tky a se samýma ženskejma, píšou mi chlapi který vědí že jsem pro změnu nezadaná a myslí si,že z toho kápne nějaká noc a moji kamarádi, jsou prostě kamarádi. Raději to ještě shrnu do 1 otázky- hledali jste si po rozchodu vztah ( kde, po jaké asi době), nebo jste to nechali náhodě? Budu ráda za jakékoliv odpovědi,Týna
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Hledat nový vztah, nebo ne?
Poslat SZJá jsem nový vztah nehledala, spíš nezávazné schůzky a flirt. Občas na kafe, večeři, do baru, na party. To mi tak nějak stačilo, někde v sobě jsem věděla, že na vztah nejsem připravená (resp že nejsem připravená na to, se nechat znovu oklamat) , takže jsem si nedělala žádné iluze, nic jsem nebrala nijak vážně, vázat jsem se nechtěla a vlastně jsem chlapům nevěřila ani slovo - nechtěla jsem a vlastně mně žádný tím pádem nemohl zklamat. No a po pár měsících se to obrátilo, já měla zpět sebevědomí i dobrou náladu, a když jsem zase cítila, že chci vztah a že jsem připravená dát někomu důvěru, tak jsem s tím nezávazným setkáváním sekla a chodila jsem už jen na vážné schůzky.
Suma sumárum...ty musíš vědět, jestli jsi na to psychicky připravená. Můžeš zkusit takhle nezávazně flirtovat, uvidíš, jestli to pomůže...
(Mimochodem tím nemyslím sex, já jsem na tady ty jednorázovky dost opatrná, takže jsem to absolvovala možná dvakrát v životě, a to s ochranou pochopitelně)
Pokud budeš "hledat vztah", najdeš leda nějakého vošousta, co ti bude tvrdit, jak to s tebou myslí vážně - ale jen do rána 
Pokud budeš do okolí vyzařovat, že nikoho nijak zoufale nehledáš ( a nebo jen na pobavení ) , tak se ti budou cpát sami 
. Ideální je naplánovat si něco, co se s novým vztahem absolutně neslučuje : zahraniční stáž, augmentaci, časově náročného koníčka, stěhování, .... a budeš jej mít ani nebudeš vědet, jak Takový je život.
Mám časově náročnou práci, to mi stačí ... i když jsem nikoho hledat nezačala, psalo mi už několik "chlapů", ale bylo poznat na první pohled, o co jim de (a je zajímavý, že jen jeden z nich byl nezadanej).Nějak ztrácim motivaci 
Týnko , to má každý úplně jiný...sama jsem se rozvedla synovi bylo pár měsíců páč z manžela se stal psychopat-žárlivec. V podstatě jsem byla ráda, že jsme přežili...
Nějaký čas jsem se bála i jen vyjít z domu, ale musela jsem do práce, i když jsem byla na mateřské, jezdila jsem v noci pracovat na benzínku...chlapa jsem nechtěla z blízka ani vidět, jakéhokoliv...to mi vydrželo asi 4 roky, začala jsem dálkově dělat VŠ a pak najednou to přišlo úplně nečekaně, ale přišlo
Já po vztazích cítím takovou nechuť ke vztahům, že jen chodím na drinky a večeře a beru to jako zábavu. Z některých si dělám srandu, protože to ani nijak nejde. Nejsem typ, co skáče ze vztahu do vztahu. Člověk má být nějakou dobu sám. Chápu, že teď bude to období Vánoc a budeš mít z toho trošku depku, ale to přejde. Nesmíš se na ten vztah tolik upínat a co přijde to přijde. Na skleničku si občas skoč až se na to budeš cítit. Když chlap zažije moje porozchodové období, tak je to chudák, ale já bych řekla, že jim se ten přístup nezájmu naopak líbí. Oni jsou maso a někteří vydrží opravdu hodně.
méně než
10 příspěvků
Tak třeba já po odchodu z dlouhodobého vztahu (což se dá považovat i ten tvůj) hrozně chtěla randit 
Možná jsem tehdy i někoho hledala, ale jakmile jsem se trochu v samotě otrkala, začala jsem si to užívat
Cituji EleanorWoods: Když chlap zažije moje porozchodové období, tak je to chudák, ale já bych řekla, že jim se ten přístup nezájmu naopak líbí. Oni jsou maso a někteří vydrží opravdu hodně.
Jojo, taky jsem si zažila.. Pak se mi stalo něco zdravotně hodně ošklivého a já svůj vztah k mužům přehodnotila - už se k nim nechovám tak, jak nechci, aby se chovali oni ke mě. Dost možná si trochu nabiju čumák, ale co už..
Až budeš chtít vztah, přijde to samo. K časově náročné práci bych si našla koníčka, který tě dostatečně zaměstná a zapracovala sama na sobě, jak se to radí asi v každém podobném deníčku. Je totiž čas pracovat na vztahu sebe k sobě samé a za takovou ženou se pak chlapi budou jen otáčet, to mi věř 
