Držíte v práci "hubu a krok"?

Taky mám svou práci ráda, hlavně máme úžasný kolektiv, což je pro mě na prvním místě, resp. se to dělí o příčku s platem Avšak nenechám si "s*át na hlavu". Samozřejmě to ale člověk musí umět podat tak, aby si rovnou nemusel začít balit tužky Na druhou stranu - jsem zastánce toho, že mladý člověk by neměl zůstávat neustále v jedné práci, takže pokud se ti něco nelíbí a nevidíš moc způsob jak to vyřešit, jdi jinam. Práce je všude dost ...

Hlavní je umět rozeznat, před kým si můžeš tu hubu otevřít. Já mám právě problém, že neumím prostě držet hubu a krok, nechat si s*át na hlavu. Když se mi něco nelíbí, prostě to řeknu nebo dám najevo a to někteří nejsou schopni akceptovat. Moje zkušenost je ta, že čím víc se někteří ve vyšších pozicích tváří přátelsky, tím větší svině to jsou. Další můj poznatek je, že pokud někomu vadíš, bude to tím, že máš nějakou výraznou vlastnost, kterou dotyčný člověk sám disponuje a proto ho s*reš.

Taky mám kolektiv dobrý, ale poohlížím se jinde. Problém je, že mi to při pohovorech přijde jinde snad ještě horší. Pak je teprve potíž se změnou práce, aby to nebylo jako z bláta do louže.

Toho jsem si už také parkrát všimla.

Do teď jsem si v práci klidně pusu otevírala, ale teď jsem zjistila, že vyhodili 2 lidi za to, že byli "problémoví" (v překladu když se jim něco nelíbilo tak se ozvali)
Takže se raději kousnu a pokusim se veškerou nespravedlnost vydržet..
Jelikož mi na konci roku končí smlouva tak nevim jak bych dopadla kdybych v držkovní pokračovala

Pro představu co je můj největší problém v práci:
Dělám na pozici montážní dělník - výplatu mi tvoří hlavně moje výroba - máme normy které musí být splněné na 100% když je to víc, mám víc peněz.. A já vyráběla klidně i na 115% a hlavně i kvalitně.. Vedoucí mě chválila.

Koncem září mě přesunuli do jiné části - jiné stroje, trochu jiná práce, jsem tam měsíc a plnim jenom na 95%.. Tak jsem se ozvala, že to nechci že je tam dalších X lidí at tam pošle jiné.. Prý to nejde - jasně, z dalších 15-20 ženských, které by nemohla jednu vybrat..
Takže to spíš vidím jako hezky promyšlený plán, aby měla nějaký argument proč mi tu smlouvu neprodloužit (ne že by nějaký argument potřebovala)..
Nejsem si ale vědoma, co jsem vedoucí udělala, do teď jsme vycházely.

Jsem dost impulzivní, takže mám/měla jsem problém si neříct svoje. Jenže to stejně k ničemu nebylo. Ničeho jsem nedosáhla.Naučila jsem se to přehlížet. Jedu si to svoje a neberu si osobně chování kolegů, nadřízených. Práci, i když jiných kolegů musím udělat ať držkuju nebo ne, tak proč si kazit den...

tak hlavně, že máme tu demokracii a každý si může říkat, co chce

Ano, bohužel heslo dnešních šéfů zní "Drž hubu a makej!"

Jo, a ještě "za dveřmi je dalších 20 čekající na tvé místo!" tak jak si člověk vůbec může stěžovat... pracovní systém u nás je s nadsázkou skoro jak novodobá otročina...

Držím hubu jen když mi na té práci záleží...

Kdyby "jen" 20 A jaképak "skoro" Bohužel je to novodobá otročina!

Ahoj, já už jo. Nejdřív jsem byla vcelku odvážná, ozvala jsem se, když se mi něco nezdálo a hlavně jsem odmítala práci, která mi úplně nenáležela. Dostala jsem to docela pěkně sežrat a báječnej kolektiv mi byl v tu chvíli k prdu. Teď se snažím najít nějakou hranici mezi tím, co ještě snesu a tím, co už si prostě nenechám líbit, ale protože už nechci zažívat žádný psycho, spíš držim tu hubu a krok...
Je to blbý, ale fakt málokdo si může dovolit diktovat svoje podmínky a čekat, že z něj všichni padnou na zadek.

No, jsem ráda,že nejsem sama, kdo si moc neotvírá v práci pusu A moc vám všem děkuji za reakce. Byla jsem ze své situace v poslední době rozladěná,ale zase si říkám,že je to zatím jen brigáda, tak nemá cenu se kvůli tomu nějak víc trápit. Navíc mi přijde,že je to všude podobné :-/

V práci, kde jsem brigádničila, jsem si pusu neotvírala vyloženě, spíš jsem řekla svůj názor, který samozřejmě vedení moc nezajímal a když mě nechali sežrat něco, co nebyla má vina, tak jsem prostě svou práci nedělala tak dobře.. a když už to bylo neúnosné, tak jsem jeden den řekla, že končím a druhý den už tam nebyla.. peníze nepeníze, nejsem nic, s čím by si kdokoliv mohl vytírat zadek

čim víc lidí bude "držet hubu a krok" tim spíš si v ničem nepomůžete, pokud se vám něco fakt líbit nebude, protže vemou nekoho kdo zase bude drzet hubu a krok Otročinu si myslím že tu nedělá nikdo (pokud vím otroctví je hodne práce a 0 penez......) takže to zas tak nehroťte.