Znala jsem se s jedním mužem od vidění. Pak jsme se na jedné párty dali do řeči (on přišel za mnou), něco jsme popili, tančili, povídali si a skončilo to až u líbání. Dokonce mě zval k sobě domů, ale to jsem odmítla. Vyměnili jsme si čísla, ještě mi psal, jak se mu to se mnou líbilo, ale od té doby nic. Já jsem mu pak psala jen tak neutrálně, jak se má, ale z jeho strany žádná velká iniciativa. Občas se potkáme, usmívá se na mě, ale jinak mi nenapíše, neozve se. A já se nikomu vnucovat nehodlám Chlapi to stejně nemají rádi a já bych si akorát připadala jak nějaká stíhačka Ale popravdě mě to k němu táhne a pořád mi hlavou vrtá ten společný večer, kdy nám spolu bylo hezky. Ale nejspíš to bral jen jako nezávazný flirt, protože jinak by se snad ozval, no ne?
Vím, že mi těžko řeknete, co se mu honí hlavou. Jen by mě zajímal váš názor na věc? Asi mu šlo jen o to jedno, že? A měla bych se na něho vykašlat? Což nejspíš udělám, protože tak nějak podvědomě stejně tuším, že kdyby chtěl, tak se bude prostě snažit. A když se nesnaží, tak mě prostě nechce. Jen je těžké se s tím smířit, když si vzpomenu, jak to bylo hezké, ale co se dá dělat...
Jen by mě zajímalo, co byste na mém místě udělaly vy?
Jo a mimochodem je ve znamení raka. Já zas na to moc nevěřím, ale myslím, že některé charakterové vlastnosti můžou sedět. Ale to se těžko posuzuje, když ho skoro neznám.
Jen jsem se potřebovala vypovídat.
Děkuji za jakýkoliv názor!