S manželem (34) chodím už tři roky (já 27) před půl rokem jsme se vzali. Před svatbou jsme byli spolužáci na VŠ, kterou jsem mu pomohla dostudovat, jeho to nebavilo a udělal to víceméně pouze na přání matky, pro mě bylo dost vyčerpávající ho do dostudování tlačit. Jeho životní vášní je umění, kterému se však věnuje pouze na amatérské úrovni, každopádně však má v tomto směru výsledky, ovšem pouze na amatérské (neplacené) úrovni ... Na začátku mě tím okouzlil a dodnes tvoříme spolu, já to však beru jako pouhé zpestření. Vadilo a vadí mi však, že má špatně placenou práci, ve které je jen proto, že tam nemusí pracovat a věnuje se svému koníčku- umění. Já jsem v 17 odešla do ciziny, kde jsem dodnes a tvrdě jsem pracovala na tom, abych měla dnešní práci, která je kreativní a slušně placená (lépe než jeho). On žil do 30 u rodičů a odešel, až když poznal mě, teď už tři roky žijeme ve společné domácnosti.
V práci mám kolegu (23), který mi byl od počátku velmi sympatický, dlouho jsme byli kamarádi, máme totožný smysl pro humor, rádi jsme se spolu povídali. Nepřitahoval mě, vypadal velmi mladě. Před měsícem jsme spolu byli na teambuildingu, kde jsme se celou dobu bavili pouze spolu, hrozně jsme se tam sblížili. Oproti manželovi, který je dost pohodlný a rád hlavně sleduje filmy jsem najednou zjistila, že jsou i lidé, kteří vstanou o čtvrté ráno, aby se šli projít do lesa a ocení krásu přírody. Vysloveně jsme si to tam užívali a ještě jsme si dělali srandu, jaká je škoda, že jsem vdaná. Já jsem si začala všímat, že za poslední měsíce velmi dospěl a postupně se mi začal líbit. On je sice mladší, ale je velmi šikovný, pomáhal mi učit se nové věci v práci. Pak mi oznámil, že od nového roku půjde pracovat do Kanady, kde bude pracovat na velkých projektech (také má uměleckou práci, avšak profi). Bylo mi to velmi líto a začali jsme spolu trávit každou volnou chvilku, abychom si užili čas, dokud tu ještě bude. Čím dál tím více jsme si uvědomovali i vzájemnou přitažlivost a jednoho dne jsme tomu podlehli a vyspali jsme se spolu. Od té doby se tajně setkáváme, je nám však jasné, že za tím není jen sex, ale i láska. Paradoxně je to mnohem romantičtější než s manželem, k manželovi cítím větší fyzickou přitažlivost, ale zase manžel má sex hodně oddělený od lásky a bohužel má až příliš vroucný vztah k pornu, což přispívá k problémům v sexu (s jeho vyvrcholením) Zpočátku se mi ale velmi líbilo, že je odvážnější, chce zkusit i BDSM apod…
Oproti milenci mi připadá manžel jako mamánek, ztratila jsem růžové brýle a uvědomuji si, že doma je hodně věcí, co mi vadí (manžel je hrozný cimprlich, vybíravý v jídle - ale sám vařit neví, dokonce i v sexu - několikrát mi řekl, že mu "nevoním", co si umíte představit, jaký má asi dopad na mou chuť k něžnostem, nemůžu si dát ani parfém, aby nekomentoval, že mu tady smrdím). Milenec mi připadá jako chlap(ec) do nepohody, se kterým bych se sama mohla rozvíjet. Začali jsme se bavit o tom, že bych do Kanady mohla přijít za ním a byli bychom spolu. Ještě před měsícem však doma bylo všechno relativně v pohodě (o problémech s manželem jsem samozřejmě věděla i předtím, ale zkrátka jsem si řekla, že s tím nějak budu umět žít, každý má chyby, dokonce jsme se začali snažit o děťátko - což jsem okamžitě po zahájení poměru přerušila ).
Jsem teď hrozně zmatená a je mi líto manžela, je to dobrý chlap a snaží se. Ale mám pocit, jako bych za ty tři roky s ním řešila tolik problémů, že se ten vztah vyčerpal a neumím se na něj dívat jako na chlapa ... Nechci ho do konce života tlačit k tomu, aby byl praktický, chtěla bych vyrovnaný vztah.
Manžel o nevěře netuší, máme sice volný vztah s povolenou nevěrou, pokud jde jen o sex, ale tady jde o víc.
Za pozornost ještě stojí, že s manželem jsem si začala podobným způsobem, jakým nyní s milencem, žila jsem několik let s neperspektivním partnerem (dluhy, bez vzdělání, laxní, nechtělo se mu pracovat), poznala jsem manžela, vztah začal sexem, pak jsem se urychleně rozešla s bývalým a od té doby jsme spolu. Jako kdyby se mi opět zvýšila laťka a manžel mi nestačil... Já ale nechci do konce života měnit chlapy a být nespokojená 
Co byste udělali na mém místě?
Poslat SZ
To osamostatnění je hodně důležité, mám ráda manželovy rodiče, ale mám pocit, že si obě děti dost rozmazlili 
Galerie obrázků
nevím neznám ho...
