Před měsícem jsem tu psala deníček o jednom mém nejlepším kamarádovi, kterého znám od základky a teď po rozchodu s mým přítelem se s ním randím. V předchozím deníčku šlo o velikost penisu, že není moc obdařený a zklamalo mě to.. Chtěla jsem se s nim přestat vídat, ale nakonec jsem se s nim vídala dál, sex za nic teda nestál, tak jsem nakonec kontakt utnula. Nebylo to jen kvůli tomu příšernýmu sexu, ale otravovaly mě taky jeho neustálý sms a telefonáty. Je to možná divný, já nevím, prostě asi potřebuju mít taky pocit toho, že až tak moc mě nežere. Ze začátku se mi zdálo, že už v tom lítám, že jsem se zamilovala, ale těmahle smskama a telefonama mě úplně odehnal. Je na mě prostě moc hodnej. Tím teda neříkám, že chci zlýho kluka, ale ťuťuňuňu je na mě fakt moc. Tak jsem ho začala ignorovat. Jenže je mi to trochu líto, je to jinak skvělej chlap, kdysi jsem do něj byla šíleně zamilovaná (6. třída). Tak nějak tedy nevím jestli jsem udělala dobře, že jsem přerušila kontakt. Nedávno mi dokonce řekl, že mě miluje. Byla jsem uplně šokovaná. Strašně mě přitahuje, vždycky uplně roztaju, když se na mě podívá, ale.. To něco tam prostě chybí..
Chtěla bych strašně moc zažít zase ten stav tý zamilovanosti. Už jsem ho neměla tak dlouho, že si myslím, že se snad už nikdy nezamiluju 
točí se kolem mě hodně kluků ale na každým mě vždycky něco tak vytáčí a ten jeden co mě přitahuje nejvíc, už snad 5 let, má holku a toho vždycky když potkám ,tak se mi rozbuší srdce jako blázen, ale snažím se na něj moc nemyslet protože vím, že s ním nikdy nebudu. Co se sebou mám jako dělat? Sama ze sebe za chvíli zešílim...
Achjo, holky já jsem tak nešťastná
Nevím prostě jestli tomu vztahu s mým ted už bývalým nejlepším kamarádem mám dát ještě šanci a doufat že se zamiluju, nebo to nemá cenu. Nezažila jste to taky některá?
Poslat SZ
Galerie obrázků
