Osamostatnění versus jistota

Odpovím jen na první otázku, protože zbytek se mě naštěstí netýká. Je mi 24, mám po VŠ a našla jsem si práci, jako absolvent zatím jen smlouva na dobu určitou, ale to není tak podstatné, když mi práce půjde, tak se smlouva bude prodlužovat na dobu neurčitou. Máme vlastní dům, ve kterém je byt po prarodičích, který je ale bez rekonstrukce neobyvatelný. Mám 2 možnosti, po případném prodloužení smlouvy jí bydlet někam do nájmu, vzhledem k tomu, že jsem v Praze, tak si skoro nic nenašetřit a nebo holt překousnout to, že 25, 26 bydlím u rodičů a postupně si šetřit na rekonstrukci. Možná na mě dost lidí bude koukat jako na mamánka, ale já radši dám pak peníze do svého, než si platit nájem a nebo spolubydlení...
A nemohla by si ze svého platu pomoci tomu rodiči, s kterým lépe vycházíš, vyplatit toho druhého? Pokud je to s náklady na tem byt tak, jak píšeš, tak by byla opravdu škoda ho v dnešní době pouštět...

Pokud by ti šlo vyloženě o osamostatnění se a přemýšlela bys o spolubydlení, které tolik nestojí, radila bych, aby jsi do toho šla a když bys práci ztratila, vrátila se k rodičům. Pokud už ale uvažuješ o něčem vlastním, bez spolubydlících, počkala bych si spíš na ten byt rodičů, pokud je tu možnost, že ti ho přenechají. To je běžná praxe, spousta kamarádů bydlela ještě v pozdějším věku v domě rodičů a ti se pak odstěhovali.

No, tohle je právě složitější.. Tady nejde o to, že by peníze nebyly...
Kdysi, když spolu ještě rodiče vycházeli, tak měli společný účet.. když to u nich šlo do kopru tak prý táta máme "ukradl" z učtu i tu její půlku peněz.. tudíž máma mu chce dát za byt to co si řekne minus tu její půlku z tehdejšího účtu.. Nechci se tady bavit o konkrétních částkách tak snad je to takhle srozumitelný

Hlavně mi přijde, že tady jde o staré křivdy a hrdost..

to je právě to čeho se bojím.. když půjdu pryč, tak se náš relativně velký byt prodá.. rodičům by pak stačilo 1+1 (každému svoje pochopitelně) a představa, že se pak nastěhuju k jednomu z nich do pidi mě fakt děsí..
Spolubydlení rozhodně neplánuju, nemam s kým a s cizím člověkem to nechci riskovat..

A když ten byt prodají, nebudou mít problém s rozdělením částky, kterou za něj dostanou? A pokud se neodstěhuješ, jak plánujou problém s vyplacením vyřešit?

Reaguji na Janča92: První otázka: Je žalostný být pořád s rodiči když je mi tolik kolik mi je a už pracuju?
Žalostné to není, ale je na čase, aby ses osamostatnila.

Druhá: Šly byste od rodičů i když nemáte jistou práci?
No právě teď máš práci na dobu určitou a to znamená, že ji relativně jistou máš. Pak někdy v tom roce 2016/2017 kdy bys ji mohla snad mít na dobu neurčitou to bude s onou jistotou ještě horší. Nevím kde se vzala úvaha, že v dnešní době práce na dobu neurčitou = jistota. Prakticky vzato tak úplně jistou nemá práci skoro nikdo. Jistota neexistuje.

Třetí: Šly byste od rodičů s vědomím, že prodají byt s dobrým nájmem? (tady ještě podotknu - tohle řeším proto že i když já nemám na byt žádná práva tak doma je návrh, že máma tátu vyplatí, ona se odstěhuje a mě byt přenechá)
Na tuhle otázku se mi moc odpovídat nechce. Tvoji rodiče spolu přežívají. Víš, že jsi nejspíš jediný důvod proč toto uspořádání ještě mají a nejvíc Tě zajímá, aby ten byt s tak výhodným "nájmem" zůstal Tobě.
I když chápu, že je dnes asi normální být sobec...podle Tvé teorie by Tobě zůstal naprosto bezpracně byt s nízkými poplatky a rodiče ať si dělají co chtějí.
Nicméně ptáš se, takže Ti odpovím. Já bych odešla bydlet po svém a rodiče ať se svým vztahem a s jejich bytem naloží podle svého.

První otázka: Je žalostný být pořád s rodiči když je mi tolik kolik mi je a už pracuju?
Ano. Nezlob se, ale jsi dospělá a vydělávající. Chápu nejistotu ohledně smlouvy, ale to je úplně normální. Žiju sama od té doby, co jsem dokončila školu, mezitím jsem vystřídala pár zaměstnání, byla měsíc na pracáku a žiju A i na dovolenou zbylo.

Druhá: Šly byste od rodičů i když nemáte jistou práci? Ano, viz první odpověď.

Třetí: Šly byste od rodičů s vědomím, že prodají byt s dobrým nájmem? Nějak nechápu, co tím myslíš prodat "byt s dobrým nájmem". Buď je byt rodičů v jejich osobním vlastnictví a neplatí se tedy nájem, ale jen služby a energie, anebo není jejich a je jen pronajatý (a je tedy za "dobrý nájem"). Takže jak to teda je?

Souhlasím.

No nevim jak tohle funguje.. předpokládám že by si peníze rozdělili na polovinu.. případně by to možná řešili přes právníka když by nebyli schopní se domlvit.. to opravdu netuším

Právě že nijak.. dokud tu budu bydlet tak se tahle situace nijak nezmění.. každý si budeme přežívat ve vlastním pokoji..

ano jistou jí mam do letošního září, pak bych jí měla dostat na rok/rok a půl opět na určito (nebo konec) a pak další prodloužení už na neurčito (nebo ukončení PP)

Nebudu se tady hádat co je jistota a co ne.. Pro mě smlouva na DN je forma jistoty. Teď si nemůžu vzít třeba hypotéku, jediný co můžu je právě pronájem..
Nevim jak to funguje jinde, ale u nás když potřebujou někoho propustit tak propustí ty kterým končí smlouva bez ohledu na výsledky a ti se sml na DN jsou vysmátí.. takže ač se to tobě možná nezdá.. pro mě smlouva na DN je základ..

1. Proč nájem v uvozovkách?
2. Není to jediný co mě zajímá.. ten návrh že by byt mohl zůstat mě nebyl z mé hlavy a překvapilo mě že to vůbec mamku napadlo.. pokud mi tohle rodič nabídne tak mi nepřijde sobecký toho využít..

Jde o družstevní byt s možností koupě do os vlastnictví..

Mě na tom teda nic žalostnýho nepřijde, ale tak každej máme jinej metr. Máš nějaký peníze stranou našetřený? Myslim, že bys to měla zkusit. To musí bejt hrozný, když vaši žijou takhle v dusnu v jednom bytě, a ty se v tom akorát plácáš. Jistě se uleví vám všem a posune vás to v jistém ohledu dál. Teď máš teda dobu neurčitou až do podzimu 2016? To je dlouhá doba.... to se může změnit kupa věcí, já bych se toho nebála a šla bych do toho. Já sem měla v práci taky radost z doby neurčité, ale po roce jsem stejně odešla sama, to nikdy nevíš co se vyvrbí.

Nene nastoupila jsem v dubnu 2014, měla to do konce prosince.. to mi ted prodloužili do konce září 2015.. v tý době bych měla dostat zase novou smlouvu pořád na dobu určitou a ta bude trvat do září 2016 nebo do března 2017.. záleží jestli mi jí daji na rok nebo na rok a půl.. dávaji to jak kdy takže nevim

ano něco samozřejmě mam..

K tvým otázkám stručně - šla bych bydlet jinam, hodně šetřila a s rodiči se dohodla, že v případě prodeje bytu ho od nich koupíš.

Aby to nebylo jen na domluvě, pokud máš o byt skutečně zájem, pokusila bych od nich část bytu odkoupit co nejdříve, aby jsi byla také spolumajitelem.

Jinak snad tě potěší, že smlouvu na dobu určitou můžeš mít jen 3x a následná už musí být na domu neurčitou. Jasně že je DN ta největší jistota ze všech pracovních možných, i když vždy relativní

První otázka - žalostné to dle mého není, ale jen pod podmínkou, že se na financování domácnosti podílíš úměrným dílem... Já taky bydlela s našima do 26 a to proto, že by mi bylo líto ty peníze cpát někomu cizímu (navíc jsem neměla žádnou kamarádku ani přítele na spolubydlení) a radši jsem je dávala rodičům. Al podílela jsem se na financování domácnosti rovným dílem....
druhá otázka - já třeba mám taky smlouvu na dobu určitou a s přítelem jsem se od rodičů odstěhovala..... Dneska má málokdo práci jistou.
třetí otázka - já moc nechápu, jak by se domluvili na rozdělení peněz za prodej bytu když se nedokážou domluvit na vyplacení jeden druhého... Předpokládám, že by Tvoje mamka stejně chtěla ty peníze, o které jí údajně tvůj táta připravil. Snažila bych se prodej rodičům vymluvit a navrhla řešení přes právníka.....

Reaguji na farahh:
Tohle řešení mi asi přijde nejlepší....

Reaguji na Janča92: jinak k tomu "nájmu"
Při bydlení v družstevním bytě se neplatí nájem, pouze "uhrada za užívání bytu", po splacení anuity se byt většinou převádí nájemníkům, kteří musí být členem družstva.

Ta "výhodnost" přetrváná už z minulého režimu, kdy naopak výhodný nebyl

Dám ti konkrétní příklad on nás z okr. města
Za totáče jsem ve družstevním bytě za 1+1 platila 400,- Kč/měsíc, nájemník státního, obecního bytu platil 20 - 80 Kč/měsíc.

Teď se doba otočila, v družstevním bytě platíš stále pouze spotřeby+anuitu, ve stejném bytě 1+1 platím 2000/měsíc ze vše. Oproti tomu v obecním platí 5-6000, s soukromém pronájmu až 10000/měsíc

Takže se opravdu nejedná o nějaký dotovaný dekretový byt, kvůli kterému bys měla mít výčitky. Ano, je to výhodné bydlení, kde se platí spotřeby a část domu je tvoje, tak jak každého člena družstva Vždyť si za to taky každý musel zaplatit (členský podíl bytu činil 1/6 z ceny domu rozpočítaného na byty) Nedostal ho zdarma jako státní či obecní byt. Vlastnit byt totiž socialistické zákony nepovolovaly. Tohle byla povolená výjimka, vzniklá v 60/70 letech...tolik z historie