Stojí mi ten vztah za to?

Ahoj,
já bych na tohle asi psychicky neměla, záleželo by na tom, jak bychom si rozumněli jinak a jestli bych z jeho strany viděla nějakou snahu, ale zodpovědnost je pro mě docela důležitá vlastnost.... Přála bych si, aby se muž staral o mě a ne já o něj. Mě se nedávno rozpadl 3,5 letý vztah, je mi 25 a už teď přemýšlím, že už jen tak do nějakého nového vztahu nepůjdu, protože jsem měla dostatek času přemýšlet nad tím, jaké jsou mé priority u partnera a nechci promarnit další čas. Je jasné, že každý bude mít mouchy, nikdo není ideální. Ale pak je na každém, co je ochoten akceptovat a co ne. Přála bych si velkou rodinu a muže, který se o mě postará, ochrání mě a i finančně zajistí. Ne že bych na něm chtěla být závislá, ale nechtěla bych být ve vztahu ta dominantní, která platí účty a plánuje dovolené.

Ahoj,
já bych na tohle teda taky neměla. Docela se divím, že jste spolu už 6 let. Měla jsem vztah 4 roky a před 3 měsíci skončil. Od tý doby mám stanovená kritéria, který musí kluk prostě splňovat.. Jednoho kluka jsem od rozchodu potkala, jiskra přeskočila, ale je to student, škola mu nejde, ani tam nechodí, brigádu nemá, auto nemá, bydlí s rodičema. I když by jiskra přeskočila 1000 krát tak takovýho kluka prostě NE!
Zase pak jsem poznala ještě 2 kluky, co splnovali všechna kritéria ale zase žádná jiskra no je to těžký...

Když ti to bylo dřív tak jasný... co na to říkáš teď? Lidi postupem času své požadavky/názory mění a to je v naprostém pořádku. Dokonce bych řekl, že to je lidské.

Bohužel to co zde popisuješ ti může nabídnout 40-letý chlap, ne 25-letý kluk. Na tohle jednoduchá odpověď neexistuje, musíš vědět sama co chceš.

bud at se vzpamatuje a nebo pryč od něj.. jiná rada myslím není já bych s takovým nebyla

Reaguji na Mooney:
To je reakce na mě či koho? Tipuji, že na tarell a myslím, že to chápe stejně jako já, že nemusí být všechno hned, ale důležité je, aby to tam směřovalo. A asi každá ženská chce, aby se o ní chlap uměl postarat. To neznamená, že vás nepodržíme, když máte trable vy, ani že si chceme válet šunky doma.

Reaguji na Simonek12:
Jojo, taky se divím, že jsme to vydrželi. Já byla hodně zamilovaná a viděla ty krásný začátky... Ale přecijen mě to jeho huličský období donutilo hodně vystřízlivět a i když se všechno hodně zlepšilo, dost pochybuju..

Reaguji na QueenH:

Reakce to byla na tebe, ale bude platit pro více lidí. Nevím jaký máte mezi sebou vztah, společné zájmy... o tom jsi nic nepsala(respektive jsi psala jen o těch špatných stránkách vztahu). Každý chceme od svého partnera něco jiného a každý povahový archetyp může zase nabídnout úplně něco odlišného. Všichni se vyvíjíme jinou rychlostí a jiným směrem... otázkou zůstává zda-li má cenu investovat čas do vztahu, který má potenciál, ale zase velkou rizikovost.

Reaguji na Mooney:
Aha, tak k tomu.. Je mi to jasný stejně, počítala jsem, že budu pár let čekat než dostuduje, ale jde o to, že jsem počítala se 4mi lety o které je mladší a je z toho let x... Už tedko přítel 4 roky "ztratil" nedokončeným studiem. A máš pravdu, jsem náročnější než dřív..

A taky mi nepřišlo, že bych popisovala nároky jak pro 40ti letýho chlapa.. Nebo ano? Chci moc? Jako já od 25 letýho kluka nečekám, že bude zajištěnej a připravenej na rodinu.. Ale kdybych viděla, že dokončuje studia a maká na tom, tak by to bylo trochu jiné...

No, se zájmy to právě taky není úplně ideální.. Já se dřív snažila vymýšlet společný aktivity - chtěla jsem chodit do fitka, zajet do toho vodního světa u Dráždán, na dovolenou, vyrazit se opalovat, na procházky.. A on to dost bojkotoval. Tedko je o dost vstřícnější, ale já už jsem lehce zaseklá a do ničeho se nehrnu. Asi jsem to celý začala řešit trochu pozdě no. :/

Každopádně moc díky za chlapskej pohled. Piš dál.

Ano to by chtěla každá, aby její kluk byl pěkný, inteligentní, věrný, s velmi slušně placenou prací a do 30 aby už byl zajištěný s vlastním bytem i autem. Jenom by mě tedy zajímalo, kde je všechny chcete brát

Ahoj, JUDr. nebude o to se vůbec neboj většina lidí z nultého ročníku se dále nedostane... takže bych počkala až jej vyhodí a podle toho co podnikne pak bych se zařídila pokud by to zvládl, tak jej čeká 5 let studia, 3 roky koncipientské nebo jiné praxe a až pak/souběžně eventuálně JUDr. - není to nic pro flákače... Ale taky je možné, že bude mít rozum a po škole půjde dělat "podnikového právníka", protože s jeho přístupem ke studiu je mizivá šance, že složí advokátní zkoušky = další 3 roky ztracené. Je to na tobě, za mě tedy rozhodně ne, čekat až dostuduje je jako čekaní na Godota v jeho případě

Reaguji na bonnie90: Přesně. Tvůj přítel nebyl schopný dokončit soukromou VŠ, takže šance, že z něj bude právník je nejspíš nulová. Ztratil 4 roky, tak nechápu, že se o to znova pokouší, proč to prostě nenechá a nezačne pracovat? Nejspíš mu tenhle studentský život bez jakékoliv zodpovědnosti vyhovuje.
Já bych to asi nepřekousla. Ne kvůli penězům, ale opravdu nesnáším nezodpovědnost a dětinské chování. Rozhodně nemáš nároky na 40ti letýho chlapa, dostudovat VŠ (nebo alespoň ukázat nějakou snahu) a postavit se na vlastní nohy je samozřejmost.

Reaguji na QueenH:
Na většinu otázek jsi si už odpověděla sama.

V dnešní době tě nikdo nenaučí jak se stát ženou nebo mužem(a spousta lidí se o to ani nezajímá). Veškeré informace si musíš sbírat většinou sama. A z mých dosavadních zkušeností vyplývá, že ženy jsou mnohem rychleji mentálně vyspělejší (ony hlavně musí z biologického hlediska).

Nevím proč tvůj přítel začal pít a "hulit" (psala jsi o tom, že se chytil špatné party), spíš mi přijde, že od něčeho utíká (vysoké nároky svých rodičů / zdravotní omezení / nikdy si nenašel čas, aby zjistil, co opravu chce...). Možností je spousta.

Kolik znáš potenciálních partnerů, kteří by splňovali tvé nároky? Stojí oni v současné době o vážný vztah? Kolik jim je v průměru let? Chtějí oni od života to samé co ty? Stačí se jen ptát sama sebe.

edited: věk je pouhé číslo

Reaguji na Mooney:
V tom máš pravdu. Můj poslední vztah víceméně ztroskotal na tom, že ja narozdíl od svého partnera, jsem přesně věděla co chci, zatím co on byl nestabilní, upřednostnil budování své kariéry a možná i dostal strach z vážnosti našeho vztahu. Nechtěl se moc obětovat pro vztah, řešit problémy nebo o nich komunikovat. Byli jsme stejně staří a myslím, že za krach našeho vztahu může z největší části jeho nevyspělost ve vztahové oblasti I přesto, že jsme se měli opravdu hodně rádi, rozumněli si dokonale, tak to nevyšlo, protože každý od toho očekával asi něco jiného...

No vždyť 28 ona a 40 on, to by zas nebylo tak strašné
Nemám pocit, že by ti "zlatokopsky šlo o prachy" - pocit, že pokud nezaplatíš dovolenou nebo hotel ty, tak se nikam nepojede a bude se sedět doma, opravdu není moc příjemný a bourá i ty posledné zvyšky nějaké úcty k tomu druhému. Bohužel.

Ty to vidíš moc černobíle Život je složitý, takže majitelce takového exempláru, jaký popisuješ, se ta "dokonalost" ( ve smyslu obecního mínění ) záhy přejí - což je dobře, protože se pak dostane řada i na poněkud odlišnější typy

Přikláním se k názoru, že týpek práva určitě nedodělá, nultý ročník je prý takové to "síto". Pokud chodí na brigády a všechno, co vydělá hned zase prochlastá (bez tebe) , tak to ovšem taky za moc nestojí ... A co na to vše jeho rodiče ? Nutí jej za každou cenu něco dělat, aby měl titul ( i za cenu, že bude věčný student ) , nebo je nějaká šance, že těch svých marných snah konečně nechá a půjde pracovat ?