Přeháním to s hubnutím?

zkusila bych přidat na kaloriích, když tolik cvičíš, tělo možná strádá nebo zkus cheat day, hodně lidem to prý pomohlo - ono tělo si časem zvykne, takže ho zkus šokovat

Taky mi to přijde úplně normální, pokud ty kalorie dodržuješ a víš, že máš sníst tolik (třeba na základě měření inBody).
Ale chápu že to někomu, kdo se celý týden válí na gauči a cpe chpsama přjde jako nášlap k anorexii pro spoustu lidí je to jenom zdravý životní styl

Je mi líto, že máte špatné zkušenosti. Nicméně mě to skutečně vyhovuje. :)
Citrónek: Už jsem o tom dost slyšela a nemyslím si, že by jeden den týdně pomohl. Spíš jsem přemýšlela o možnosti dvou dnů za sebou jednou za 14 dní a nebo postupně navýšit příjem, chvilku udržovat a pak zase snížit. :)

Reaguji na Zouzel: Jestli to měla být poznámka k mému příspěvku, tak opravdu nejsem typ, který by se válel u TV a cpal by se čipsama. To ani náááhodou! Stravuji se normálně, žádné extrémy, nic nezdravého, na válení na gauči mi nezbývá čas. Rozhodně mi nepřijde normální stále se vážit, počítat si kalorie, abych nedejbože něco nepřekročila... člověk pak nemyslí na nic jiného, než co sní, kdy sní, zda po tom nepřibere... Prošla jsem si tím, sklouzla jsem tam, kam jsem nechtěla... Teď je mi strašně dobře, že se tím vůbec nemusím zaobírat. Píšu jen mé zkušenosti z mládí a jak říkám, už nikdy více. Nyní je mi jednou tolik, kolik mi bylo tenkrát... mám 2 holčičky a nedopustím, aby zažily něco podobného. U mě to přišlo nevinně... měla jsem pár kg navíc, odevšad jsem slyšela posměšky a narážky... koupila jsem se knížku o "zdravém životním stylu" a ač to začalo naprosto nevinně... po pár měsících to jelo... kontrolovala jsem si každou kalorii, cvičila jsem jako blázen, každý den jsem se měřila, vážila... zabralo mi to téměř veškerý svůj čas.
Mladé holky na toto téma možná mají jiný názor než my "mírně pokročilé" s jistými zkušenostmi.
Jen jsem chtěla varovat... Tak asi tolik.

Nereagovala jsem na tebe, tak se uklidni. Mě na vážení jídla nepřijde nc špatnýho - spoustu lidí co chce hubnout a jíst zdravě tak si jídlo váží, já si taky vážim jídlo, protože jsem měla spoustu let problémy s jídlem a tak neodhadnu, kolk je ,,správná" porce a musím si to vážit. Naopak mi to přijde i lepší, že hubnoucí člověk má tendenci nandavat si mín a pokud si to váží, tak je to prostě jasně daný a přesnější

Každá závislost je špatná, závislost na čemkoliv není v pořádku

ilka1: Proč tu každý chytá za slovo?! :))
Renule77: Dobře, varovala jste mě. Nicméně nevnucujte mi pořád vaši zkušenost.

Nikdo ti nic nevnucuje! Proč zakládáš diskuzi kdyz nechceš nic slyšet? Asi jsi čekala: oooooo ty si úžasná, jak jsi to udělala atd..... Co no a nic. Na zadek si z tebe nesednem, maš pořád 8kilo minimum nadváhu, hubená nejsi rozhodně ale hlava, ta trpí!

Mě to počítání kalorií a vážení nepřijde nějak dramatický vždyť to dělá spousta lidí když se snaží shodit váhu, doktorka Kateřina to taky prosazuje, hlavní je to negradovat do extrémů a nešílet, když to občas sklouzne. Vážení bych dělala max. jednou týdně, nedrasti to. Chápu to rozčílení nad komentáři lidi ohledně tvýho jídelníčku - ale s tím se prostě nezavděčíš všem, vždycky tě z toho bude někdo zrazovat. Někdo ti bude promlouvat do duše, proč nejíš maso, někdo se ti vysměje, když odmítáš pšenici, další ti řekne, jestlipak nejsi přežvýkavec že jíš tolik zeleniny a zrní. Jedním uchem dovnitř, druhým ven, hlavní je si zachovat zdravej rozum, cítit se dobře a nepropadnout hubnoucímu šílenství. Ono hejbat zadkem se taky každýmu nechce a někteří můžou těžce nést, že tobě se chce.

Holka, jsme na tom úplně stejně... Já bez cvičení nedám ani ránu a nesnáším, když mi něco narušuje můj režim... Mám vymezené přesně hodiny, kdy cvičím, jím... + vybrané potraviny, které jím... Občas mě to štve, ptž se do mě ostatní pouštějí a říkají mi, že nejsem normální, ale mě to takhle baví, naplňuje, vyhovuje... Též miluju pocit, když mě brní svaly po celém těle A také jsem celou Zš a Sš poslouchala, jak jsem tlustá a blá blá blá... teď zas poslouchám opak... člověk se nikdy ostatním nezavděčí, vždy uvidí nějaké mouchy, proto je nejlepší, když to děláš hlavně pro sebe Dala jsem si předsevzetí, že to cvičení omezím, ale nejde to Jak začnu cvičit, tak prostě jedu a jedu...

Jen ale dodám že kalorie nepočítám, jídlo nevážím a sebe taky ne To by mě nebavilo a věřím, že to pak leze dost na mozek :-/

Reaguji na Hubnikus: to s tím postupným zvýšením příjmu a pak zase snížení by určitě mohlo pomoct ono když jsi pořád v deficitu, což při hubnutí určitě jsi, tak se pomalilinku zpomaluje metabolismus, a tím že už jsi v tom deficitu déle, tak tělo prostě stagnuje...takže když navýšíš tak by se měl zase rozjet, ale musíš navyšovat opravdu pomalu a sledovat co to s tělem dělá

Reaguji na Hubnikus:
Ahoj
Ohledně Tvého hubnutí a nynější stagnace váhy.Mohu se zeptat , jestli příjem 1700 kalorií držíš po celou dobu hubnutí těch 7,5kg?
Já mám zkušenost , že když jsem zhubla pár kg a váha začala stagnoval a já ještě chtěla zhubnout , tak jsem musela trochu ještě snížit příjem.

Jsem tedy menší než Ty , takže ten příjem jsem u posledních pár kg měla jen 5500Kj (začínala jsem u 6800Kj).Když jsem zhubla co jsem chtěla , pomalu jsem přidávala týdně k těm 5500Kj , až jsem se dostala k hodnotě u které už přibírám , tak jsem malinko ubrala a váhu si držela.Pak jsem tedy bohužel po autonehodě a dlouhém pobytu v nemocnici bez pohybu opět přibrala a tak zrovna v této fázi hubnu znovu.Ale také si počítám hodnoty na kalorických tabulkách a divné mi to nepřijde.Snadno se tak kontroluje denní příjem.A vážím fakt i lžíci mléka a rozhodně žádný náběh na anorexii nemám a nikdy jsem ani PPP netrpěla.Prostě je to jeden ze způsobů hubnutí a mně také vyhovuje.

Je fakt , že se mi třeba váha zastavila i na tři týdny a pak se to zase hnulo dolů...tak zkus ještě počkat.
Jinak já nejsem zastáncem šokových dní , kdy někdo zařazuje den , kdy jí cokoliv a pak mu je ještě špatně...
Já bych ještě týden počkala a pak malinko ubrala a hnout dolů se to musí.Tedy pokud jíš 1700kalorií=7140Kj , tak ještě máš z čeho ubrat.

Držím palce.
Ahoj