Jak překonat strach z porodu

Hele, on je každej porod prostě jiný a nedá se dopředu odhadnout, jaký bude ...Když se kouknu ve svém okolí, tak už se nespoléhám na řeči typu:"ta má širokou pánev, ta to bude mít v pohodě" a naopak:"ta je prcek, ta si vytrpí." ...Znám z okolí případy statných žen, které měli porod šílený, i prcků, které párkrát zatlačili a mimčo bylo venku ...Např. kamarádka - 153 cm vysoká, její obvyklá váha 45 kg, lékaři jí prorokovali náročný porod a nakonec jen tak tak stihli přijet do porodnice a za pár minut byl prcek na světě ...Nehledě na to, že dvě mé neplodné kamarádky už mají každá syna
Osobně jsem se vždycky děsila toho nastřižení, představa, že mi rozstřihnou a pak zašijou frndu....aaaa hrůza....co jsem se tak ale bavila s kamarádkama v okolí, tak mnohé z nich mi řekli, že si toho při té vší ostatní bolesti nevšimli, akorát pak to bylo nepříjemný...
No, nemá cenu stresovat se dopředu, když musíš tak můžeš

Myslím, že před porodem tě bude všechno tak bolet, že se budeš těšit až budeš rodit

Tak moje mamka u dvou porodů měla jen pocit, jako když potřebuje na velkou Párkrát zatlačila a byli jsme venku. Prý úplně v pohodě, navíc hned po porodu běhala v klidu po nemocnici, až se sestřičky divily
Tak třeba tě to uklidní

bože, mám porod za dva týdny a čím se to blíží, tím víc se stresuju. chodila jsem na předporodní kurzy, a většina holek tam měla strach z porodu, tak jsme to hodně probírali, nakonec ty které už odrodily, tak do jednoho mají jeden horší zážitek než druhý, takže na místo útěchy se ještě víc stresuju. jediné co mě uklidnuje je že ta naše holčička nějak ven musí a že nejsem jediná kdo absolvuje porod, jinak by lidstvo už dávno vymřelo, že? no, už to chci mít za sebou ...

akyna-00: hele, váš jak chlapi vyprávějí šílené zážitky z vojny? Tak stejně vyprávějí ženy z porodnic

Osobně - ano bolí to, řekla jsem sestře - tak mi dejte něco na tlumení bolesti, to se nedá - a ona - vždyt jdete rodit, ta co jako čekáta? No jasně že to bude bolet...
A jak tlačit? Mladý dokror mi to vysvětlil jasně a stručně, když jsem říkala že nevím jak rodit - říkal - vzpomeňte na vaši nejhorší zácpu co jste měla, já vám řeknu ted a vy zatlačíte...doktor sledoval otvírání, četnost stahů pak mě ve stejnou chvíli na jeho pokyn zvedl z jedné strany manžel, z druhé sestra- podpaží a kolena k sobě, doktor zakřičel TED a na 3 zatlačení byl syn venku Prý jsem měla velmi dobré břišní svaly

Jistě, partner je u porodu naprosto super - prostě tě těch 24 bude obskakovat - otírat čelo, zvlhčovat rty, doprovázet na WC, do sprchy a vyprávět, a vyprávět, bavit, vzpomínat...mnohem rychleji to uteče než kdyby byl člověk sám

Pak jsem musela 4 hodiny ležet na pokoji , což se mi vůbec nechtělo, chtěla jsem do sprchy...ale musela jsem počkat.

Kočky, ničeho se nebojde, nestesujte se, je to zbytečné, dobře to dopadne! Hlavně klid a rozptýlení! Nejhorší zážitek byl předporodní kurz, kde nám pouštěli natočený porod v té naší porodnici, byli v něm naši doktoři, sestry, vyprávěli detaily jak to bude probíhat....musela jsem ani ne v půlce odejít z promítání...ale v 7 měsíci už nebyla cesta zpět

Od kamarádek maminek vím, že to (pochopitelně) bolí..
Ale jedna mi říkala, že díky hormonům tu bolest vnímala spíš "jako v mlze".. Že to špatné prostě nějak potlačila a teď si vybavuje jen ty pocity štěstí, když toho prcka vyprdla - a to od první kontrakce přímo do porodu trvalo asi 20hodin
Druhá kamarádka má zase špatnou zkušenost a další porod v životě zažít nechce... Má od porodu skoro 5 let a pořád celkem trauma..
Takže je to asi prostě hodně individuální záležitost

Dřív jsem si říkala, že přirozeně rodit nikdy nechci, že si necham udělat císaře Od toho mě odradil pohled na maminu, když jsem byla v porodnici za kamarádkou.. Ona co rodila přirozeně se hned mohla věnovat prckovi, vesele si chodila po nemocnici a pomáhala mamině co s ní byla na pokoji a byla po císaři.. ta právě totálně vyřízená, celá bolavá ještě v den kamarádčina propuštění - rodily ve stejný den
A mimochodem, nejsem si jistá - ale mám dojem, že na přání "jenom" kvůli strachu ti císaře v ČR neudělají.. K tomu se myslím přistupuje jenom při komplikacích

Tatínka bych u porodu osobně nechtěla.. Nemyslím si, že by chlap měl vidět všechno a souhlasím s názorem

Ale z pohledu mé ségry, která dělá sestřičku v nemocnici - prý se personál k rodičce chová líp když tam ten chlap je.. On tě tam bude obskakovat a oni s tebou nebudou mít "zbytečnou" práci.. navíc si prostě nedovolují ten porod zlehčovat a nejsou prý tak arogantní (ale naše nemocnice je arogancí a neochotou vyhlášená takže to je možná jenom náš případ )

Jo a každopádně nejlepší je prostě nezjišťovat informace o porodech a komplikacích a já nevim o čem ještě Další kamarádka, celý těhotenství uplně v pohodě, hrozně se těšila jak tu malou bude mít v náručí... no ... a asi měsíc před termínem si pustila video - porod z pohledu lékaře.. myslím tím přímo to, jak leze hlavička, ramínka, jak maminka křičí bolestí atd.. Ten poslední měsíc pro ní bylo fakt peklo, takže doporučuju tohle nedělat

Já často přemýšlím proč - když je to nezbytné pro přežití lidstva, proč to příroda zařídila že je porod tak bolestivej nebezpečnej a komplikovanej, třeba koukněte kolik dřív bez lékařský pomoci umíralo rodiček

Reaguji na Klenot Eskortová:

To je fakt, taky nad tím občas uvažuji... Zas na druhou stranu, kdyby to bylo jako procházka růžovým sadem, umíš si představit, jak by se naši nepřizpůsobiví spoluobčané nekontrolovatelně přemnožili? (už teď jsou..)

Nemám dítě, ale řekla bych, že to každý prožívá jinak a záleží i na samotném těhotenství a jestli nejsou nějaké komplikace. U nás v rodině to všechny ženy komentují stylem, že to z nich vypadlo ani neví jak. To samé kamarádky, že OK až na jednu, tak to popisovala snad x krát, že šílená bolest a už nikdy a teď přemýšlí o dalším. Podle mě je lepší otěhotnět a prostě nad tím porodem tolik nepřemýšlet, protože stresovat se několik měsíců, to neprospěje nikomu hlavně tomu dítěti to neprospěje na 100%
Dříve rodily ženy kdekoli s porodní bábou a neměly takovou zdravotní péči jako dneska a stejně rodily jedno dítě za druhým (ano nebyla antikoncepce), ale zase bych z toho nedělala nějakou tragédii. Prababička měla 8 dětí, babička 5.
Nejlepší je si o těch porodech nic nečíst. Rozhodni se co je pro tebe lepší, jestli dítě, porod a nebo celoživotní strach. Tím strachem si ty bolesti vyvoláš psychosomaticky.

Asi každá se bojí, přijde mi to normální. Taky mám strach, ale je to nutná součást, tak se nedá nic dělat.
Ohledně chlapa u porodu mám trochu obavu, aby to potom nemělo nějaký vliv, ale zase jak psala

a

tak právě z těchto důvodů bych tam chlapa chtěla, podle mě dost pomůže mít tam někoho blízkýho, samozřejmě kdyby chlap nechtěl, tak bych ho nenutila.

Holky já bych u porodu nechtěla chlapa. Ale svou mamu , která tech pět porodu měla a tak mi tam bude prospěšnější než ten chlap. Chlap ať si přijde pochovat malý a at je se mnou třeba na pokoji ty dny před porodem, ale jinak u porodu chlapa nee..

To já bych teda u porodu mámu mít nechtěla, i když porodila 4 děti ...
A co kdyby partner chtěl, tak mu řekneš, že ho tam nechceš?

Holky já teda chlapa u porodu fakt nedoporučuju Jasně, je to asi fajn, když vás někdo obskakuje a je vám nablízku, nejste na to samy. Ale dá se to fakt zvládnout i bez toho a upřímně, mě bylo tak mizerně, že ten chlap by mi stejně nepomohl a asi by mě jen rozptyloval. Navíc bych fakt nechtěla, aby mě přitom viděl, není to nic hezkého na pohled a prostě určitě nemusí partner sdílet všechno.

To chápu, ale zase se to dá udělat tak, že na ten konec počká někde za dveřma, nemusí být úplně u všeho. Stejně i chlap z toho musí být nervózní, můj by asi ani nechtěl být jinde a nechat mě tam samotnou.

jojo to je prvda.. to udělala kamarádka takový kompromis.. on chtěl být u porodu ona ho tam nechtěla vůbec.. tak se dohodli že s ní zůstal do tý doby než doktor řekl že se jde tlačit
Nakonec i on přiznal, že byl rád že mohl vypadnout