Dělala to tak moje bývalá kolegyně, nedej bože, aby se jí někdo přišel zeptat na radu... A dneska jsem to zažila u prodavačky v hračkářství, kdy jsem kupovala dárek neteři a na pokladně mi naskočila vyšší cena... Mile, s úsměvem jsem se zeptala, jestli se někde nestala chyba a už to jelo, zvýšila hlas tak, že si celý krám myslel, že nechci zaplatit... Chápu, že toho mají hodně, já jsem si ale nikdy nedovolila se k zákazníkovi takhle chovat... A když už, tak to pochopím u mladých školaček, které se ještě neumí nad určité věci povznést, ale u holek kolem 25ti a výš... Vždyť tím tomu zaměstnavateli strašně škodí... Jindy jsme zas byli s přítelem vybírat friťák a protože ten, co se nám líbil, nebyl na skladě a z ostatních moc výběr nebyl, řekli jsme prodavačce, která se nás ptala, co si přejem, že asi zatím žádný nevezmem... K mému udivení jí to naštvalo, jako bychom jí nějak ukřivdili tím, že jsme si nevybrali, a začala nám naštvaně říkat, jestli si nechcem koupit jiný, co stál jednou tolik... Říkáme, že ten je pro nás zbytečně drahý, že ho až tak používat nebudem... Na to šla prodavačka za kolegyní a nahlas si jí stěžovala, že nevíme, co bysme chtěli Co vy, máte nějaké takové story?