Život v zahraničí

Já myslela, že máš přítele - krajana, jako já, proto jsem psala o bytě na kolečkách. Nora do ČR asi nepřestěhuješ, no ( leda, že by se nechal nalákat na naše výborné a levné pivo )

přítel je Fin a šel by do ČR hned

Hm, tak pritel je Anglican, u nas v CR se mu sice líbí, ale rozhodně by tam nešel

Mám sestřenku, co si vzala Nora. Po asi 30 letech je tam furt "cizinka" a to umí samozřejmě jazyk atd. Zvaž to dobře, je to přeci jen jiná mentalita. Mně stačily teda ryby a knackebroty tejden a měla jsem dost, ale tak to je jen sranda 😊

Reaguji na dadabus: Tak on se sice snaží učit trochu česky, ale i kdybych ho nakrásně časem nalákala, tak si to stejně moc prakticky nedovedu představit...už jenom co by u nás dělal za práci a za jakých podmínek - přece jenom tady je hodně peněz a kratší pracovní doba

Reaguji na Ellenuschka: To je právě ono, já sice taky umím jazyk a pracuju víceméně jenom s Norama, takže jsem se celkem integrovala, ale právě díky tomu vidím, že ta mentalita jiná fakt je..nebo i tradice - teď před Vánocema se pořád bavili, jak se těší na vánoční večeři - vepřový žebra s bramborama - a já jsem si pořád říkala, že to ale přece není žádný vánoční jídlo )

Reaguji na Ellenuschka:
no, přesně, nechtěla jsem to tak explicitně napsat , ale je to tak, rozdíl v mentalitě je obrovský ( ať už to někdo bere jako výhodu, nebo nevýhodu ). Ale zas je pravda, že já jsem trochu zaujatá a vidím tady především to horší a doma v ČR naopak jen to lepší.
Zakladatelko, pokud je tvůj přítel místní, tím spíš by si měl vzít hypotéku sám na sebe - protože pokud by se nedejbože mezi vámi něco stalo, tak on zůstane "doma" i s bytem, ale ty půjdeš domů. Navíc, jako místní má, počítám, i vyšší plat a jestli se nepletu, dostane od státu ( nebo od města ) bezůroční půjčku - příspěvek na byt kolem půl mega. Být tebou, tak se do toho moc nemontuju. Zmiňuješ, že myslíš na děti - no, tak proč ne, ostatně v ČR by ti bylo s norskými alimenty dobře
EDIT :

kuchyně je kapitola sama osebe ... já zkoušela dělat lutefisk - ryba mi z pekáče prostě zmizela. A to jsem si doteď namýšlela, že bůhvíjak dobře umím vařit a nic mne nezaskočí

Mňam - dala bych si žebra s bramborem! . No a taky by mě právě zajímalo, jací vlastně norové jsou?

Reaguji na jinakOK: No napíšu ti, jak to vidím já, je možný, že někdo to bude vidět jinak Norové jsou hodně naivní a důvěřiví, dodržují pravidla, hodně dbají na zdravý životní styl (chodí běhat ven za jakýhokoliv počasí). Přijde mi, že je těžký se s nimi nějak víc seznámit, protože jsou takový uzavřený a hledí si spíš svýho (těžko se seznamují i oni mezi sebou, nejenom s cizincema) - nicméně proto mají i jiný přístup k pití alkoholu - když už jdou pít, tak pořádně, spousta se jich opije do němoty (údajně pak právě ztratí zábrany a líp se baví s ostatníma)
Jsou hodně politicky korektní, někdy mi to přijde až přehnaný, protože i když si spousta lidí myslí o přistěhovalcích svoje, tak se to nesmí říkat nahlas.
Jinak maj hodně rádi přírodu a jsou hrdý na svoji zemi a na svoje dialekty
Já jako cizinec jsem se nikdy necítila méněcenná, všichni na mě byli přátelský a i když jsem tady hledala práci, tak jsem pro ně byla úplně stejnej kandidát jako Norové (ale už jsem přijela s tím, že jsem uměla norsky)
Takhle to vidím já - je mi jasný, že třeba Dadabus to možná vidí jinak

Reaguji na jinakOK: Ještě jsem zapomněla, že se tady hodně dbá na rovnoprávnost, většina chlapů doma normálně uklízí, vaří, dokonce chodí povinně na pár měsíců na mateřskou Některý ty Norky mi přijdou až trochu moc emancipovaný a některý chlapi lehce podpantofláci

Nee, Dadabus to vidí zcela stejně, akorát by to napsala míň eufemisticky a ze svého pohledu přesněji . Ale má zahraniční zatrpklost je asi z toho, že mne bylo doma v ČR dobře - tedy, až na finanční problémy, které jsem si ovšem nadělala sama. Podle mne odpověď na tvou otázku v úvodu závisí právě od toho, proč a jak člověk odešel ven, jestli hledat "nový život", nebo jestli jej k tomu více méně dohnaly okolnosti.

... taky jíš sladké jenom v sobotu ... ?

Myslím si, že je ještě brzo se chtít v "cizím" cítit jako doma. Sama jsem se přestěhovala jen několik desítek km od mého rodného města a tři roky mi trvalo, než jsem si řekla - " ale jo, dovedu si to tu představit". U mě byl velký důvod právě nedostatek známých. Prostě kamkoliv jsem šla, byla jsem cizí a necítila jsem se. Postupně jsem poznala více lidí a cítím se hned líp. Nemůže to být i tvůj případ? Zkus vyrazit někam do společnosti - fitness atd., to pak jde rychleji to seznamování.

Asi to na tebe padlo, že jsi i tuto diskuzi založila. ale to je normalní. co se má stát, stane se. s přítelem jsi taky krátkou dobu. ještě toho hodně zažijete a prožijete, což rozhodne i o tom, co bude dál. Po roce ani dvou, ani snad třech nelze vztah považovat za nějak pevný. můj názor.

Otázka hypotéky je mi přijde naprosto vaše věci a baví mě, jak tady zas padají výroky jako NEKUPOVAT apod. velice rychle hotoví někteří, kteří to hned zhodnotí z pár řádků písmenek na diskuzi

hmm, to je těžké rozhodování...když tam máš dobrou práci a přítele, tak bych tam asi ještě zkusila vydržet, třeba si tam najdeš ještě nějaké přátele a bude to lepší...

já teda v této situaci nejsem, ale mám přátele, co zkoušeli žít jinde...a buď se vrátili s tím, že zjistili, že jinde než v čr žít nechtějí a nebo zůstali a jsou spokojení..je to individuální, někdo si nezvykne nikdy a někdo by už zpět nechtěl..taky asi záleží jaké má kdo vazby v rodné zemi a tak no..mě by asi právě hodně chyběla rodina, přeci jen skype ani občasné návštěvy to úplně nevynahradí...

Já žiju půl roku v Anglii a mám to přesně naopak. Neumím si představit, že bych se měla vratit do ČR. Byla jsem tam na Vánoce a nemohla jsem se dočkat toho, až se vratim zpátky. Připadá mi jako by se tam zastavil čas. Teď mám jet do ČR na velikonoce a nechce se mi. Jasně že ráda uvidim svoji rodinu a kamarady, ale to je asi tak vše. Ten stereotyp tam mi vůbec nechyběl. Plus jsem si tady našla přítele, takže mám o to větší důvod tady zůstat.

Reaguji na Travellinglady: No tak po PŮL roce to tak měli asi všichni...