Deníček

Dokud nebude chtít on sám, nic s tím asi neuděláš...jedině, že by jsi mu ve spánku odsála tuk A jak se jinak stravujete? vaříš ty?

Reaguji na Hayle: č

Asi bych ho vedla k nějaké lepší stravě, ukázala mu nějaké články o škodlivosti těchto jídel a jaké to má zdravotní rizika. A mohli byste spolu třeba začít běhat ne? ale myslím, že bez lepší stravy se to neobejde. Přeji pevné nervy Taky by mi to vadilo, sama hodně sportuji a jím zdravě, asi bych ho i nadále motivovala a pokud by to nepomohlo, tak bych mu to narovinu všechno řekla jak moc ti to vadí.

Reaguji na jimitadesky: strava je tak asi z 85% zodpovědná za to jak vypadáme...tak se sestěhujte a ukaž mu jak má zdravé jídlo vypadat...spousta lidí má zcela zkreslené představy jak by mělo denní jídlo vypadat, jaká velikost porcí je běžná...kdybych to nevěděla z vlastní zkušenost, tak tomu nebudu věřit...

Reaguji na Hayle: čč

Reaguji na farahh: ččč

To musí chtít sám, čím víc asi do něj budeš rýpat, tím to může mít naprosto opačnej efekt. Zhubnout chce celkem pevnou vůli a odhodlání - to asi těžko ty nějak ovlivníš. Jen moc nechápu, proč jste spolu teda začali chodit, když byl tlustý od začátku a tobě to vadí. Píšeš, že ti nevadí nějaké to kilo navíc, ale asi vadí, jinak bys to přece za něj neřešila. Mne by právě takový muž ani nepřitahoval, taky jsem velmi hubená, bála bych se, že mne zalehne a rozmačká Podle mne když budeš tímto stylem pokračovat, je to otázka času, kdy mu dojde trpělivost a na ten vztah se vykašle. Protože být s člověkem, který do tebe pořád ryje a vyvolává v tobě schválně žárlivost, se moc nedá. To není nic proti tobě, taky bych se tak chovala asi, chápu tě. Jenom, že buď si na to zvykneš a přijmeš ho, jaký je, pokud s tím nechce nic dělat. Anebo si najdeš hubenějšího... Ono to není totiž jen o tloušťce, ale o tom, že na sobě partner nechce pracovat, nechce udělat nic pro své zdraví, ani když ho k tomu motivuješ...

Navrhla bych mu, že spolu budete chodit např plavat nebo do posilovny....udělala bych to formou, že ty sama chceš začít chodit a že by jsi byla ráda, kdyby jste sport absolvovali spolu ... takovou nenucenou formou . Věřím, že sport se mu zalíbí a ruku na srdce, neznám nikoho, kdo by po skoro hodině běhání na pásu pak šel do cukrárny, aby všechno své úsilí "zrušil"
Sama mám sestru, co má 120 kg.. snažila jsem se jí vysvětlit zdravotní rizika, pak jsem jí řekla, zda ji nevadí, že si nemůže koupit oblečení z běžného řetězce jak my všichni.. no děs.. prostě pokud vůle není v hlavě...

No, to co tu popisuješ mi nepřijde jako motivace, fakt ne. Naopak to u něj může vzbuzovat nepříjemné pocity, které řeší opět jídlem.... Protože mu říkáš věci, které sám moc dobře ví.
Jedinou šanci vidím v tom se mu snažit nějak pomoct sama - tahat ho na dlouhé procházky (ze začátku ideální pohyb, minimálně pro stabilizaci váhy by to šlo), ukázat mu, jak může být zdravé jídlo dobré etc. Když říkáš, že pořád někde lítá a jí jen nezdravé rychlovky tak co mu dělat zdravé svačiny/obědy do krabičky?
Ale když nebude chtít sám, tak s tím nic nenaděláš.....

190/120kg je nadváha jako hrom takže smiřovat se s tím bych jí teda neradila vždyť se jí musí zvedat kufr , když ho vidí nahého

Bohužel žádná jiná rada, musí sám chtít.

Co by se s tím vařila, když spolu nebydlí ... ?
Pokud se mnou chlap nebydlí, nic mi do jakýchkoliv jeho návyků není a nijak je neřeším. Až když je z toho domácnost ( taky po finanční stránce ) , tak se taky chovám jako v domácnosti = vařím ...

Já bych to tak špatně neviděla. To není o tom, kdo má koho jistého, ale o tom, jak sama píšeš, že pořád někde lítá a cpe se rohlíky, protože nemá navařeno. Až bude mít normální domácí stravu ( myslím maso, ryby, přílohy, zeleninu, atd. ... ne že bys měla vařit nějaké diétní blafy ) a do toho jej zkusíš trochu motivovat, abyste si šli spolu sem tam rekreačně zaběhat, tak se to podle mne musí zlepšit. Tedy, pokud nebudeš vařit tak dobře, že začne jíst dvakrát tolik, co teď

Víš ono by možná ale pomohlo, kdyby si to přečetl, třeba by mu došlo, že tě to trápí ale když ho nechceš ranit, tak se nediv, že budeš dál žít s tlusťochem, který bude dál kynout a kynout... a pak tu hlavně nezakládej téma.. přítel je moc tlustý, všechno sní, lednička je prázdná, nebaví mě vařit...

Já si taky nemyslím, že společná domácnost=má tě jistou, nemusí se snažit. Takový pocit může mít, i když spolu jen chodíte, taky jsem to zažila... Ale nevím, jestli by chystání krabiček pomohlo, protože pokud jedl takto nezřízeně, bude tělo asi dál bažit po jídle, na které je zvyklý i po tom množství... S porcí, kterou by měl sníst doopravdy bude asi cítit "hlad". Když takhle ofrňuje, že mu něco nechutná a je to málo sladké... To asi společná domácnost a vaření nespasí, spíš přinese víc hádek. Protože ty budeš chtít vařit jinak než je zvyklý... A taky si myslím, že jenom strava nestačí, ale chce to kombinaci strava a pohyb. A zredukovat stres a jídlo ve spěchu. Pokud zhltá navařené jídlo, je to z bláta do louže... Ale ty s tím prostě nic nezmůžeš sama...