Měla jsem dlouhodobý poměr s ženatým kolegou v práci. Začlo to jako užívání si a prostě jen sex, tohle nám oběma vyhovovalo a vydrželo přes tři roky. Po třech letech ne nijak zvlášť pravidelného stýkání se do mě zamiloval. A když vyslovil Miluju tě, zabouchla sem se po uši taky. Začli jsme se stýkat intenzivně a já samozřejmě chtěla být jen s ním a mít ho jen pro sebe. On tohle taky naznačoval a tak kolem mě vytvořil bublinu, která mi znemožnila vidět věci tak jak jsou a začla jsem po něm vyžadovat, aby byl jen můj, žárlila jsem na jeho ženu. Asi po roce a půl jsme se dostali do fáze večných řešení naší neřešitelné situace a k tomu, že jsem nedokázala přijmout to, že si vybral jí, protože je to matka jeho dětí, což chápu, ale nemůžu pochopit proč když tvrdí že to není o lásce k ní ale k dětem s ní pořád udržuje i sexuální poměr, což moje ego prostě nekousne. Nedávno se to ve mě nějak všechno zlomilo po hlubokym dně kam sem se kvůli němu až dostala a já si řekla OK, tak to prostě vezmu jak to je, stejně nemůžu nic dělat a všechno co udělám nebo řeknu je stejně zbytečný. Jenže nevím jak teď mám normálně fungovat v práci kde ho denně potkávám. Musela jsem si ho smazat z FB, Skypu i z telefonu, protože mě pořád láká mu napsat a vymýšlet způsoby jak ho přilákat zpět. Je to pro mě strašně těžký, neustále sedím a přemýšlím nad ním, neustále mám tendenci si ho na skype a FB vrátit a chatovat s ním. A asi za míň než tři týdny nás dokonce mají sestěhovat do společného kanclu! Změna práce nepřipadá v úvahu a není ani možná, takže potřebuju prostě poradit...jak tady normálně fungovat dál, když ho pořád musím potkávat, před ostatníma dělat jakože nic, protože o našem vztahu samozřejmě nikdo neví a jsem prostě bez možnosti před ním utéct. To že sem si ho odevšud smazala beru jako první krok, ale strašně se s tím peru a vadí mi to. A co dál ptám se vás?
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Jak fungovat po rozchodu s kolegou
Ví o tom někdo v práci nebo jen vy dva ?
EDIT : Radu nemám - jedině být tvrdá trošku na něj a především hodně na sebe ...
Poslat SZ...jak tady normálně fungovat dál, když ho pořád musím potkávat, před ostatníma dělat jakože nic, protože o našem vztahu samozřejmě nikdo neví
Já bych na to asi nervy neměla. Sedět ještě s ním v jedný kanceláři,by mně asi trefilo. Já bych musela odejít,bych se asi zbláznila.
Radu jak tohle přežít fakt nemám, jedině dělat jakoby nic a obrnit se. Tak hodně štěstí.
POZOR
Cituji Little Foxie: a tak kolem mě vytvořil bublinu, která mi znemožnila vidět věci tak jak jsou / Nedávno se to ve mě nějak všechno zlomilo po hlubokym dně kam sem se kvůli němu až dostala
Jak fungovat? Docela normálně, ale hlavně to nejdůležitější je přestat házet odpovědnost za své činy na ty druhé. Tedy přijmout za svá jednání vlastní odpovědnost. On kolem Tebe nevytvořil nic co si přinejmenším Ty sama nedovolila. Stejně tak Tě ani nedostal na nějaké dno, tam si se dostala pouze a jen Ty sama svým jednáním.
To není moralizování, pouze konstatování faktů.
Až dokážeš přijmout zodpovědnost za své jednání, tak pak budeš schopná dělat si svojí práci aniž by Tě nějaký minulý vztah obtěžoval.
Bohužel naprosto běžné je - ten kdo prohraje - odchází a hledá si jinou práci
Cituji radana: jedině dělat jakoby nic a obrnit se.
Přesně. Hraj si, že se nikdy nic nestalo. Určitě to zvládneš.
Jsi si jistá, že v práci nikdo nic neví (a i když, tak co). V práci se obyčejně ví vše a chlapi se obyčejně chlubí.
Galerie obrázků
Cituji Veselka10: Jak fungovat? Docela normálně, ale hlavně to nejdůležitější je přestat házet odpovědnost za své činy na ty druhé. Tedy přijmout za svá jednání vlastní odpovědnost. On kolem Tebe nevytvořil nic co si přinejmenším Ty sama nedovolila. Stejně tak Tě ani nedostal na nějaké dno, tam si se dostala pouze a jen Ty sama svým jednáním.
To není moralizování, pouze konstatování faktů.
Až dokážeš přijmout zodpovědnost za své jednání, tak pak budeš schopná dělat si svojí práci aniž by Tě nějaký minulý vztah obtěžoval.
Naprosto souhlasím. Jsi tam, kde jsi od začátku věděla, že budeš, nic jiného než se s tím smířit, ti nezbývá. Odpusť sama sobě, to bude asi první krok jak se s tím smířit, protože TY jsi ta, která udělala chybu, šla jsi vědomě do vztahu se zadaným. Teď si to holt odpykáš tím, že budeš nějakou dobu trpět. Ber to jako očistec a poučení pro příště ...
A prosím, nechtěj ho zpátky, NIKDY TI NEDÁ PŘEDNOST PŘED RODINOU, vždycky budeš až ta druhá, ta do postele.
Cituji farahh: Bohužel naprosto běžné je - ten kdo prohraje - odchází a hledá si jinou práci
Naprosto souhlasím.
A také je celkem běžné, že si žena hledá jinou práci, protože jí bývalý milenec z práce nechal vypoklonkovat.
Buď "to dáš", nebo si budeš muset hledat novou práci, holka. Co se stalo, stalo se. S tím neuděláš už nic. Tohle je prostě zrádný, pro slabší povahy nic moc.. Tebe to semlelo a je na Tobě, aby jsi šla dál. To jsi chtěla, aby od rodiny odešel? Ber to jako zkušenost, nic víc. Změň pohled na něj. Je od něj hnusný, že svou ženu podvádí a před Tebou se ohání tím, že jí nemiluje, ale je to matka jeho dětí, proto s ní je. Zhnusil by se mi a Tobě by se měl taky. Takže hlavu vzhůru, bav se s kamarádkama a ten pravej, svobodnej přijde. Uvědom si, že i kdyby s Tebou zůstal, byl by to stejně "voser". Museli byste fungovat úplně jinak a nebylo by to tak idylický.
méně než
10 příspěvků
Reaguji na dadabus: Víme to jen my dva. Nikdo nic neví...ač je to s podivem tak na tohle si dávali velkej pozor a co si ostatní myslí jsou jen snadno vyvratitelný domněnky...
Reaguji na Veselka10: vím že si za to z velký části můžu sama....ale...pořád jsem to brala nezávazně a neměla sem s tim problém, nechtěla sem ho jen pro sebe....jenže když mi začal dávat lásku, nešlo se přestat tohohle nabažovat...ale máš pravdu v tom, že jak mě to **** a bojuju se svym egem, vyním z toho všeho hlavně jeho, ale zároveň si uvědomuju že si za všechno můžu sama, pže sem očekávala nesplnitelný.
Reaguji na farahh: Kdyby to bylo jen trochu možné, už jsem dávno pryč.....myslím ale že všichni víte jak je to s hledáním dobré práce.....
Reaguji na Maria: Určitě se nechlubil, byl by sám proti sobě, protože by bylo otázkou času, kdy to někdo řekne jeho ženě.
Reaguji na Ciiicaaa: zpátky ho nechci....ale samozřejmě ve chvílích největšího zoufalství chci přistoupit na jeho hru že budu jenom kámoška a ke společný zábavě bude patřit i sex...prostě jak to bylo dřív než sme do toho dali oba city....vim, že je to kravina...ale...zatím tomuhle nedokážu poručit i když vidim jak zoufale to zní...
Reaguji na Sona80: Ani nevim jestli jsem chtěla aby odešel od rodiny.....hlavně sem kvůli sobě chtěla, aby nespal zároveň i s ní, to byla pro mě priorita číslo jedna....takže sem hlavně chtěla aby se rozešel s ní a vymyslel způsob jak fungovat vedle sebe pouze jako rodiče společných dětí ale už ne jako pár....Asi je to kravina....vždycky to odůvodnil tim, že s ní je kvůli dětem, že všechno dělá kvůli tomu, aby doma nebylo zle, aby spolu byli v pohodě a děti měli spokojenou mámu.....a já tohle prostě nemůžu překousnout.....
hlavně sem si celkem jistá, že kdyby se nakrásně rozhodnul, že od ní odejde tak by určitě ani nebyl se mnou....radši by byl sám aby to bylo "spravedlivý" k nám oběma....takže vim, že tohle stejně nikdy nemůže mít happy end....nicméně to mi nezbrání tomu, že mě to stále bolí a nejsem moc schopná fungovat jakoby se nic nestalo.....
a taky...jakej mám mít přístup k němu? nedokážu se s ním bavit jako dřív a tim jak ho ignoruju, si musí každej všimnout že se něco děje a všichni se budou ptát co se stalo, protože dřív sme byli hodně spolu jako kámoši....a já už nevim co si vymejšlet kromě toho že se smíchem říkám že nic, že se to všem jenom zdá.....
Cituji Little Foxie: hlavně sem kvůli sobě chtěla, aby nespal zároveň i s ní, to byla pro mě priorita číslo jedna
No jo, ale to je pitomost... v téhle situaci (ženatej chlap) přece nemůžeš očekávat "věrnost".. Ta, když už, "náleží" manželce ... Ale vím, jak jsi to myslela... Už v tomhle "stadiu" jsi ho měla kopnout do pr..., kvůli sobě.. Už je pozdě, ignorace Ti moc nepomůže.. Musíš si to vyřešit v sobě, což nebude hned. Vím, že to jsou takový kecy, ale "odpustit jemu i sobě". Protože až se s ním budeš moci bavit na běžné úrovni a budeš v klidu, teprve pak to budeš mít v sobě "zpracovaný"... Přečti si pár příběhů macech.. Bych tohle fakt nechtěla, buď ráda, že to takhle dopadlo. Bolí to, jasně, ale fakt bude líp. Jsi prostě koza, no..
Cituji Little Foxie: .ale samozřejmě ve chvílích největšího zoufalství chci přistoupit na jeho hru že budu jenom kámoška a ke společný zábavě bude patřit i sex...prostě jak to bylo dřív než sme do toho dali oba city....vim, že je to kravina...ale...zatím tomuhle nedokážu poručit i když vidim jak zoufale to zní...
Na sex a zábavu s nim se vykašli (mluvím z vlastní zkušenosti - jako hodně mladá 
Věř, že tohle přejde vcelku rychle.. fakt.. mysli pozitivně. Tenhle materiál bych k milence odlifrovala asi hodně rychle.. I s dětma pěkně, ať si užijou. Pryč od něj.
méně než
10 příspěvků
