Manuál asertivní holky

Mám něco podobného. Taky jsem byla pryč, pak jsem se vrátila s dlouhými vlasy (narostly mi) obarvenými na černo a všichni mi říkají, jaké mám dlouhé černé vlasy.
Tak už mě to začalo štvát a na takové otázky prostě odpovídám: Děkuji, ale já vím, mám doma zrcadlo.

V rodině to beru jako něco jiného, to jím klidně povím něco peprnějšího, než jenom ať se podívají sami na sebe

Řekni, že nejsi tlustá, jen jinak prostorově řešená! Ha, ha

No, jinak mě by v životě nenapadlo, zeptat se ani mé nejlepší kamarádky, proč přibrala.
Vím, že změna váhy potrápí nejméně jednou za život každou, a kolikrát ani nevíme, jak se to schumelí, tak proč pokládat tak trapnou otázku, že?!

No taky kolikrát pomůže vymyslet si nějakou vážnou nemoc, vybalit to na ně a ono těm udrbanejm ženskejm hnedka sklapne. Ale aby to člověk zas nepřivolal že..

Já myslím, že odpověď kterou říkáš je docela dobrá. Nemá smysl je stírat nějak sprostě a dělat si zbytečné nepřátele. To, že se máš dobře Ti můžou ty blbky, které se takto ptají, akorát závidět.

A jak reagovat třeba na bráchy? Pokud přijdu jen s nepatrným útokem, okamžitě to otočí, že jsem hysterická (podotýkám, že mě je 27 a jemu 37 - docela neskutečný řešit takový problémy v tomhle věku

nečetla jsem, co ti se psaly holky, ale já bych jim s úsměvem a v legraci řekla : jé vy jste hodný, že se o mě tak zajímáte a že na mě myslíte, ale nebojte, já jsem se sebou spokojená ... nashlééééééééé...))

Jak tak koukám, lidí, co mají potřebu hodnotit a poučovat druhé, je víc než dost. Já sama to nechápu, nedělám to, resp. třeba si pomyslím, jo, ta je tlustá, ale že bych to někomu řekla do očí? To bych musela být extra hodně naštvaná. Nevím, jak psaly holky v mém tématu, ty lidi prostě mají problém, a tak se ho snaží nějak zamaskovat srážením a hodnocením (negativním) druhých lidí. Mě bohužel, když se s něčím podobným setkám, nenapadne nějak extra vtipná odpověď, protože se mi v tu chvíli spíš pění krev... Jenže to aby se pak člověk hádal pomalu s každým. Jj, umět tak s úsměvem někoho utřít, to se povede málokdy. Ale je fakt, že úsměvem, i když předstíraným, se dá toho druhého pěkně vytočit, aneb můj oblíbený citát ,,Dobrá nálada nevyřeší všechny tvoje problémy, ale nas*re tolik lidí, že stojí za to si ji udržet." Holt, nedat najevo, že se nás někdo dotkl, což je jeho úmysl, srazit nás, ponížit...

Jednou jsem někde četla radu, jak reagovat na "Ty jsi přibrala, viď?" Máš na to dotyčné říct "Vážně? To tady budeme mít asi nějakou epidemii. Co s tím budeme dělat?" Bez ohledu na to jestli je dáma hubená nebo ne, protože prý 95% žen řeší svoji váhu

Jediná možnost jak to zahrát do autu je podat to nějak vtipně. Mně zase lidi na potkání otravují s tím, že jsem extrémně hubená a že bych potřebovala vykrmit. Na to jim vždycky řeknu: "Ale to mi nemusíte říkát, já už kolem zrcadla párkrát prošla". A nebo: "Ta příroda se na mně hodně vyřádila co?" Většinou pak sklapnou a už mně víc krát neotravují.
Ve skutečnosti mně ale tahle lidská netaktnost neskutečně vytáčí

A to si holky představte,že mám v práci kolegyni, která řekla jedný. To víš, ty jsi vychrtlá!! A sama je jak tyčka.
Mě když tohle řekla zase jiná kolegyně, tak jsem jí řekla. Vychrtlá ne, ale štíhlost máme v rodině. Bohužel moc tý chytrosti nepobrala, tak jí to ani nedošlo. Ale já měla dobrý pocit, že jsem si to nenechala líbit...

jo jo, kdyby tak šlo říct jim " vy jste za tu dobu pěkně zestárli a taky se Vás neptam proč", ale když odpovídáš , že se máš dobře , tak to je asi to nejlepší co se dá.
Anebo "máme novou vládu, připravuju se na horší časy"
Tlustý budou hubený , hubený budou studený.

tak tohle nemá chybu!!

Luxusní ... !

Asertivní nejsem, holka už taky ne - a jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Pokud je někdo natolik netaktní, že mne upozorňuje na to, že jsem ztloustla, vůbec bych si nedělala problémy s úsměvem opáčit, ať raději řeší sám sebe nebo svou rodinu ( u takových lidi obvykle opravdu bývá co řešit ), nebo přijít s nějakým protihodnotným postřehem . Podobně vybavuji narážky na své staré auto, dvě práce nebo "extrémní hubenost" - že mám kromě přátel i pár nepřátel ? Nu což, alespoň o nich vím

V tomto naprosto souhlasím s dadabus, neuvěřitelné, kolik lidí postrádá takt a ohleduplnost, proto se přikládáním k teorii " jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
Bohužel v praxi mě v návalu vzteku nenapadne vůbec nic příhodného, popř. asi stojím s pusou dokořán a přemýšlím, jestli to dotyčný myslí vážně (resp. nemůžu pořád uvěřit tomu, že někdo je prostě tak neomalený osel)
Někteří jedinci se holt se svou starostlivostí brzy přimíchají snad i kočce do žrádla...

(btw. já konkrétně musím krom jiného neustále čelit palbě dotazů a politování proč a že jsem bledá jako smrt - holt to mám prostě v genech po mamince, nic mi není, ale ty kecy "kamarádek " a sousedek jsou někdy na facku)