Ahoj, už jsem úplně zoufalá, snad mi poradíte. Za pár dnů se nám narodí miminko a jelikož bydlíme v bytě, který patří přítelovým rodičům, chtěla jsem, aby mi sem dali trvalý pobyt, abychom ho tu měli s přítelem společně a aby ho naše dítě nemělo u mých rodičů, odmítli to, jelikož oni tento byt platili a já ne , nemám tedy prý na pobyt nárok! Dělali, jak kdyby na mě měli přepsat polovinu.Já do bytu platila veškeré vybavení - nábytek, spotřebiče,...cca 120 tis Kč určitě. Navíc tvrdí,jak se těší na vnouče...No obrečela jsem to a následně se naštvala, jelikož jsem celý tento byt zařídila i jsem ho s přítelem vybrala a chtěla jsem ho napůl kupovat na hypotéku, ale jelikož jeho rodiče mají dost peněz, tak ho koupili oni, abychom se nemuseli zadlužit. Tvrdili, jak ho koupí příteli a nakonec ho na poslední chvíli napsali na sebe, aby on nic nevlastnil, když já taky nic od rodičů nemám. To se mi nelíbilo, ale byla jsem pořád přítelem ujišťovaná, že tu budu jako doma...Chtěla jsem, abychom udělali smlouvu a tento byt jim spláceli, aby mohl být opravdu náš, to odmítli, že nic nechtějí...
Po incidentu s trvalým pobytem jsem příteli řekla, že bud jim tento byt splatíme nebo si koupíme vlastní, ale že v jejich bytě už nebudu. Nejradši bych odešla hned, ale v 8. měsíci rizikového těhotenství to není lehké. Uklidňoval mě, ať to ještě vydržím a hned jak něco pěkného najdeme, tak už tentokrát koupíme byt spolu. S tím, že si chceme koupit větší byt, se svěřil i rodičům.
Pak se objevil krásný byt, ale opravdu velmi drahý. Jeho rodiče mi tu u nás udělali přepadovku, když byl přítel v práci. Přišli mi vysvětlit, jak si přece nemůžeme vzít tak vysokou hypotéku jen sami, ale ať se domluvím s rodiči, aby nám měsíčně dávali 3000 Kč a oni že taky dají stejně a 3 dám já a 3 přítel a takhle to bude spravedlivé. Jasně jsem jim vysvětlila, že pro moje rodiče to není reálné a ani bych se neopovažovala to po nich chtít a že s přítelem máme finance společné a že od nich už nic nechci. Vůbec mě neposlouchali, jen si mleli, že jejich syn si takovou hypo vzít nemůže a ať si to domluvím s rodiči, děs...
Měsíc jsem je neviděla, byt bohužel nakonec koupil nějaký kamarád majitele, ale náhle se objevil podobný byt, o čemž bohužel přítel opět rodičům řekl. Nechala jsem se přemluvit, ať k nim jedu na návštěvu a když přítel zmizel do sklepa, tak na mě vybalili novou strategii. Že prý by byt koupili oni, část by financovali z prodeje bytu, kde ted bydlíme a na část by si oni vzali hypotéku. Měli dokonce návrhy z banky! Hypotéku bychom ale spláceli mi s přítelem a také část toho, co by do bytu vložili, bychom jeho rodičům spláceli a až bychom to splatili - min 15 let, tak by byt přepsali na nás. Na to jsem jim řekla, že v žádném případě, urazili se, jeho táta se přímo ******, ani mi neodpověděl na pozdrav. O tom, jak jsem byla já naštvaná, raději nemluvit. Já bych do jejich bytu přenesla nábytek a zaplatila kuchyn a další vybavení za cca 250 tis, které jsem získala od prarodičů a rodičů a část jsem si naspořila, ještě bychom byt spláceli ze společných peněz a nepatřila by mi tam ani klika!
Řekla jsem jasně příteli, že ani omylem a že jeho povedené rodiče nechci vidět a nic od nich nechci. No, jel k nim příště na návštěvu sám a přijel s tím, že teda byt koupí jeho rodiče, ale hypotéku, že vezme na sebe. Když jsem mu řekla, že to nejde, tak tedy byt koupí on a rodiče dohromady a až ho splatíme, tak na mě nějaký kus napíšou. Zhádali jsme se, denně kvůli tomu brečím a nevím co dělat. Zítra mám první termín porodu, přítele jinak miluju, naprosto si rozumíme...Mám strach, že až budu v porodnici, tak to s rodiči koupí, já s miminkem od něj odcházet nechci, ale jít bydlet do cizího a splácet cizí byt taky nechci a nevím co dělat...