1. S bratrem svého přítele jsem se poznala ještě dříve, než se svým přítelem a ano zájem tu byl oboustranný, dokonce jsme spolu byli i párkrát na večeři. Ovšem, když zjistil, že se líbím jeho bratrovi a rodina podporovala mého přítele, radši ustoupil, také protože věděl o mém zdravotním stavu a nechtěl mě stresovat. Od té doby se s nikým neseznámil, možná protože ke mě stále něco cítil, přiznám se já k němu také.
2. Příteli bych nikdy nechtěla ublížit a proto si myslím, že by bylo možná lepší vyřešit to hned a né za dalších šest let, co by jsme spolu nespíše ani nevydrželi. Mám a měla jsem ho vždy ráda jako takového dobrého kamaráda, za kterým bych mohla vždy přijít a poradit se.
3. Jeho rodina ví o tom, co ke mě jeho bratr cítil a nespíše ví, že ho to nijak nepřešlo. Známe se natolik dobře, že vím, že by mě nijak nesoudili. Sami si prošli nevěrou a myslím, že by nechtěli vidět, jak si něčím takovým prochází jejich syn. Počítám s tím, že bych se s přítelem poklidně rozešla a nechci s jeho bratrem začít chodit hned, ale počkat až se situace uklidní. Samozdřejmě příteli chci vše vysvětlit.
Díky za případné komentáře!
Snad to není úplně blbý nápad.
Poslat SZ
Zdá se mi, že si to moc přikrášluješ. Asi ses mu líbila, ale nechtěl se zabývat tvým zdravotním problémem, přenechal tě tedy bráchovi a zřejmě s tím neměl žádný větší problém (blbost že tě nechtěl stresovat, kdyby tě chtěl bude ti oporou a nepřehodí tě na bráchu). Stejně jako je blbost, že si kvůli tobě nenašel ženskou. 
