Potřebují váš názor.
Předem upozorním že mám špatnou gramatiku v ČJ, jsem neslyšící. používám Znakovou češtinu.
Začalo to na sportovní hrách. Spolu teď nejsme 20 dnů.
Sportovní hry, atletika. My jsme byli zvyklí si každý den dát pusu, objímat se a všechno, což i vy. Ten den to nebylo, prostě mě ignoroval, nepovídal si se mnou, já jsem ho jen šťouchla a on řekl ne nedělej to. a až na druhý den ve středu večer jsem šla za ním si promluvit co se děje. On řekl že neví, že to už necítí tak jako dříve, že chce být sám. Že až někdy by se ke mně vrátil. A že chce být se mnou kamarády. Samozřejmě jsem hned rozbrečela a říkala jsem si jestli si neděla srandu, spolu jsme byli 5 a půl let. Že už to cítil už dříve, jen mi to nechtěl říct protože věděl že mi stým ublíží a že budu úplně zničená. Byla jsem úplně v šoku, že co to má znamenat. Řekla jsem mu že dal nemůžu aby mu dala zase šanci, šanci jích měl už dost. odcházela jsem ubrečená pomalu do svého pokoje, on mě zastavil a objal mě, dal mi ještě pusu. Samozřejmě že jsem ho ještě držela. Pak jsem se nemohla na něj už podívat a odešla jsem, Ale on mě zase zastavil chytil a tak moc mě držel. Ptala jsem se ho jestli mu to nevadí že brečím že to bolí. jeho odpoveď bylo ne. Na druhý den jsme správně měli sedět skupina HK- hradec králove u sebe. Ale já jsem nemohla tak jsem seděla jinde. Seděla jsem s kamarádkou. asi po 20ti minutách za mnou přišel on, držel mě narameni a já mu říkala že ať jde pryč, on pořád seděl, pak jsem se otočila na něj a brečela jsem a on odešel a řekl dobře.
Další den poslední den na sportovní her, jak to skončilo tak on za mnou přišel objal mě a dal mi pusu na čelo. Prostě to nechápu. Pak jsme se setkali na Internátě a řekla jsem mu že to zkusíme znovu ale jinak. On prostě nic nechtěl odmítl mě. Chce být semnou jen kamarád a chce být chvíli sám. A do té doby, mu furt jenom píšu a píšu a on jen odpoví krátce a někdy mě ignoruje. Teď před chvíli jsem četla knížku, co mám udělat když mě prostě nechal. Že mu nemám psát, neodpovídat a nic dalšího. Chtěl mě už odmalička co si pamatují od tábora. Vůbec ničemu nerozumím, už je to 20 dní a jsem totálně pořád v šoku, zničená na kousky, nervozita, stres. Stím stresem jsem zhubla. Nevím co mám dělat aby měl alespoň malý zájem o mě. tak se ptám vám co na tohle to všechno říkáte?