Dobrý den, obracím se na vás s prosbou, zda-li byste mi pomohli pochopit danou situaci.
Je mi 22, studuji na VŠ, kde jsem poznala i jednoho kluka (také 22). Bavili jsme se spolu, kamarádili se, po krátké době to mezi náma začalo jiskřit, že by to viděl snad i slepý, no a za nějakou dobu jsme spolu začali chodit, nějak to vyplynulo samo.
Bylo to úžasné, oba dva jsme byli do sebe zamilovaní, byl pozorný, hodný, milý, měl oči jenom pro mě, vídali jsme se často, říkával mi, že je se mnou šťastný a že je moc rád, že mě má 
Asi po 5 měsících se začal chovat divně, měl osobní problémy, do toho všeho jsme oba řešili školu, bylo toho najednou moc, tudíž jsem tomu nevěnovala tolik pozornosti, až do doby, kdy už mi nepsával tak zamilované sms, zprávy na facebooku, odtahoval se, když jsem ho chtěla políbit. Ptala jsem se, co se děje a vždy mi odpověděl, že nic.
Jednoho dne jsme s partou měli táborák, kde se i pilo, jen on si mě vůbec nevšímal, tak jsem zeptala proč. Na to mi odvětil, že náš vztah je již stereotypním a nebaví ho to se mnou, ale rozcházet se nechce. Poté jsme se vídali méně než dřív kvůli škole (ze začátku vztahu jsme se vídali i ob den, posléze jen 1x či 2x týdně a to víceméně i s partou či ve škole) a když jsme byli spolu a přišlo na téma MY DVA, tak jsem se vždy tázala, co se děje, jestli už se mnou být nechce či jestli je v tom jiná slečna. Vždy mi odpověděl, že má toho jen moc, rozejít se nechce a nikdo jiný v tom není.
Uplynul týden poté a řekl mi,že se chce rozejít. Jeho argumentem bylo, že už ke mně v podstatě nic necítí. Ptala jsem se ještě jednou, jestli v tom není jiná slečna a odpověděl, že ne, jen, že ho nás vztah nebaví a asi nic necítí.
Nevím, jestli tomu mám věřit, jelikož mi asi 3 týdny před rozchodem řekl, že mě miluje a pár dní před rozchodem řekl, že se rozcházet nechce. Nerozumím tomu,
proto chci znát váš názor na danou situaci. Nevím, jestli nelhal, že v tom nikdo není. Člověk přece nemůže jen tak přestat z ničeho nic milovat.... Nikdy jsem mu neublížila, do vztahu dávala hodně a i on v něm byl šťastný, poté zlom a všechno je jinak.
Je to již 3 týdny, nejsme v kontaktu, neozval se a ani jsme se neviděli. Moc ho miluju, záleží mi na něm a on to ví, chtěla bych, abychom se k sobě vrátili, jsem zoufalá. Jen nevím, jak to udělat. Jak zařídit to, aby si uvědomil, že udělal chybu.
Děkuji za odpovědi
Poslat SZ
taky to nechápu . To je asi nějaká zakódovaná domněnka všech opuštěných ženských či co.
To, že si holka myslí, že je to nejlepší co mohlo toho jejího potkat je jen její vize neznamená to, že to tak cítí i ten protějšek. 
