Vezmu to popořadě. Naší první noc chtěl přítel 8x za sebou, chtěl i s angínou a teplotou 39. Často nehledě na to když jsem ve 2 ráno potřebovala spát, protože jsem měla náročnou práci... Dříve jsme se vídali 2x týdně a to jsem brala jako jasnou věc, že bude a nejen jednou.
On je opravdu úžasný milenec a kdyby tam nebyl ten tlak... Ta povinnost, že to každý den očekává... Pro něho by bylo ideální tak 2-3x denně si myslím.. Už se mi to děsně příčí, připadám si jak zneužitá, protože "musím" i když se na to necítím... Samozřejmě mohu říct ne, ale byl by smutný, neusnul by, řekne, že on by mi tohle neudělal atd...
Jinak si myslím, že mě má opravdu rád a vidí ve mně ženu jeho života, ale ta jeho potřeba je neskutečně někde jinde.. Asi ani není bezohledný, prostě to nemůže vydržet..
Co se chci zeptat:
Přijde vám to normální potřeba?
Jak to řešit? (Já už dál vím, že němůžu, překonávala jsem se měsíce a nejde to prostě)
Máte podobnou zkušenost?
Děkuji