Klasický vztah dvou mladých lidí (20let a 21let), už máme za sebou pár vážnějších vztahů, ale tohle byl zatím náš nejdelší (2roky).
Abych to uvedla na pravou míru, viděli jsme se asi dvakrát týdně, protože studujeme, já mám brigádu a on k tomu sportuje. Já jsem velice urážlivá a náladová, on je naopak kliďas. Poslední tři měsíce to mezi námi bylo takové vypjaté, skoro jsme spolu nespali, nekomunikovali, nikam nechodili. Nakonec došlo k jedné hádce, opravdu to byla blbost, ale jeho to tak nakoplo, že se se mnou rozešel. Tedy přímo řekl, že nechce definitivní rozchod, ale takovou jakože pauzu .. která trvala přesně 20dní, potom se ozval s tím, že mu chybím a že to byla chyba, abych se k němu vrátila. Sešli jsme se a řekli, co nám na sobě vadilo, jemu prý to, že jsme nebyli spontánní, vše jsme měli naplánované a proto se mnou pak už ani nechtěl spát, protože věděl, kdy se spolu vyspíme atd. A že by jsme měli začít znovu, máme za sebou už druhé rande, ale já z toho nemám moc dobrý pocit, příjde mi, že pořád neví.
Navíc z něj vylezlo, že během té pauzy, se scházel s nějakou ženskou, ale za dvacet dní se přeci neseznámíte tak, aby jste začali budovat vztah s někým jiným .. ale prý s ní nic neměl, jen byli na kávě a venku a díky tomu si uvědomil, že chce mně. Jenže co když se s ní scházel už mnohem dřív, ještě když byl se mnou a chtěl to s ní zkusit, proto ta pauza? Jenže je zase pravda, že se mu to asi všechno nahromadilo, nepodporovala jsem ho ve sportu, ani ve škole, brala jsem ho uplně automaticky .. potřebuji poradit, jsem v rozumem v koncích