Ahoj holky, dostala jsem se do dost blbé situace a nevím, jak ji vyřešit. Omlouvám se předem, jestli bude deníček zmatený. Přesně takové pocity teď mám.
Je mi 26, před sedmi lety jsem se přestěhovala do Plzně. Poznala jsem přítele z Chebu a společně jsme se k sobě nastěhovali. Jsme spolu 5 let. Kdo prošel moje dřívější deníčky tak ví, že jsme si několikrát vzájemně ublížili, ale vždycky jsme to slepili. Požádal mě o ruku a já souhlasila. Nicméně ke svatbě nedošlo, i když jsme se měli brát letos v červnu. Hodně se hádáme a to poslední dobou hlavně o budoucnosti. Já bych chtěla děti a společný bydlení v našem a ne v podnájmu jako doposud. On to chce taky, ale furt říká postupně postupně... už dlouhou dobu. A samozřejmě bez výsledku. Přes to vše mi je s ním dobře a miluju ho.
Naskytla se mi však úžasná pracovní příležitost v Opavě, kde mám rodinu, zázemí. Znamenalo by to však opustit přítele. Ten mi narovinu řekl, že za mnou by nešel. V Plzni bych měla jen poloviční plat.
Mám pocit, že ať se rozhodnu jak chci, budu nešťastná. Navíc mám pořád deprese z toho, když vidím, kolik mých vrstevníků se vdává, žení nebo má děti a já bych měla začít od nuly. Nehledě na to, že jsem v Opavě nikdy s nikým nechodila a je to celkem malé město, takže šance na seznámení je malá.
Co byste dělaly vy, holky? Děkuji předem za názory.
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Sophiina volba
Poslat SZJá byla před podobnou volbou před půl rokem a sice v tu chvíli jsem to obrečela a viděla to jako konec světa, ale za měsíc dva jsem si nadávala, že jsem to neudělala dřív a teď si říkám, že konečně jsem vyšla opravdu vstříc lepší budoucnosti a svému štěstí. Tak ti radím, nenech si své štěstí proklouznout. Ta práce a možnost zlepšit svůj život se ti už nemusí znovu naskytnout. Chytla bych tu příležitost za pačesy hned. Tak to důkladně promysli a především, mysli teď na sebe a své štěstí. Přítel podle toho co jsem četla myslí v tom vašem rádoby vztahu taky jen na sebe a své štěstí a zájmy. Určitě se pak ozvi, my tě tady rády podržíme psychicky. 
A tady vždy přečteš moudré rady, to musíš vědět sama.
Galerie obrázků
Reaguji na LaArdilla: to uvidime až tu bude deníček. Dala jsem mu všechno a on si našel jinou
Reaguji na onsall: 
No to snad nebude ! Já držím Veronice palce, ať se v té Opavě co nejdřív zorientuje !
Cituji 92jaja: vyjasnit hodně brzy a průběžně o tom mluvit, jinak dojde k tomu, že jdou od sebe.
Ano. A případně je dobré mluvit i o tom, kde kdo chce žít, protože v opačném případě to bere stejný konec, jak popisuješ. Jakékoliv nevyjasněnosti a rozdíly obvykle dělají ve vztazích leda bor.del.
Cituji dadabus: Já držím Veronice palce, ať se v té Opavě co nejdřív zorientuje !
To já taky, ale přijde mi divný, že jestli se rozhodla pro Opavu, že by nám o tom nenapsala.
Holky, rozhodla jsem se tu zůstat. Teď jsem byla bez PC a na mobilu mi nešly dát deníčky. Je mi hrozně smutno.
Cituji VeronikaEma: a na mobilu mi nešly dát deníčky
Musíš dát " přepnout na klasické zobrazení" , mne mobilní verze omlázka taky neukazuje deníčky.
Cituji VeronikaEma: Je mi hrozně smutno.
Aj mne, z toho jaký jsi ztracený případ .... 
No tak počkej, zůstala jsi v Plzni, nebo jsi v Opavě ?
Reaguji na dadabus: Ježiš, teď koukám, že jsem v úvodu psala, jestli zůstat v Plzni nebo ne. Ne, rozhodla jsem se pro Opavu. Ale jak jsem tady už v práci 3 týdny, tak jsem napsala, že jsem se rozhodla tu zůstat (ale bylo to myšlené na Opavu).
Cituji VeronikaEma: Ne, rozhodla jsem se pro Opavu. Ale jak jsem tady už v práci 3 týdny
Jo takhle, pardon, já to špatně pochopila ! Gratuluji, hlavně k té nové práci 
Dobře jsi udělala. Ať se Ti v Opavě daří, smutno ti asi ze začátku bude ( zvyk je svi.ně ) , ale to nejhorší máš za sebou - máš kolegy, máš rodinu, bude to jen lepší, uvidíš.
Reaguji na dadabus: Ne, já se blbě vyjádřila Kolegové jsou fajn, studenti taky, rodina mě podporuje, ale chci po novém roce svůj byt, protože nás je doma strašně moc a já nemám soukromí. Našla jsem si tady i celkem kamarády, takže zatím to jde. Nejhorší jsou ale večery, to mi je fakt hodně smutno. Děkuji za podporu, kočko.
Reaguji na VeronikaEma: Zažila jsem taky odchod, stěhování a k rodině. Ale momentálně ti mohu říct, že jak jsou začátky těžké, tak o to hezčí pocit tě čeká, až to přejde. Nakonec ti bude už jen líp. Večery si zpříjemni klidně chozením ven, o víkendech někam zajdi s někým z lidí, které již znáš, ať nejsi doma po smutnu. Jinak držím palce s vlastním bytem, chápu, jak to myslíš s tím soukromím. A přeji ať tě teď potkávají jen samé příjemné věci a hlavně, ať ti do života vstupují jen fajn lidi. 
Jej, tak jsem se taky nejdřív lekla jako Dada, že jsi zůstala v Plzni a ono ne, tak to je super. Přeji moc štěstí a hodně trpělivosti. Chce to čas. Hlavní je, že máš zaměstnání, které Tě baví, kamarády, všechno ostatní časem přijde. Já když mám nějaké starosti nebo si prostě potřebuju vyčistit hlavu či srovnat myšlenky, tak mizím do lesa na louku k řece, kde je mi moc dobře a vždy přijdu na nějaké řešení nebo prostě vypustím stres a uklidním se. Drž se a mysli jen na to, co chceš
