Manželství - jak se "rozhodnout"?

Když ono je to i opačně ( to aby jsme nehanili jen chlapy) i ženský odmítají sex a neřeší , když jim to neklape, ale přesto chlapa neopustí... no a pak si jejich partner světe div se najde milenku .

... zvlášť pokud jsou na něm ekonomicky závislé , což je možná i tenhle případ ... nebo ne ?

Reaguji na dadabus:
To já netuším , ale to už pak každý musí vědět sám za co je" prodejný" a co je jeho priorita.

Ale jistě. Těm se většinou nechce z vyhřátého klobouku .

Určitě se nesnažíš nikoho přesvědčit, jaký jsem dokonalý chlap. Proč bych to dělal?

Přesto Vám dámy musím velice poděkovat. Myslel jsem, že jako ženy ze svého "pohledu“ mě ukřižujete. Sice "anonymní" pokec, za to přínosný, podle mě mnohem lepší než nějaký vztahový poradce (zkušenosti se nedají vyčíst).

Cítím z každé z vás jiné životní zkušenosti, ze kterých vyplývají vaše rady. Pravdou je že mě samotnému připadá nelogické žádat o radu "cizí" účastníky vztahu. Takže zbývá komunikovat s ženou. Cílem mého deníčku byl sice pokus zjistit jak?

Místo toho jsem si díky Vám všem uvědomil, že nechci nic zachraňovat, už není co. Co se týče zabezpečení, to není problém zajistím ženě možnost nového začátku.

Jste super díky...

Co se týče milenky, přiznávám, zvažoval jsem, nabídky jsou. Však myslím si že už tak jsem v dost velkém prus..ru proč si to ještě komplikovat. Lidé by si neměli zbytečně ubližovat.

Zkušenosti jsou nepřenositelné takže se nenech ovlivňovat cizími názory a prožitky. Jednej podle sebe, ikdyž se mi stejně zdá, že jsi se k alternativě to ukončit přeci jen nechal trošku ovlivnit zdejšími reakcemi.

Asi bych zapátrala po tom, kdy se začala vytrácet ta něha apod. Plánujete děti? Tvoje žena je v domácnosti? Já nevím, jsem ten typ, kterýmu by doma hráblo, teď jsem se vrátila po dvou letech z rodičovské do práce a jsem šťastná. Přiznám se, že mě teda taky napadlo, jestli žena nemá milence. Jak spolu prožíváte volný čas? Nemáte děti, můžete podnikat tolik věcí.
Když vázne komunikace, co třeba jí napsat dopis? Zkoušels jí říct, že už to takhle dál nejde? Jinak bych to hned nekončila rozvodem, zkusila bych se nejdřív odstěhovat, dát si nějaký čas pauzu od sebe.

3/4 roční absence sexu ve vztahu není příčina, ale následek
Žena tě odmítá? Vyhýbá se fyzickému kontaktu s tebou? Jak to zdůvodňuje? To jí už 3/4 roku bolí hlava nebo jak?
Jestliže tě zatvrzele odmítá už tak dlouho, tak tě buď za něco trestá nebo si vybudovala k tobě nějaký blok, nejspíš vyplývající z toho, že tě z něčeho viní. Netuším, protože ty jsi ani nenaznačil, co by mohlo být důvodem.
Pokud je všechno ostatní v pořádku a jenom sex chybí, pak má budˇ na sex někoho jiného (a tebe možná na ty peníze) nebo je úplně frigidní, ale takových moc neznám

Není to zbytečně komplikované?

Respektuji různé nátury, ale proč nejde jednoduše říct: Ženo, oba víme, že spolu nespíme. Já sex, něhu, pohlazení a povzbuzení ve vztahu potřebuji, takže současná situace mi nevyhovuje a nejsem spokojený. Nechci takhle fungovat. Můžeme si tom promluvit?

Reaguji na Johannka: Tak když napsal, že se s ženou promluvit pokoušel a k ničemu to nevedlo..., tak dopis beru jako takovou poslední šanci.
Ale fakt mi přijde, že se své ženě něčím zhnusil, protože jinak nechápu, proč ho odmítá. Když zapřemýšlím u sebe, tak bych to takhle měla kdybych měla milence.

Taky mi připadá, že se možná snažíš před námi dělat trošku lepším, než ve skutečnosti jsi, ale nechci ti křivdit, neznám tě. Měl by sis ale uvědomit, že chyba zřejmě není jen na straně manželky. Jak už tady holky psaly, to, že s tebou nechce tak dlouho spát, je s největší pravděpodobností jen následek jiných problémů, které máte, nebo které třeba pociťuje jen manželka. Proč si lidé před oltářem slíbí, že spolu budou v dobrém i ve zlém, když chcou pak krizi řešit rozvodem?

Taky se mi už zdá...Dokonce možná vim už kde je ten problém proč s nim nespí. Podivej se ty na otázku jestli pícháš odpovíš kámošovi, že je sprostej, ženský by si nechal barák i snad svojí ledvinu přitom at je to jak chce tak je spravedlivý si to rozdělit když se s ní rozvejdeš slušně. Z toho co píšeš tak mi přijde, že si hodnej až si blbej a možná proto s tebou nechce spát. Jako je fajn bejt gentleman, ale ty už se trochu chováš jako bábovka...Ano chlap má být hodnej, ale taky to mít trochu jak se řika v p**či. Ty jí splníš co jí na očch vidíš a necháš na sibě klidně dříví štípat a ona to vidí i když si myslíš, že je třeba svatá, ale ne...každá ženská pozná co si může dovolit. A nespí s tebou, protože prostě až moc hodný chlapi nejsou prostě sexy...Fajn se s nima žije, ale to je tak celé ani bych se nedivila kdyby měla jentak někoho na ten sex bokem. Nikdo neřiká, že se musíš chovat jako hajzl, ale stačí být trochu chlap. Chceš to skončit? Tak to prostě udělej, spravedlivě se rozdělte o to co máte a je to a jestli ne tak s ní zůstan...Viditelně s ní být nechceš a ona s tebou asi moc taky ne tak neni co řešit ani děti nemáte a mladý jste taky abyste začali oba jinde.

Ano snažím se chovat slušně, protože jsem prostě takový. Nemyslím si, že hodný = blbý.
Vlastně se nad tím malinko usmívám, málo který můj zaměstnanec si o mě myslí, že jsem hodný Mohu Vás ubezpečit, že mám respekt jak doma tak v práci.

Celý tento "deníček" je myšlen jako rozšíření si možností komunikace. Což splnilo svůj účel, opravdu Vám děkuji.

Pokud jste četli pozorně můj text, šlo mi spíš o pohled nad "rozhodnutím" a ne nad samotným průběhem. Jen jsem naznačil, že pokud zvolím rozvod tak jsem pro slušné jednání. Nechám ženě dům, protože si myslím, že si ho zaslouží. Je to hodná, pracovitá žena. Ovšem dům rozhodně není "vše". Paradoxně jsem dost bohatý člověk, i když jak to říct: "V lesku drahých kamenů nic nehledám".
Vím, že mě není jednoduché pochopit, ale pro mě je "bohatství" člověka někde jinde než v peněžence. Pro mě peníze nemají žádnou cenu, cenu pro mě má až to co lidé s penězi udělají.

Dále se usmívám, proč se pozastavujete nad mým úryvkem rozhovoru s kamarádem. Je pravda, že má reakce byla vyhýbavá (proto jsem zareagoval tak směšně slova jako kur..v.a mě opravdu nepohoršují). Spíš jde o to, že vás takový dotaz zarazí a říct dobrému příteli, kterého znáte přes 20 let, že nepíchám 3/4 roku svou ženu, kterou samozřejmě také zná, prostě to zarazí a hned se vám s pravdou ven nechce (nazvěme to klidně jako chlapskou ješitnost).

S pět k tématu...

Nejsem blbý dobře tak aspoň ne úplně

Do prde..l.e (ledymiss2 lepší?) nevím co se děje??
Proč myslíte, že tady píšu? Vnímám svou ženu, ona je prostě v našem vztahu spokojena. Já nejsem, vidím, jak jde náš vztah do prde..l..e a když se snažím o tom promluvit tak: teď ne prosím, protože to a tamto.

Jinak když to po sobě čtu já tak vidím jediný problém NEVÍM CO CHCI. Tohle je můj problém.
Jinak to "vyhoření" vztahu může být i jinými okolnostmi, které jsem tady nepsal. Protože se mě, o tom nepíše moc dobře. Jak to tak chodí, život se s námi někdy moc nemazlí. I my jsme si prošli zkouškami, čekali jsme rodinu všechno bylo v pořádku až do doby kdy se něco skur..vi..lo. Snažil jsem se být oporou, nevím jak moc se mě to podařilo, sám jsem s tím měl co dělat.

Díky Vám ženy, opravdu jste pomohly, jak říkám, kde se hrabe terapeut.
Uvědomil jsem si, že místo žvatlání o ničem tady. Bude lepší koupit lahvinku dobrého Portského vinka, sednout si s manželkou a narovinu si pohovořit.

Ještě si dovolím napsat jeden příběh, na který jsem si při čtení tady vzpomenul:

SRDCE

Jednoho dne stál mladý muž uprostřed města a vysvětloval, že má nejkrásnější srdce v celém údolí. Shromáždil se velký zástup lidí a všichni obdivovali jeho srdce, protože bylo dokonalé. Nebyl v něm žádná skvrna nebo chyba. Ano, všichni mu dávali zapravdu, že to skutečně bylo nejkrásnější srdce, jaké kdy viděli. Mladý muž byl velmi pyšný a chlubil se ještě hlasitěji svým krásným srdcem.

Náhle se objevil před davem starý muž a řekl: „Nu, tvé srdce není ani zdaleka tak krásné, jako to mé.“ Dav lidí a mladý muž se podívali na srdce starého muže.

Bilo silně, ale bylo plné jizev, mělo místa, kde byly kousky odstraněné a nahrazené jinými. Ale nepasovaly správně a byly tam některé roztřepené okraje. Na některých místech byly dokonce hluboké rýhy a chyběly celé části. Lidé na něj zírali: jak může tvrdit, že je jeho srdce krásnější, mysleli si?

Mladý muž se podíval na srdce starého muže, viděl jeho stav a smál se: „Ty si musíš dělat legraci“, řekl, „že srovnáváš své srdce s tím mým. Mé je dokonalé a tvé je spleť jizev a slz.“

„Ano“, řekl starý muž, „tvé vypadá perfektně, ale já bych s tebou nikdy neměnil. Každá jizva představuje jednoho člověka, kterému jsem dal svou lásku. Vytrhnu kus svého srdce a podám jim ho a často mi oni dají kus svého srdce, který pasuje do prázdného místa mého srdce. Ale protože kousky nejsou přesné, mám některé drsné hrany, kterých si velmi vážím, protože mě upamatovávají na lásku, kterou sdílíme. Někdy jsem také dal kousek svého srdce, aniž mi ten druhý dal kousek svého srdce zpátky. To jsou prázdné rýhy. Dávat lásku někdy znamená podstupovat riziko.

I když jsou tyto rýhy bolestné, zůstávají otevřené a i ony mi připomínají lásku, kterou pociťuji pro tyto lidi a doufám, že se oni jednoho dne vrátí zpátky a místo vyplní. Poznáváš nyní, co je pravá krása?“