Dítě hned po škole

nebo se takovým jako zakladatelka narodí holčičky a ty se nechají zbouchnout taky po škole aby nemusely do práce jako maminka
a jak se ti povedlo najít práci po MD? U nás v kraji to je těžký i pro bezdětné, natož pro matky s malýma (zpravidla věčně nemocnýma) dětma

To je jejich svaté právo. Akorát se mi nelíbí to sexistické "zbouchnout".

A možná právěže ne ... četla jsem nějakou statistiku, že ty děti, co doma neviděli právě zářný příklad rodiny ani přemíru peněz se pak v dospělosti snaží o to víc, aby neskončili se zpackaným životem jako maminka Ale to jsou pouhé spekulace.

To je fakt, vždyť čeština má tolik zajímavých slovních obratů .... třeba "nechat si naprskat do slabikáře"

To si klidně nech, dadabusku, když se Ti to líbí. Stokrát můžeš být "zabezpečená" a stejně mít zpackaný život. Po menopauze si na mně vzpomeneš

No, to bude coby dup - ale ani není potřeba čekat na menopauzu, z některých tvých příspěvků je mi docela horko už teď Reagovala jsem primárně na příspěvek nad tebou ( o tom, jestli děti půjdou nebo nepůjdou ve stopách nepracující maminky ) , tak nechápu, co se tolik čertíš .... . A s tím, že život se dá zpackat různými způsoby taky zcela souhlasím.
EDIT : Jak jsem to psala, tak jsem si vzpomněla na Ellen., která pro takové drsnější slovní obraty taky nechodila moc daleko a já ji za to milovala ...

Reaguji na dadabus:
Vůbec se nečertím, naopak se Ti omlouvám. Chtěla jsem jenom, abys pocítila ošklivost toho Tvého slovního obratu. Vždyť mateřství je svaté, opravdu to vnímám jako zázrak. Jistěže možná i proto, že už žádný slabikář nemám

Nevím, jestli ji v tom okamžiku drželo za ruku nějaké dítě. Přála bych jí to.

Reaguji na Maria:
Tak v tom případě se omlouvám já Tobě

Myslím si, že odpověď na tuhle otázku je hodně individuální pro každého. Takže být tebou určitě nehledím na to, co si o tom budou myslet jiní. Pokud citíš, že bys byla šťastná jako matka a žena v domácnosti, tak proč ne, ale musíš počítat s možnými následky - těžší hledání práce, závislost na penězích partnera ( to co psaly holky nade mnou). To stejné, ale platí i když se rozhodneš pro opačnou volbu. V mém okolí mám dost známých, kterým se kolem 30ti nedaří otěhotňet a kdyby mohly, rozhodou se pro dítě dřív, což samozřejmě nemusí být tvůj případ. Také nesouhlasím, že při dítěti nejde studovat. Jde to, ačkoliv je to těžší. Rozhodnutí je jedině na tobě, ty musíš zvážit, zda bys dítě zvládla s partnerem uživit a vytvořit mu vhodné podmínky.

Reaguji na Maria: Reaguji na Maria:
Naprosto s tebou souhlasím. Nechápu, proč někoho tak irituje, když se někdo rozhodne místo zaměstnání vychovávat děti . Pokud chlap zvládne vydělat dost na to, aby uživil zbytek rodiny, pokud oběma partnerům vyhovuje a děti mají harmonické prostředí k životu, nevidím na tom nic špatného. Naopak - přivést na svět dítě a vychovat z něj dobrého člověk považuji za lepší službu společnosti, než ty různé "pseudokariéry", na které se ženy upínají a používají je jako výmluvu k tomu, že nemají čas na děti.
Navíc, najít si práci nebo se dále vzdělávat může ženská celý život. To, že se rozhodne mít dítě ve dvaceti přece neznamená, že si nad sebou podepsala nějaký ortel.. Já bych tohle nechala na rozhodnutí každého a rozhodně bych si netroufla soudit, co je pro ní lepší nebo horší.. Život přináší různé situace,zvláštní milníky a nečekané příležitosti.. Co my víme ??

Je mi 19, právě jsem dokončila SŠ a nastoupila na VOŠ.Poslední dobou se ve mě ale probouzí mateřské pudy a hrozně mě láká představa ženy v domácnosti. Starat se o děti, o domácnost, o rodinou pohodu a "teplo domova".
A co takhle říct jaké podmínky máš proto, abys děti porodila ? Protože z VOŠ nemáš zrovna ideální podmínky proto, abys skočila rovnou na mateřskou pokud teda nemáš přítele který má byt, práci a peníze kterými Vás zaopatří.Jinak mi to tvé přání vyznívá, jakože se ti nechce makat.
Jinak starat se o děti a domácnost můžeš i při zaměstnání na to,nepotřebuješ být žena v domácnosti. A jestli ti jako starší můžu poradit ,odlož ty své touhy na trošku dýl v 19 je podle mě moc brzo, ještě je potřeba si trošku "ošmakat život" než se uchýlíš k nějakým životním krokům.

Mě" irituje "ten věk

Když pominu finanční stránku, většina lidí v tak mladém věku ani pořádně neví, co od života chce, kolikrát neznají sami sebe, neví, jak čelit složitým situacím, a co si budem povídat, maj růžový brýle na nose.. V tvém věku jsem čerstvě měla přítele a takové myšlenky mě napadaly taky.. díkybohu rozum převládl. Další věc, jako mladá svobodná máš mnohem více šancí se uplatnit, než později bez zkušeností a dítětem ve školce.. neříkám čekat do 40ti, to je zas druhý extrém, který neuznávám, ale nehnat se do toho tak po hlavě

Mám několik kamarádek po 30, který najednou zjistily kolik že jim to je let a najednou překvápko, že pokud by dítě chtěly tak mají nejvyšší čas. A on tu najednou není potencionální otec/zvykly si být nezávislé/ mají svou práci. A hormony se hlásí...
Další kamarádka má ve 30 2 děti, jedno už na základce, a zatímco její kamarádky rodí, ona si píská, protože má klid, odrozeno, děti relativně samostatný a může mít svoje koníčky a budovat si nějakou kariéru.

Přemýšlela jsem nad tím a mě konkrétně ani tak neirituje to, že bych měla (nedejbože) já vychovávat doma děti místo toho abych pracovala. Mě irituje představa toho, že jsem doma bez příjmu a jsem na 100% odkázaná na chlapa a v případě, že by odešel, budu odkázaná akorát tak na to, co z něj vysoudím. Asi jsem holt feministka nebo nevím

Jsem úplně opačný typ než zakladatelka, děti moc nemusím a na vlastní zatím ani nepomýšlím. Ale přesto mám stejný názor jako

Je to každého věc a nikdo nemá právo odsuzovat tě za to, že chceš dítě. Ano je hodně takových, kterým se nechce do práce a tak si radši pořídí dítě, ale jak říkám, je to jejich věc a nikomu dalšímu do toho nic není.