Asi bych měla nejdřív napsat, že tohle není strach z nevěry, spíš mi to začíná být nepříjmné. Příteli důvěřuju na 100%, takže tenhle deníček není ani tak o něm, jako spíš o ní.
Začalo to jako klasický vztah kolega-kolegyně. V té práci celkově byla taková parta lidí co si sedla. Byla jsem ráda, že má partner v práci dobrý kolektiv. Přítel pak ale přešel na jinou pobočku do vedlejšího města. Zůstal v kontaktu s bývalými kolegy, ale jen ta jedna kolegyně mu nějak často posílá zprávy na fb nebo mu na zeď postuje videa atd. Pak jsem zjistila, že chce přejít na tu samou pobočku jako on. Za tu dobu co je na jiné pobočce se párkrát sešli, pokaždé to iniciovala ona.. Té slečny je mi líto, protože je stále bez partnera a není to zrovna kus o který by se muži prali. Mám pocit, že můj přítel je její jediný kamarád, na kterého se upnula možná víc než bych si přála. Možná to hrotím, ale přijde mi trochu zvláštní, že má tendenci ho tak často kontaktovat a že chce, po tom, co on odešel, přejít na pobočku firmy, kde nezná nikoho, jen jeho.
U nás doma to fungovalo úplně jinak. Taťku nikdy neotravovaly žádné kamarádky. Když už, tak naši mají kamarády - páry. Ale že by se nějak stýkal sám s jinou ženskou...to neexistuje. Možná jsem majetnická, ale nepřeju si, aby se na něj takhle upínala a pak třeba i iniciovala další setkání atd. Vím, že kdybych chtěla, přítel by se s ní přestal stýkat, ale mně je té holky nějakým způsobem líto, protože je sama. Ale zase nechci aby to přerostlo do nějakého většího přátelství, že by se s ním třeba chtěla scházet víc nebo by přítele používala jako Ferdu Mravence co jí pomůže přestěhovat pračku atd. Je to dilema...myslím, že kdybych tady nebyla já, dávno by na něj něco zkusila.
Jak to máte s partnerem vy? Myslíte, že ve vážném dlouholetém vztahu je normální, aby se chlap takhle nějak víc "kamarádil" s nezadanou ženou?