Dobrý den,
je mi 30 let a seznámila jsem se s mužem, kterému je 40, je rozvedený, má dvě děti a bydlí 350 km daleko.
Poprvé jsme se viděli na dovolené, on mě tam zval na drink, ale já nakonec nešla, i když mi byl sympatický a dobře se mi s ním povídalo.
Pak jsme si začli psát. Vlastně začal on a psali jsme si denně. V srpnu jsme se dohodli, že v září za mnou přijede. Já se přestěhovala do nového bytu (zčásti kvůli němu) a on mi nabídl, že mi přijede pomoct s montováním nábytku. Ještě v pátek večer psal, že v sobotu přijede a nejen že nepřijel, ale ani se neozval. Já mu psala, on neodpovídal. Pak už jsem se bála, jestli je v pořádku a on konečně odepsal, že "ano,že napíše později, že kamarád je vážně nemocný". Pak jsem jednou za čas napsala, on napsal, že napíše a nenapsal. Pak jsem mu napsala, že už ho nechám být a ať se ozve sám a on najednou, že je to super, že má teď moc práce. Začli jsme si zase psát-psal mi ráno, v poledne, večer, v noci. Měl stejný názory jako já, poslouchal stejnou hudbu a dokonce mi napsal, že mě má rád. A pak přijel-víkend byl super, jen jsme se spolu vyspali-bylo to krásný, ale rozhodilo mě to. Pořád mi říkal, ať za ním přijedu a plánoval, loučili jsme se a on ještě z vlaku několikrát psal, že děkuje za krásný víkend.Pak jsme si asi týden psali normálně, ale já najednou začala tlačit na pilu-chtěla jsem vědět, jak na tom jsme. On měl podle svých slov hodně práce (což je asi pravda), takže asi 14 dní psal jenom že nestíhá.Já už šílela. Pak jsem si naplánovala cestu za ním-on mi napsal, že by potřeboval, abych s ním týden bydlela, abych pochopila a věřila mu,že opravdu nestíhá. Tak jsem napsala, jestli mám přijet-on napsal,ať přijedu, že vše zařídí. A když jsem měla přijet, přestal se ozývat. Pak se konečně ozval a vlastně mi napsal, že přijet jsem chtěla hlavně já a že on mi jasně říkal, že má čas až na konci roku. Pohádali jsme se po zprávách, nechápala jsem, že by mě nechal v cizím městě samotnou. Psala jsem mu asi týden-chtěla jsem alespoň omluvu, ale nereagoval.Pak jsme si zase začli psát normálně, ale jakmile jsem se vrátila k tomu, co se stalo, nereagoval. Nevěděla jsem, jak to mezi námi je. On nakonec napsal, ať už mu nepíšu. Napsala jsem mu, že je hajzl, ale hrozně mě to hned mrzelo. 14 dní jsem vydržela mu nepsat, ale nechtěla jsem ho úplně ztratit, tak jsem si řekla, že zkusím začít úplně od nuly. Napsala jsem mu zprávu, že mu přeju krásný adventní čas a že když bude chtít, ať se ozve. On se ozval hned, že večer napíše. A vůbec se neozval-opět. Nevím, proč to dělá. Vím, že říkal, že před Vánocema bude mít hodně práce-pracuje někdy až do noci, ale já už zase šílím. Hodně jsem se na něj upnula, protože mi s ním bylo opravdu dobře a necítila jsem se tak sama. Už dlouho nemám vážnější vztah a on vypadal tak zodpovědně a spolehlivě. Nevím, co mám dělat-všichni říkají, ať mám hrdost a už mu nepíšu, ale já to nemůžu vydržet-sebevědomí zrovna nemám. A blíží se Vánoce a já bychchtěla, aby to mezi námi bylo jako dřív-klidně bych s ním byla jen kamarádka, ale takhle nevím, na čem jsem. Děkuji za radu a nešetřete mě.