Sobec a lakomec co s ním

Nebudu se vyjádřovat k otázce peněz a kdo co platí, to je vaše věc, jak to máte mezi sebou nastavené a když ty se neozveš, tak jeho to patrně ani nenapadne, že ti něco vadí - přijde mi podle toho, co píšeš, že mezi vami absolutně chybí nějaká komunikace, především tedy z tvé strany.
ALE : chodit na návštěvu ke komukoliv ( natožpak k rodičům své potenciální partnerky ) , nechat se tam hostit, dělat si pravidelně z jeho bytu hotel + bor.del až do rána, omezovat domácí svou přítomností a přesto pokaždé přijít s holou ř .... rukou, je krajně nezdvořilé a neslušné. Buď doteď žil kdesi v lese nebo má tebe i tvou rodinu víceméně víš kde, když se ani trochu nesnaží chovat se jako slušný člověk ... Docela se divím tvé mámě, že ji to ještě baví - ta musí mít extra dávku tolerance
Každopádně, téma na omlázku to určitě za vás nevyřeší, když to rok všechno naoko "skvěle funguje" - ale to asi víš, ne ?

Reaguji na dadabus: Jo vím,že to téma na omlazení nevyřeší..Ale s.e.r.e mě že jinak by to bylo fakt všechno super..Naznačování k ničemu není,ale jak mu to říct,určitě budu nejhorší já.Rozcházet se s ním nechci.
Přitom,když jsem k němu poprvé jela,viděl sám,že jsem dovezla jídlo atd.
Taky nemluvím o tom,že ke svýmu nejlepšímu kamošovi je uplně jinej.Ví že je falešnej,ale půjčil mu 40000 a prominul mu je,protože na tom chudák byl špatně.Ještě nejlepší je když řekne,že kdyby vyhrál ve sportce tak se domluvili že by si dali každej půlku.Jo tomu věřím,ale já bych z toho zase měla *** ani p.o.s.r.a.n.o.u kytku.Já už fakt nevím..když je u nás doma,pořád za všechno tisíckrát děkuje,ale co z toho.Jenom otcovi sem tam doveze víno,protože tomu podlízá.Jinak nic.Věřím tomu,že já u něho takhle bydlet tak po mě chce ještě nájem..

Reaguji na Dianajoy: Předně, Ty asi budeš ještě hodně mladá a maminka Ti nevysvětlila, že muži nejsou věštci a tak nějaké naznačování je hra pro holky, do vztahu nepatří.
Místo, abys řešila váš vztah....chceš, aby se k Tobě choval jako k partnerce, ale sama se tak nechováš...porovnáváš, co je ochoten udělat pro kamaráda a co pro Tebe.
Jenže neuvědomuješ si, že Ty nejsi jeho kamarád, Ty bys měla být jeho partnerkou a to v prvé řadě znamená umět komunikovat.

Až si to vyjasníte, pak můžeš řešit jestli jeho následný postoj k celé situaci Ti vyhovuje nebo ne a podle toho se zařídit..

Ať už ve vztahu komunikujete nebo ne, každopádně jeho chování je přinejmenším zvláštní. A podle mě nějaká promluva do duše to nezmění, prostě si budeš muset zvyknout, že nerad dává a naopak velmi rád přijímá a nechává se obskakovat. A nebo ho pokaždé upozorňovat, že teď je na řadě s placením on a nebo že má kromě vína dovézt taky kafe a kytku pro budoucí tchyňku a nebo že i když on hlad nemá, tobě by mohl něco koupit. A nebo se s ním rozejít.

Takováto témata končí víceméně vždycky stejně, holka si řekne že nebýt té jeho jedné hrozné vlastnosti, je to vpodstatě dokonalý chlap a hlavně že rozcházet se s ním za žádnou cenu nechce. Každá rada marná. Hlavně nechápu rodiče že dceři tolerujou v jejich bytě takového pobudu.

Reaguji na slimatko: Právě,že rodiče ho mají rádi.Taťka úplně ten ho má za největšího frajera,je to tak i na opak.Otec je taky jedinej člen,kterýmu nejvíc kupuje-víno.Mamka ho taky pořád chválí,až na to že vídí teda jak je lakomej.Ale kdyby nebyli dobrosrdeční asi by to bylo uplně jinak..
Reaguji na Veselka10: Porovnávám kamaráda se mnou,protože si myslím,že na prvním místě by měl být vždycky partner,ne kamarád!

Když ono je to holky těžký,ve vztahu komunikujeme.Ale například mě by hamba fackovala říct si ať mi koupí to nebo to,ať to zaplatí.Prostě bych si připadla,že si něco vymrčuju nebo tak a na to nejsem zvyklá.Chtěla bych vědět jak to měl s bývalkama,jesti si taky všechno platily samy..

Myslím, že se musíš něco naučit především ty.. (a vzhledem k tomu, že ke kamarádovi je štědrý, nebude to neřešitelná situace) A to mimo jiné nebýt zbytečně skromná! Možná i působíš tak, že to vlastně nepotřebuješ.

Moje tipy:
1) chtít rozcházet se nemusíš, ale vždy musíš být připravená na to, že jsou hranice za kterýma by ses ten vztah už nesnažila udržet. Např. bys neměla jít za to, že pro něho budeš na vrchu mezi žebříčkem priorit (a ano! O přítelkyni by se měl starat lépe než o kamaráda!)
2) chlapům musíš jasně říkat co chceš, klidně i polopatě. Řekni mu jasně co chceš, i to, že by měl přispívat na bydlení a jídlo.
3) Nebuď zbytečně skromná. Ať tě venku ani nenapadne vytahovat peněženku!(samozřejmě jiná situace by byla třeba kdyby byl dočasně nezaměstnaný) A promin, kdyby se s tebou nechtěl vídat jen aby nevydal stovku, nech ho jít!

Ano, to mě taky. Lekce slušného chování je možné dávat v nějakých maličkostech typu kdo kam vchází první nebo kdo koho komu představuje a podobně, ale v tomto bych ústupky nedělala. To je prostě o naturelu, ne o tom, že chybí komunikace. Jediné co mě napadá je, že bych se ho asi v příhodné chvíli zeptala: Dělá ti velký vítr v peněžence za mě ten párek v rohlíku zaplatit? a nebo bych si rýpla: Koukám, že ten mama hotel u nás se ti dost zamlouvá, už ani nechceš vytáhnout paty.

Tak to by bylo určitě zajímavé zjištění

Na jednu stranu nechápu, proč ženské považují za samozřejmost, že za ně chlap bude platit... Z jakého důvodu? Proč by za Tebe měl partner platit v restauracích? Proč by Ti měl kupovat oblečení "jen tak"? Pokud bys mu kupovala taky oblečení nebo jiné věci, tak je to samozřejmě něco jiného. A s kytkou - ono to sice možná radost udělá, ale jestli si myslíš, že dostat nějakou koupenou věc jako omluvu je nějaké terno, to jsi opravdu na omylu, to totiž vůbec nic neřeší, řešením je sednout si s partnerem a probrat nedorozumění/problém a ne se nechat uchlácholit nějakým dárkem. Bývalý měl tendenci mi něco kupovat, když něco provedl - k čemu to je? Pak to samé udělal znova a myslel si, že dárek to zase vyřeší... Nevyřeší nic. Myslím, že je od Tvého přítele rozumné, že nechce rozhazovat po restauracích, když vidí, že nemáš moc peněz... To, že jsi studentka, to je sice hezké, ale důvod k braní za samozřejmost (a dokonce vyžadování), že za Tebe kluk všechno zaplatí, to není. To by mě fakt hanba fackovala. Některá určitě namítne, že na mateřské taky moc peněz nedostane a že chlap taky přispívá na domácnost víc, ale to je zase jiná věc - to ženská do práce opravdu minimálně rok chodit nemůže - nikoliv, že nechce např. z lenosti a v tom je velký rozdíl. Můžeš chodit na brigády jako drtivá většina studentů. Přispíváš Ty rodičům aspoň částečně na energie, které spotřebuješ?

Na druhou stranu chování Tvého přítele ve vztahu k Tvým rodičům je trochu vyčůrané... Ale spíš si to asi neuvědomuje nebo si myslí, že lahev vína stačí. Nevím, jak často u vás jí a spí, ale každopádně by to chtělo mu říct, že by měl něco nosit, protože mu to nedochází (nebo je zneužívá vědomě).

zato nechat za sebe platit přítelkyni, která navíc nevydělává, je asi zcela normální....

Tak to už se ale dostáváme někam úplně jinam, nemyslíš..??

Reaguji na nanny1: z koutku pana Špačka:

Jestliže muž nechá zaplatit ženu, tak je to jen v případě, že ona ho pozvala třeba na pracovní oběd a očekává se, že to nebude její útrata, ale platí se z firemních peněz. Žena by měla předem naznačit, že to není její osobní útrata, aby se muž necítil v tísni. Jestliže se ale muž sebere a bez zaplacení odejde z restaurace, nebo dokonce nechá ženu zaplatit za sebe a přihlíží, tak to je vrchol.

Samozřejmě jsou výjimky. Třeba když se jedná o studentský vztah, kdy mají oba dva jen kapesné. Tam se mohou o zaplacení podělit. Nebo chlapec zaplatí restauraci a děvče třeba lístky do kina. V dalších případech ale platí muž, to by mělo být samozřejmostí.

Reaguji na nanny1: Nepřispívám rodičům nic,studuji třeťák střední školu a s tím kolik mám učení si nedokážu předsavit například denně chodit na brigádu,přijíždím denně v 5 a pak se ještě učím.Max jdu někdy o víkendu,když je nějaká příležitost.A to má ještě přítel kecy,že mě tam někdo nabalí atd..
Jednou když jsme se bavili o jedné známé co u ní bydlí chlap zadarmo,tak ještě řekl že by mu to bylo trapný,že taky něco doveze k nám.Jo doveze,ale taťkovi víno jednou za čtvrt roku..Potom,když jsem mu říkala že kamarádka ma pozornýho přítele,že jí nosí kytky,tak se mě zeptal jestli mě nevadí,že on mi kytky jen tak nedává.Řekla jsem mu,že někdy to není špatný udělat tím někomu radost.Ale pořád se nic neděje.Začnu být asi trochu odtažitá ať se trochu chytne za nos..Víkendy najednou nebudu moc budu někde s kamoškou ať vidí.
A ještě jak tady zaznělo o té mateřské,věřím tomu že mít s ním dítě,tak z té mateřské musím vyjít a musela bych škůdlit.Fakt je lakomej jak nic!

No... to je sice typické řešení vztahových problémů lidí v tvém věku, ale oni časem stejně přijdou na to, že tím ničeho nedosáhnou. Myslíš si, že ti bude číst myšlenky a zjistí tak, co se děje? A když se zeptá co se děje - řekneš mu, to bys měl vědět sám?

Kolik je tvému příteli?

Já to tedy beru jako samozřejmost, to placení, když jsme někde spolu. Přišlo by mi divné platit to napůl a aby ženská platila ve společnosti za chlapa...to by se asi i ten chlap styděl ne? Aspoň jsem měla ten pocit u všem partnerů a to ještě za studentských let, kdy to nebyli žádní boháči.
Na druhou stranu zase třeba nakoupím a uvařím, udělám svačinu, když potřebuje něco někde koupit (a není to nic drahého), tak po něm už potom peníze nechci...
Oblečení bych teda od něj kupovat nechtěla, kytky dostávám jen k nějaké příležitosti a nevadí mi to (co s kytkou když už za pár dní je na vyhození?), drobné dárky 'jen tak' občas jo, velké opět k příležitostem. Nemám ani v nejmenším pocit, že by byl lakomý.

A to si myslím, že je nejdůležitější - aby nebyl lakomý. Sice nemá povinnost platit nebo něco kupovat 'jen tak', ale beru to jako dobrý indikátor toho, na co se může žena těšit v budoucnu, pokud bude někdy potřebovat finančně podpořit. Jsou to jeho peníze, může si s nima dělat co chce, ale aby dal desítky tisíc kamarádovi a za mě ani nezaplatil jídlo, když ví, že peněz nemám nazbyt? A ještě lhát, že nemá peníze, když potom se ukáže, že to není pravda? Tady něco není v pořádku