Chybí mi to flirtování mezi dvěma cizími lidmi, kteří spolu ještě nikdy nic neměli...erotické napětí, které by se dalo krájet. Prostě se cítit žádoucí i pro někoho jiného, než pro přítele, který je se mnou už takovou dobu a viděl mě i v tom nelichotivém světle. Připadám si hrozně, ale nebudu pokrytec a přiznám, že by to pro mě bylo takové hezké zpestření. Zpestření, které by ovšem nikdy nepřešlo až k nevěře. Občas si společně vyjdeme ven s jedním naším, hlavně tedy mým, kamarádem. Rozumíme si a já se přistihla, že by se mi líbilo, kdyby po mě vyjel. Vědět, že ho přitahuju by mi úplně stačilo...žádnou dohru by to nemělo.
Máte někdo v dlouhodobém vztahu tak tyhle choutky nechat se dobývat jinýma? Máte nějaký trik jak to udělat, aby se vlk nažral a koza zůstala celá?