Ahoj holky,
chtěla bych slyšet Váš názor a požádat vás o radu. Týká se to mě a mých rodičů. Teď Vás nějak zasvětit do tématu - jsem studentka VŠ, čerstvých jednadvacet let. Do školy dojíždím každý den od pondělí do pátku cca 90 kilometrů vlakem, většinou se domů vracím pozdě večer a i když mám ve škole např. od dvou hodin, tak musím vyjíždět už ráno, takže všechen veškerý čas věnuji studiu, škola mě baví a mám i dobré výsledky. Ale ten zásadní problém je, že bydlím stále u rodičů, pro rodiče jsem spíše přítěž, protože nemám žádný stálý příjem, rodiče mi platí cestu do školy a živí mě, vím, že je to hodně peněz za mě, ale kapesné nedostávám (abych zase tolik nekřivdila, občas mi maminka dá třeba stovku, ale já si ji vždy uložím a nikdy to nepromarním.) Jsem hodně šetřivý typ a vystačím si s penězi od babiček, tětiček, které dostávám na Vánoce a narozeniny. Téměř nikam nechodím, jsem nekuřačka a alkohol nepiji, takže nemám za co utrácet, když vyjdu s přáteli, tak si maximálně dám jeden džus. Jenže rodiče mi dokola opakují, že bych jim za pobyt doma měla platit nájemné, já bych hrozně chtěla, jenže kvůli dojíždění a škole je pro mě stálá práve nereálná, navíc bydlíme v malé vesnici, kde je nejbližsí město 30 minut jízdou autem, takže v blízkém okolí ani žádná práce není, momentálně se snažím najít si nějakou jednorázovou brigádu, třeba hlídání dětí apod. Jsem i ochotna chodit na noční úklid, jenže se bojím, že bych to psychicky nevydržela, než bych dojela v noci domů a ráno zase do školy, bojím se, že bych to nezvládla, proto jsem přemýšlela o ukončení studia, že bych šla prostě pracovat se vším všudy, jenže jsem vystudovala gymnázium, což jsem bez VŠ naprosté nic. Takže se ocitám v nekonečném trojúhelníku a nevím, jak dál, nemám se ani komu pořádně vyvzpovídat, protože jsem kvůli studiu a tomu, že bydlím daleko od mých přátel ze střední či základky se s nimi velmi odcizila. Pokud se najde hodná duše, která se prokouše tímto šíleně dlouhým textem, který by mohl být téměř i povídkou a odpoví, budu moc vděčná za jakýkoliv postoj, ať negativní, či pozitivní.
.. 
Poslat SZ
. No co se dá dělat - ostatně, jak zaseli, tak pak sklidí, že. Já kdysi z VŠ odešla po třech měsících z podobných důvodů, nelituji - ale dnes je jiná doba a VŠ je potřebná, snaž se na ni udržet : pozjišťovat, jak je to se stipendiami ve škole a s brigádami ve měste, sehnat spolubydlení přes web nebo třeba přes inzerát někde ve škole na nástěnce, apod. A když už to mají tví rodiče tak dobře spočítané, kolik je "stojíš", zkus jim navrhnout, ať ti taky alespoň něco přispívají a podpoří tě ve tvé samostatnosti. Pokud tě nechají úplně bez koruny, bude to o něco tvrdší - ale pořád ne tak tvrdé, než se cítít doma jako nevítaný parazit 
Vykašlat se na ně a osamostatnit se. I kdybych měla někde uklízet za šedesát na hodinu, šla bych pryč.
