Naskytly se mi teď v krátkém čase nějaké příklady mužské lži, na kterou daná žena vždy přišla a muž zapíral.
Začnu svým příkladem - manžel mi z ničeho nic řekl, že mu napsal kamarád ze střední, tak se spolu domluvili na sobotu večer. Celkem normální, až na to, že všechny jeho kamarády ze střední znám (alespoň jménem). Tady jméno nezmínil, ani nic bližšího, a bohužel (bohudík?) je na něm lež vidět. Pár hodin na to měl zaplý pc a jelikož ho má u sedačky, kde sedím i já, všimla sem si, že mu blikají zprávy chatu. Tak sem tam jen zabloudila okem a domlouval se tam s jednou holčinou přesně na tu dobu, kdy má být se "spolužákem". Tudíž můj instinkt nelhal. Zeptala sem se ho, jestli jde s kamarádkou a on že ne, znervózněl a opřel se do mě proč nad tím vůbec uvažuju a přece že když toho kamaráda neznám, nemá cenu mi o něm něco říkat.
další je moje kamarádka, žijí spolu s přítelem cca 8 měsíců. Byl jednou v hospodě a přišel domů s tím, že tam byl i nějaký známý, kterého moc nemusí a neustále se mu vymlouvá, že nemá čas jít ven. Druhý den pak přišel s tím, že se před tím známým asi neschoval moc dobře, jelikož mu psal, že ho viděl a že se teda nakonec domluvili, že spolu půjdou do hospody. Když z hospody přišel, vykládal, jak tam potkali kamarádku (mimochodem dívku, která po tom příteli jede...) a ta říkala to a ono, ale kamarádka z přítele nedostala snad jedinou větu o tom známém. Pak z jeho sms zjistila, že se známým nikdy nebyl domluvený, jelikož od té holčiny, co po něm jede, měl v mobilu sms "už sem tu a čekám".
No, poslední příklad je starší, kolegyně je vdaná už 11 let, ale přesto pokaždé, když manželovi napíše jeho bývalka sms, prý znervozní a řekne, že mu píše švagrová. Se švagrovou by si zaprvé neměli co říct a zadruhé to něm už asi pozná nebo tak.
Tak co myslíte, proč nám ti pánové lžou? Chtějí ušetřit naše city? Chtějí sami sebe ušetřit "scén"? Za sebe můžu říct, že lež mého manžela mě ranila hrozně moc, podkopává tím náš vztah a staví ho na lži. Sice bych asi radostí neskákala, ale se slečnou bych ho pustila... Třeba se tu vyskytne i nějaký pán a objasní nám to, hm?
Děkuju za vaše názory a postřehy a tak celkově, jestli na něco přijdem, budu ráda.
Poslat SZ
. Jde tu taky o princip, že přece jako životní parťák vědomě nebudu dělat něco, co tomu druhému ubližuje (a v mém případě obzvláště když to vím, že mu to vadí a ubližuje.), jestliže mi na něm tedy záleží. A když už mám potřebu něco takového (nepochopitelně) dělat, tak aspoň u toho nemám lhát a mám říct napřímo, jak to je. Oni by se muži kolikrát divili, jak dokážeme být chápavé, přesně jak jsi napsala Sice bych asi radostí neskákala, ale se slečnou bych ho pustila... Musí se s námi ale mluvit na rovinu. Jenomže když to někdo neumí, je to jeho boj.
Galerie obrázků
jak to vím? protože máme všechny kamarády společné, takže buď se jdeme bavit společně, nebo jde někdy i sám, ale vždy s těmi stejnými společnými kamarády + mým bratrem... Takže bych se o všem stejně dozvěděla 
