Musí být ve vztahu fyzická přítažlivost nebo to jde i bez ní?

Mně se zdá, že to nějak zbytečně komplikuješ a škatulkuješ. Pokud tě někdo přitahuje, tak tě přitahuje vším možným, nejenom vzhledem. Přitahuje tě třeba jeho hlas, jeho úsměv, to, jak umí bavit okolí, to, že třeba vystudoval jadernou fyziku a zároveň je schopen se s tebou bavit o vaření. Nebo to, že nemyslí jen na sebe a rád pomůže ostatním. Prostě komplexně, myslím se tomu říká charisma. Takže to, že vůbec není tvůj typ, tedy vzhledově, není absolutně podstatné ani směrodatné. Já jsem taky mnohdy byla poblázněná do rozličných typů chlapů, z čehož jsem pak usoudila, že vlastně asi žádný typ nemám. Podstatné je ovšem to, jak jsi napsala, že tě nepřitahuje fyzicky. To je totiž rozdíl. Zkrátka, přitahovat fyzicky a všelijak jinak tě může i ten, kdo se ti na první pohled třeba nijak zvlášť nelíbí, jeho krásy můžeš odhalit až později (například si zamiluješ jeho obrovský nos, protože je přece tááák sexy) A platí to i naopak, ztělesnění tvého ideálu tě nemusí přitahovat vůbec.

Co to znamená být něčí typ ? Moje zkušenost...potkala jsem se s klukem, se kterým jsem původně chtěla začít chodit do tanečních, za tímto učelem jsme se seznámili. Když jsme se viděli poprvé, tak jsem si říkala..probůh, s tímhle budu chodit jen do tanečních, ale nic víc, tohle není vůbec osoba,se kterou bych si chtěla něco začít. Postupem času jsme se vídali v tanečních a taky občas podnikli nějaký výlet...jak jsem ho začala poznávat víc a trávit s ním víc času a poznávat jeho charakter, zjistila jsem,že se ke mě chová hezky, jak nikdo jiný. Že vlastně není tak hrozný,jak jsem si původně myslela,že se mi vlastně líbí jak je vysoký a další věci. A dneska jsme si blíž jak kdy jindy.To moje původní....s ním si nikdy nic nezačnu, to vůbec není můj typ se někam rozplynulo a vnímám ho teď uplně jinak. Takže pokud tam nemáš to, že se Ti fyzicky příčí a odpuzuje Tě, nevoní Ti....tak to zkus. Pokud by to bylo tak,že by se Ti příčilo jen na něj sáhnout, tak raději zůstaňte kamarádi. Zkrátka nic nelámej přes koleno.

Sama píšeš, že tě přitahuje a přemýšlíš, jaké by to bylo, kdyby něco bylo To je podle mne na začátek docela dost ... na nějaký "tvůj typ" se zase tolik nehraje: pokud neoplývá nějakou fyzickou vlastností, která by ti vyloženě vadila, tak mu časem odpustíš, že nemá černé oči, apod. - to, co by měl mít tvůj typ. Ono pravda záleží i kolik je vám let - mládí je asi trochu tolerantnější
Akorát samozřejmě nelze vztah stavět jen na tom, že je k tobě hodný a bere na tebe ohledy, to je hodně málo - sama musíš vědet, jestli si s kamarádem opravdu "sedíte", nebo se ti jen líbí, že je jiný, jako tvé předchozí známosti.

To jo, přitahuje mě upřímně to, že se ke mě chová hrozně hezky a mám v něm oporu, můžu mu říct cokoliv a jsem s nim úplně sama sebou, což jsem nikdy dřív s žádným chlapem nebyla, nemusím ze sebe kvůli němu dělat něco, co nejsem, protože vím, že mě má rád takovou, jaká jsem. Jenže jde o to, že vzhledově se mi vůbec nelíbí a vždycky když jsem se v minulosti dala s někým, kdo mě takhle nepřitahoval dohromady, pak jsem si říkala, co jsem na něm viděla. Nejde o to, že třeba není "můj typ", že by nebyl podle nějakých mých vysněných představ, jde o to, že si myslím, že aspoň trochu by mě vzhledově přitahovat měl. No ale na druhou stranu, jak říkáš si "sedíme", pořád se něčemu smějeme, když s ním nejsem, skoro neustále na něho myslím, co dělá a tak, když nepíše, štve mě to, máme se pořád o čem bavit, fyzicky mě přitahuje, že si třeba říkám, že by to bylo fajn, kdyby mě třeba objal nebo mi dal pusu, ale jindy si zase říkám, že ani nechci aby se o něco pokoušel, že prostě chci chlapa, který nemusí být nějaký krasavec, ale mě se líbit bude a nevím, jestli to na vztah stačí, Je pro mě úplně dokonalý, prostě chlap, o kterém jsem vždycky snila, až na tuhle jednu "drobnost", přes kterou se nějak nedokážu přenést. No a mrzí mě, že on se snaží a já se k němu chovám takhle.

Takže tobě vadí, ze není v tvých očích "hezoun"? Promiň, ale to mi přijde celkem povrchní. V životě jsou důležitější věci.
Beru, že člověk by neměl byt s někým, kdo ho nepritahuje, ale tohle není, nebo alespoň nevypadá na tenhle případ.

Polož sama sobě otázku jakého chceš partnera? Toho, který tě bude přitahovat vzhledem, ale bude ti zahýbat, nebude si tě vážit a nebude na něj spolehnutí, abys za pár let zjistila, že se ti zhnusil a nebo člověka, který se k tobě chová podle tvých představ a snesl by ti, jak říkáš první a poslední.

Mé a nejen mé zkušenosti jsou takové, že fyzická přitažlivost od začátku není všechno a jednou přijde zlom, kdy ti i ten největší Quasimodo přijde jako nejhezčí chlap na světě..

Takže je to na tobě. Partnery podle vzhledu jsem si vybírala asi v 16ti. Teď koukám na charakter, vlastnosti, chování ke mě a na použitelnost do života..

Určitě se do ničeho nenuť, ale abys nepřebrala..

Na co tedy čekáš? Až se ze žabáka probudí na metrosexuála roku?

To se stejně nikdy nestane....fyzický vzhlede se dá změnit třeba jiným oblečením, jiným střihem vlasů, ale to, co na něm není Tvůj typ se asi velmi těžko změní. Pokud se s ním cítíš sama sebou a tím,kdo jsi, divím se,že vůbec přemýšlíš o tom, zda to je nebo není Tvůj typ. Pokud Tě přitahuje fyzicky,tak problem vyřešen. To,že to není fyzicky Tvůj typ zase tak moc velký problem být nemusí. Nicméně nikdo z nás co Ti tu radíme s ním chodit, spat a vídat se nebude. Takže rozhodnutí stejně bude na Tobě.

No jde o to, ze už jsem se párkrát dala dohromady s někým, kdo se mi vzhledově vůbec nelíbil (no a navíc něco jako by mi vnitřně říkalo, že to nemám dělat, že se ke mě nehodí a že budu litovat) a pak se ke mě choval hrozně a po rozchodu jsem si říkala, co jsem na něm vůbec viděla a říkali mi to i všichni ostatní. Bojím se asi, že ho zase špatně odhadnu (když už nejsem vnitřně přesvědčená o tom, že ho chci) a tahle situace se bude opakovat. Když už od začátku uvažuju takhle, tak nevím, jestli je zrovna nejlepší s těmihle pocity začinat vztah. No a vím, že účes a tak se změnit dají, ale přece se s ním nedám dohromady a nezačnu mu přikazovat, aby změnil účes, jak má vypadat a tak. Prostě nepotřebuju chlapa, který bude nějaký model a všichni za ním budou běhat, ale musím být já vnitřně přesvědčená, že pro mě je to ten pravý člověk, se který mi to bude fungovat a že přitahuje mě a to já tak nějak nejsem. Moc ráda bych byla, ale nejde mi to. Asi nejde ani tak o to, že by mě nepřitahoval, spíš nemám ten pocit, že s ním chci chodit, spíš jen tak se vídat a počkat, co se z toho vyvine, ale ne hned vztah. Navíc mám známou, která si začala vztah stejně, chlap ji nepřitahoval, nelíbil se jí, ale byl hodný, tak se nechala "ukecat", je sním už 4 roky a z toho dva ho podvádí s jiným, protože s tím svým se nudí, nebaví jí to, nepřitahuje ji a jednou bude skvělý manžel a táta, je hodný, tak to nechce ukončit. Nerada bych, aby to dopadlo stejně i u nás. Vím, že jeho minulý vztah skončil kvůli nevěrám od jeho bývalé a nechtěla bych, aby pak musel řešit, něco podobného znova. Neříkám přímo nevěru, ale třeba nějakou takovou situaci, kdy bych já potkala někoho, kdo mě takzvaně "přitahuje" a rozumím si s ním.

No vidíš, sama sis odpověděla... Podle mě tohle mluví samo za sebe. Nejsi z něj odvařená ani trochu... A to je zásadní bych řekla. Už jen to, že to tolik řešíš a přemýšlíš a plácáš se v tom, je prostě špatně...

Jo, ono to tak obvykle bývá, když se při výběru partnera moc hledí na "budoucnost", vybírá se "rozumem", nebo popřípadě nás místo partnera samotného přitahuje spíš jeho naducaná peněženka a bezstarostnost, která se dá za její obsah pořídit ....

Hm, tak pokud tě už na začátku obchází takové obavy, tak to asi fakt "není ono", zvlášť když se ti vzhledově "vůbec nelíbí", jak píšeš, to jsem si předtím nevšimla. Protože pokud tě někdo fyzicky přitahuje, tak se ti vlastně i líbí - dokonce i tehdy, když celé tvé okolí usoudí, že jde o nejošklivějšího chlapa v celé čtvrti

Já bych řekla, že přitažlivost je hodně důležitá, nemusíme se teď bavit o čistě o vzhledu, někdo není vyloženě hezounek nebo šampónek, nebudeš vědět, co se ti na něm přesně líbí, ale bude mít prostě něco do sebe, bude vyzařovat charisma, kterému prostě neodoláš nebo prostě zafunguje chemie, ale něco tě k dotyčnému bude silně přitahovat. Co se chemie týče, někdo ti prostě může smrdět, až tě to bude odpuzovat a přes to prostě vlak nejede. Jednou po party u mě doma jsem přenechala postel někomu jinému a spala jinde, když všichni odjeli, tak jsem únavou padala na hubu a chtěla zalézt k sobě do postele a bylo mi jedno, že tam někdo spal, na převlíkání postele jsem neměla sílu. Jen jsem si do ní lehla, tak mě normálně popadnul amok, protože jsem prostě nemohla snést "vůni" chlapa, kterou jsem z povlečení cítila, musela jsem povlečení vzteky strhat a spala jsem bez něj, těžko se to vysvětluje, ale prostě se mnou úplně cloumal vztek, protože mi to bylo vyloženě odporné. Neumím si představit, mít s někým takovým sex. U někoho jiného mi ta vůně byla naopak příjemná. Nějací muži si také stěžují, že prostě partnerce nemohou dopřát orální sex, že je jim to proti srsti, že jim partnerka prostě smrdí ...

Pokud není žádná vzájemná přitažlivost, tak to ovlivní vztah následovně, nebudeš s ním chtít sex moc často a sex jako takový tě s ním stejně nebude moc bavit, protože tomu bude prostě něco chybět, jistá živočišnost. Myslím, že hodně vztahů se dnes rozpadá právě kvůli tomu, že se partner vybírá rozumem, podle toho jaký bude otec nebo kolik vydělává peněz. Za bolševika to tak nebylo, pěkný kluk si prostě našel pěknou holku a víc se neřešilo. Moje babička byla ta největší kočka v okolí, děda byl zase ten největší štramák, tak se prostě dali dohromady a jsou spolu dodnes.

Pokud to už ze začátku nebude klapat v sexu a vztah se bude stavit pouze na rozumu nebo penězích, tak bude v budoucnosti stačit nějaká sličná sekretářka nebo kolegyně, které se partner zalíbí a nebude ji stát moc usilí, aby mu ******* mozek z hlavy a bude z toho hned rozvod, protože chlap prostě ztratí rozum i kdyby se pro něj manželka rozkrájela (viz. aférka bývalého premiéra). Pokud to bude v sexu klapat, tak bude chlap nad věcí a nenechá se jen tak zblbnout, maximálně si užije a ty o tom ani nebudeš vědět.

Reaguji na Starry_girl: No my jsme mezitím celkem pokročili, nevím vzhledově asi opravdu není můj typ, ale něco mě k němu táhne, nedávno jsme se líbali a bylo to moc fajn a rozhodně si umím představit, že by bylo i něco víc, takže možná se to i nakonec nějak vyvine dál