Co dál?

Miluješ svého přítele? Dokážeš si s ním představit zbytek života? Jak spolu komunikujete? Jsi štastná? Na tohle by sis měla být schopná odpovědět než se rozejdeš. Pro mě by teda tohle co jsi napsala jako důvod stačilo. Řekla jsi mu, že bys chtěla občas nějaký výlet? Pokud ano a on to stálo ignoruje tak to že je student, není omluva. I studenti mohou chodit na brigády. I studenti mohou jednou za čas, dát dvě stovky na vlak a jet se někam podívat, jít na večeři, najít si na slevovém portálu výlet s přespáním, to přeci není nic drahého. Zvlášť když jsi minimálně za sebe ochotná platit sama. Já tě chápu, taky jsem chodila se studentem, a za čtyři roky našeho vztahu jsme nebyli ani jednou na večeři nebo v kině. Já jsem to vždycky omlouvala tím, že je student. Potom jsem chodila s jiným a tam to šlo. Jasně, nelítali jsme na Kanáry, ale kino, večeře, výlet, malá dovolená nebyl problém (podotýkám že jsme si to financovali sami), takže je to jen o tom chtít.
Pokud ti tenhle životní styl aka válení se celý život za pecí nevyhovuje a tvůj přítel není ochotný to změnit, tak odejdi. Je ti teprve 25, to máš celý život před sebou.

Mimochodem co studuje, že ještě tři roky bude?

Přesně tak.
Vždyť když se podívám okolo sebe, tak mi občas dokonce připadá, že nikdo se nemá líp jako studenti, vedou si bezstarostný život plný chlastacích párty a večírků, jezdí si po akcích, po výletech, do toho stíhají vydělat na brigádě nějakou tu korunu a zkoušky mají samozřejmě na háku....

Ne, vážně. Kdyby se to, že je někdo student, mělo rovnat tomu, že do promoce nevytáhne paty z domu a nevezme přítelkyni za celou dobu na výlet... to by plno rodičů zešedivělo a plno hospod zkrachovalo. Takže o tom to opravdu nebude. Možná to "studentství" tvůj přítel tak trochu zneužívá jako zástěrku pro svoji flegmatičnost či neschopnost...

Jo, napadlo mne přesně totéž
Samozřejmě, ne v každém měste jsou stejné nabídky brigád, apod. - ale po přečtení deníčku mám pocit, že tohle není otázka peněz. Vždyť podnikat něco se dá i s málo penězi, na vlak a na "kofolu" ,obrazně řečeno, najde pár korun každý a i ubytování se dá sehnat přes různé vyhledávače na netu za levno. Ani nemluvě o tom, že mladý muž by měl chtít udělat své slečně radost a sám by se měl trochu angažovat do vymýšlení nějakého programu.
Tohle bude problém v pohodlnosti a "mama-hotelu", řekla bych. Syneček má vše hotové, slečna přijde za ním až domů, tam mu ještě pomůže, hezky se o něj postarají - spolu s jeho maminkou, .... co by se kde tahal po výletech !? A nedejbože si nechat od své slečny zaplatit, ještě by jí pak byl něco dlužen.
Já nechci hned každého nabádat k rozchodu, ani nechci, aby to znělo vyčůraně - ale vyznávám názor, že žena by se s chlapem rozhodně neměla mít hůř, než by se měla, kdyby byla sama. Navíc : potáhnete to takhle za pecí "v pokojíčku" další tři roky - a co pak ? Myslíš, že když věčný student dostuduje, tak se nějakým čarovným proutkem promění na světáckého gentlemana a budete po hotelech dohánět vše, co jste dosud zaměškali ? Obávám se, že to tak nebude ... A ve 25 letech se spokojit, jak sama píšeš, se životem domácí puťky, jen proto, že jinde je to dle tebe ještě horší ? Třeba není - spoustu ne zcela dokonalých vztahů stmelují právě společné zážitky.

Tak on studuje studuje teď druhou školu, předtím studoval VOŠ a při tom začal souběžně studovat ještě VŠ, nic neprodlužoval nebo tak...
Zase z druhé strany, když už někam jdem, tak na to, že studuje, tak opravdu nikdy mě platit nenechá. O prázdninách chodí na brigády a právě ani nechce odjet někam na dovču, aby si vydělal co nejvíce- potom z toho vlastně platí věci celoročně...
Právě toho se bojím, že se to po škole nijak nezmění...

Taky jsem věčný student, ale teda - ačkoliv jsem trochu asociál - na nějakou alespoň malou akci většinou peníze jsou. Do luxusní restaurace ani ne, ale když to člověk všechno neprochlastá, tak se dá něco ušetřit. Spíš mi to zavání lenností xD

Já v tom budoucnost nevidím. Mluvím i z vlastní zkušenosti, kdy jsem si s jedním studentem začala. Navíc začít financovat výlety na to si chlapec zvykne a co pak? Navíc se studenty všechno dlouho trvá. Ty chceš být dospělá a on je ještě jinde.. Neumím si navíc představit, že bych žila stylem, že spolu nic nepodnikáme ani ten výlet..Prostě potřebuješ kolem sebe chlapa a začínáš si to uvědomovat.. Já bych si s ním promluvila. Je to studium tak těžké, že vedle toho nemůže pracovat?