Kariéra nebo rodina?

Reaguji na Frederique: do filozofování nad tím, co je nebo není lepší, jsem se neměla v úmyslu pouštět (to je parketa jiných tady...). Jen jsem přihodila k dobru takový poznatek

Reaguji na vilima: Však v pohodě. Já tím chtěla jen říci, že je lepší nad tím tématem uvažovat. Každý to cítí jinak. Někdo řekne chci dítě do 25, do 30 a někdo ho skoro ve svém životě nepřipouští, až na tu poslední chvíli..Tak nějak jsem si všimla, že ženu věkově hodnotí i muži. Znám takové, pro které je 30 let už stará nevěsta..

Možná bych pouvažovala nad změnou oboru, který nebude tak dlouho trvat nebo bych si našla nějakou práci už teď, odpracovala bych si tam několik let, abych měla jistotu, že dostanu aspoń jakoužtakouž mateřskou a pak bych se vrhla na mimčo. Určitě jsou nějaký prácce, kde nemají vysoký požadavky na kandidáty. Školu si pak třeba můžeš dodělat později i s miminkem. Já jsem sama těhotná a kdybych neměla ani školu, ani stabilní práci, se kterou můžu počítat po mateřský, tak oka nezamhouřím. Dítě s sebou nese nemalé výdaje. Takže pokud přítel nevydělává tak, aby zabezpečil jednak sebe, tebe a druhak i to malé, vzala bych to do svých rukou.

VeronikaEma: Ano, to me také napadlo. Najít si nějakou práci a třeba za ty dva roky, az budu mít i nějakou mateřskou si to dítě pořídit. Rozhodně do toho nechci jít s tím, ze nás stoprocentně bude živit partner a já půjdu do první prace za x let. Ale sspíš než jinou VŠ si udělám třeba nějaký další jazykový certifikát, už mám z ani a dělám občas korektury a překlady. Ještě to cele zvazim, ale tvůj názor a názor Eleanor mi je nejbližší.

Rozhodne si nemyslím, ze bych se mela stydět, když si nechci pořídit dítě až když mi začnou říkat hodiny.

Reaguji na Vanilka29: Však jasně. Někdo se cejtí na dítě ve 20, někdo v 35. Nemusíš se nikomu zpovídat