Opakovaná nevěra, neskutečná bolest a naivita..

To je nesmysl, že nebudeš vědět, co s volným časem, to jsi veškeré aktivity plánovala s ním a bez něj neměla žádné koníčky jen sama pro sebe? Pak to tak dopadá, že se dva rozejdou a ženská najednou neví, co má dělat, protože není zvyklá žít si alespoň někdy jen sama pro sebe...
Já to třeba vidím jako velkou výhodu, nemít "kouli u nohy", můžeš dělat, co tě baví, nemusíš se nikomu zpovídat, nikdo tě neomezuje... Máš neomezené možnosti v podstatě není něco, co by tě mohlo bavit? Něco, co tě zajímá, nějaká aktivita, koníček, sport... Tím získáš novou aktivitu na volný čas, zabavíš se a poznáš nové lidi

Takže chápu to dobře, že největší problém není, že ti chybí přímo on sám, ale že nevíš, co budeš najednou sama dělat?? Ono totiž najít řešení na to druhé je poměrně jednodušší, než na to první...

Spíš prostě vím, že se ted musím do něčeho ponořit, protože když budu doma, tak se z toho nedostanu nikdy . Ukázal mi úplně jiný svět, když jsem byla sním byla jsem šťastná, ale stejne když jsem byla bez něj tak jsem se bála jestli neni s jinou, takže lepší, že to dopadlo takhle, ale teď je to nejčerstvější, a je to prostě šílený.

Reaguji na kulres:

To je normální, každý rozchod člověka zasáhne, dej tomu čas a najdi si nějaké to vyžití

Snažím se no, nejvíc mě štve to, že jsem se k němu vrátila před tou dobou...

Reaguji na kulres: Stalo se... tohle si nevyčítej. Každý děláme chyby, a to i celý život... prostě to ber jako zkušenost a investici do budoucna. Alespoň máš teď jistotu, že to rozhodnutí bylo správné. Zase kdyby ses rozhodla už dřív, kdo ví, jestli by po čase nehlodal červ...vlastně tak, jako už hlodal předtím... a uspěl

Reaguji na petulajz: Napsala jsi to naprosto správně. Nemá cenu se z toho hroutit. Zakladatelka může být ráda, že jí nezůstalo na krku dítě. To by bylo daleko horší, když se nechala sbalit takovým chlapem.

Já jsem po rozchodu taky nevěděla, co dělat. Nevěděla jsem kdo jsem, protože jsem veškerý volný čas s bejvalým trávila s ním, jeho rodinou a našimi společnými kamarády. Bohužel nejčastěji v hospodě nebo nad alkoholem. Najednou jsem nevěděla, co dělat, ale bylo to jednodušší než jsem si myslela.
Koupila jsem si permanentku do fitka, chodila jsem do sauny, vzala jsem si kolo a prostě někam vyjela si pročistit hlavu, chodila jsem obden běhat, každou neděli jsem chodila na kruhový tréninky, občas jsem si zacvičila jogu, která mě neuvěřitelně zklidnila, dopřála jsem si klid a péči třeba na kosmetice nebo u kadeřnice, nakoupila jsem si plno novýho oblečení, četla jsem, vzdělávala se... samu sebe jsem překvapila, kolik mám koníčků a jak mi jdou hezky sporty, protože jsem byla zahleděná tak moc do bejvalýho, že jsem zapomínala na sebe.
Dělej prostě to, na co máš chuť nebo to, co jsi chtěla vyzkoušet, ale odkládala jsi to. Je to osvobozující pocit. Pokud máš dostatek peněz, tak se přihlas na nějaké kurzy něčeho - malování, sport, jazyky apod. Jednak přijdeš na jiný myšlenky a druhak poznáš nový lidi a to přece není vůbec k zahození, ne?
Paradoxně dneska an to období vzpomínám ráda, protože jsem se dokázala odprostit od negativních myšlenek, který mě léta svazovaly a našla jsem tak samu sebe, V současný době můžu dělat jen pár věcí, protože jsem na neschopence, proto si život užívej naplno hned teď!

Reaguji na kulres:

To, že si uvědomuješ, že byla chyba se k němu vrátit, je hodně velké plus. Dost často jsou tady deníčky, kdy se ženská rozešla ale za čas se k tomu blbovi zase vrátila a pak je v situaci, kdy žádá o radu, zda to má smysl, nebo ne a pak se v tom plácá a plácá... U tebe je dobře, že jsi si vědoma toho, že návrat neměl smysl a na dobro jsi to utnula a můžeš začít nanovo Horší by bylo, kdyby tě to pořád táhlo zpátky

Já to beru vždycky tak, že jsou dva světy a každý má své pro a proti. Výhoda se s někým rozejít a být sám je v tom, že můžu něco zlepšit na sobě a nebo udělat něco, co jsem během vztahu neudělala a nebo nemohla. Můžeš poznat další nové lidi, naučit se nějaký jazyk, udělat si kurz, odjet někam do zahraničí (sama, s kamarádkou), zhubnout..cokoliv. K tomu abys žila přeci nepotřebuješ chlapa a už vůbec ne motat něco dohromady s někým, komu asi nestačíš. Takový vztah za to opravdu nestojí. Časem přijde někdo nový. Jasně, že to vždycky bolí a zasáhne to, ale bát se života bez vztahu je trošku přehnané, ne?

jo