Zoufalá ze svého vzhledu

jirik
nějak mi to tajemství nechceš prozradit co?

jo, to taky znám taky jsem byl na základce i na střední spíš outsider, na základce někdy i otloukánek, a to jsem byl třetí nejvyšší na střední nás bylo ve třídě cca 30 kluků a na škole bylo celkem jen pár holek, takže tam moje sebevědomí vůči holkám taky nevyrostlo a nesmělost se nezměnila... ale zase na druhou stranu, řekl bych, že ty budeš obecně označovaná za atraktivnější, než já

to je škoda, pokud bych ti měl pomoct, tak tě potřebuju mít aspoň trošku "pod dozorem"... znám program, kterej umí tělo přepnout tak, aby začalo spalovat vlastní tukový zásoby... primární cíl je tělu ulevit od škodlivin, detoxikovat ho, a to se právě děje spalováním těch vlastních tukových zásob, kde se ty toxiny ukládaj... a spalováním tuku dochází jako vedlejší efekt ke zhubnutí, obvykle tak 5 až 8 kilo za 6 týdnů, a ke zformování postavy... znám i ženu, která tim programem prošla dvakrát za sebou a shodila dohromady asi 20 kilo... její motivace byla mít ještě jedno dítě, a kvůli nadváze a dalším věcem se jí x let nedařilo otěhotnět... a teď má už asi dvouletýho prcka... každopádně tenhle program má svoje pravidla, jejichž vysvětlení by zabralo tak hodinu času, a to se po drátech nedá, a navíc to už by asi bylo trošku mimo téma, takže jestli tě zajímá ještě víc informací, tak mi písni zprávu

no jasně, tajemství jsou přece od toho, aby se neprozrazovaly ne?

no paráda, gratuluju, to je dobrej způsob a víš, jakej je rozdíl mezi tim, že člověk má aspoň trošku zdravý sebevědomí, a tim když skoro žádný nemá? v přístupu v takovýchhle situacích (skarmi, schválně, jak by ses zachovala ty? )... tys prokázala, že aspoň trošku sebevědomí máš, protože tě jako první automaticky napadlo, že ta pochvala od kluků je pro tebe, a až teprve pak že se tě to nemusí týkat kdežto malý sebevědomí se dá dobře rozpoznat např. v situaci, kdy člověk někde je, a někdo v jeho okolí se začne smát, nebo řekne něco negativního... člověk s malým sebevědomím si to automaticky ihned vztáhne na sebe, že je tak hroznej až je směšnej, a proto se mu všichni smějou tuhle nedávno jsem šel po václaváku, někdo se zasmál, a co asi napadlo me? no jasně, v první chvíli jsem si řek sakra co je na mě směšnýho takže i já mám co zlepšovat

skarma007
Myslím,že ty se nemusíš ani malovat,ty strčíš hodně holek do kapsy Nebud zamindrákovaná a začni se mít ráda jaká jsi a uvidíš co nato okolí Jseš kočka

jj pochopila jsem to, promin, že píšu až ted já jsem byla venku,..

to je hrozný to jo

když já sem právě zabouchlá do jednoho kluka no a štve mě, jednou se mu hrozně líbim (všímá si mě a tak) a pak zase ne juj to já nechci bejt seřezaná to ne¨dobře, dobře, tak já te poslechnu, jenže stejne si myslim, že mi to můj problem nevyřeší.

ježiš to je mi hrozne líto

to je mi opravdu líto, a třeba nechat si ty vlasy umele zhoustnout?To by taky šlo

máš pravdu!Poslechnu tě a děkuju

skarmi, schválně, jak by ses zachovala ty? )... tys prokázala, že aspoň trošku sebevědomí máš, protože tě jako první automaticky napadlo, že ta pochvala od kluků je pro tebe, a až teprve pak že se tě to nemusí týkat kdežto malý sebevědomí se dá dobře rozpoznat např. v situaci, kdy člověk někde je, a někdo v jeho okolí se začne smát, nebo řekne něco negativního... člověk s malým sebevědomím si to automaticky ihned vztáhne na sebe, že je tak hroznej až je směšnej, a proto se mu všichni smějou tuhle nedávno jsem šel po václaváku, někdo se zasmál, a co asi napadlo me? no jasně, v první chvíli jsem si řek sakra co je na mě směšnýho takže i já mám co zlepšovat

no právě že musim ale děkuju ti moc , jsi hodná ale stejne to tak není, kdybys me viděla neupravenou nebo když jdu ze školy domů, se mě lekneš
sem na tom stejnetaky bych řekla, ježiši proč se mi zase smejouale tak na základce se mi smáli kvůli moji postavě, takže se zase není čemu divit

jo, v pohodě, já si řikal, jestli ses neurazila když jsem ti řek že dostaneš výprask

já se obávám holka zlatá, že od kluka blízko tvýho věku nemůžeš očekávat moc rozumný chování, a ne dlouhodobě... asi s nim mlátí puberta a sám neví co chce, a nebo se nechce shodit před "kamarádama"... víš, možná by bylo fajn, kdyby sis přestala vytvářet domněnky... typicky "všímá si mě, mluví se mnou = líbim se mu, chce mě, miluje mě" a naopak "nemluví se mnou sám od sebe, nevšímá si mě = nestojí o mě"... to je přece blbost, já jsem ještě docela nesmělej, a čim víc se mi nějaká nějaká holka líbí, tim hůř se mi s ní komunikuje "normálně"... buďto mám tendence se nějak vytáhnout, jako že jsem vtipnej, což obvykle nekončí tak jak jsem si naplánoval, a nebo jsem tak nervózní, že plácám nesmysly takže někdy radši moc nemluvim, ale to nic nemění na tom, že se mi ta holka pořád líbí já myslim, že řešíš spoustu kravin najednou... rozhodni se co chceš řešit jako první (doporučuju tvoje sebevědomí), jinak se v tom budeš děsně plácat a nevyřešíš nic...

no a to je ten kámen úrazu, kolem kterýho se tu motáme všichni, co se ti tu snažíme pomoct... jestli čekáš, že ti někdo dá nějakou kouzelnou radu, po který se všechno změní bez tvýho přičinění, tak tě zklamu... nic takovýho neexistuje... ty musíš udělat ten první a základní krok, bez kterýho se nehneš... musíš VĚŘIT!! musíš věřit, že ta rada, kterou si tady z těch všech vybereš, že ti POMŮŽE!! protože když tomu nebudeš věřit, tak ti garantuju, že neuděláš žádnej pokrok... víra je ten první a hlavní základ, bez kterýho to nejde... ty musíš začít věřit, že svůj sebeobraz můžeš změnit, musíš věřit že pro někoho jsi krásná! když tomu nebudeš věřit, nepomůže ti ani svěcená voda a my si tady můžeme donekonečna ošoupávat svoje klávesnice a hučet do tebe horem dolem, ale pokud ty v hlavě a v dušičce nepřipustíš změnu a nebudeš tý změně věřit, tak to řekni rovnou, a my můžeme ten náš čas, co ti tu věnujeme, věnovat něčemu smysluplnějšímu... je to tvrdý, ale je to tak... než jsem já tohle pochopil, tak mi trvalo roky, kdy jsem škemral, aby mi ostatní dávali najevo, že si zasloužim nějakou fajn holku, že jsem dost hezkej na to, abych se nějaký holce líbil... a i když mi to někdo dal najevo, tak jsem si stejně řek "no jo, tak proč mě žádná nechce? stejně tomu nevěřim, stejně nejsem dost hezkej" a tim jsem zabil snahu těch ostatních lidí mi pomoct...
jak už jsem napsal, volba je na tobě... myslim že by sis teď měla celou tuhle diskuzi projít znova, vypsat si všechny postřehy který tě zaujmou, pročíst si znova svoje odpovědi, aby sis uvědomila, že se pořád držíš svýho názoru, ať ti řekne kdokoli cokoli... ty seš teď bloklá a nepřipustíš, že by moh mít pravdu někdo jinej... vypiš si co tě zaujme, všechny postřehy, pak si zalez někam do klidu, a zamysli se, jestli čirou náhodou nemá někdo z nás pravdu, aspoň malilinkatou pravdu... a začni bejt vděčná za to, že můžeš jít ven a máš se kam vrátit, že jdeš ven po svých, že nesedíš celej den na posteli a neslintáš si na peřinu, protože máš IQ šumící trávy, žes měla to štěstí, a narodila ses zdravá, že máš možnost svůj život ovlivnit, že ses narodila do tak bohatý země, že máš doma počítač s internetem, že můžeš chodit do školy a nemusíš makat od nevidim do nevidim na poli za hrst rejže... tohle všechno je ti málo? jestli jo, tak ti v tuhle chvíli neni pomoci, bohužel...

to je tvoje omluvenka jen do dnešního dne... ano, smáli se ti, vytvořila sis program "já jsem ta špatná hnusná, o kterou si žádnej kluk ani kolo neopře"... fajn, oki, může bejt... ale je to MINULOST... to BYLO... teď už jsem ti několikrát řek, že to můžeš změnit, a jak to můžeš změnit... takže buďto si vyber, že to změníš, a že tu minulost necháš plavat, a nebo se tou minulostí nech dál ovlivňovat třeba až do smrti, aby sis na smrtelný posteli mohla postesknout, jakou že jsi to v životě měla smůlu, že se ti na základce posmívali... mě se taky posmívali, řezali mě, kvůli mýmu jmému mi řikali šťovík, což mě hodně štvalo... nejsi jediná, komu se na základce posmívali... ale od tohohle okamžiku už na to nemusíš brát zřetel, můžeš to nechat bejt, je to minulost, odteď tvoříš svou budoucnost... tak už začni, protože čim dýl budeš otálet, tim víc času promarníš, a tim hůř ti ta změna pak půjde... nevim jak jinak ti to mám vysvětlit ale co já vim, třeba se potřebuješ ještě pár let užírat, aby ti to docvaklo...

ne vubec, já nejsem urážlivá

no ono mu je 25, byla sem do nej zabouchlá už ve 14 a ted zaseon je na me hodnej a já seem poznala, že ostatní nechci

dobře dobře, budu řešit tedka sebevedomí a pak jestli si nenajde jinou i jeho...

dobře, budu muset už tedka na sobe začít makat, pročtu si to ještě jednou a budu muset začít nad tím neco dělat už konečně, protože me to taky už štve a fakt moc vám i toběěěě děkuju