Ahoj všem
Začínám být už opravdu zoufalá a prosím o radu.
Na úvod: je mi 22, pracuju z domova, moje práce je víceméně pohodová, mému příteli je 30 a má zodpovědnou a psychicky náročnou práci. Bydlíme spolu.
A teď k věci...
Přítel je velmi cílevědomý a kromě práce se ještě rozhodl studovat online kurzy a učit se jazyky. Což je super a já ho v tom ráda podpořím. Jenže..momentálně to u nás vypadá tak, že přijde naštvaný z práce, zasedne k PC a učí se až do večera. Dáme večeři a on jde znovu k PC. Pak se jde spát.
Takto je to každý den, včetně víkendů. Nepamatuju si, kdy jsme byli naposledy např. na procházce. Vůbec mě takový život nebaví - jsem hrozně akční a ráda bych cestovala, jezdila na výlety, šla ven na jídlo nebo s ním aspoň doma koukla na film.
Zkoušela jsem o tom s ním několikrát mluvit, ale vždy mi řekne, že to dělá pro naši budoucnost (zvýšení kvalifikace = více peněz a možnost založit rodinu apod.) a že prostě nestíhá.
Včera večer mi dokonce oznámil, že by několik nocí radši teď spal sám v obýváku, protože se potřebuje vyspat, jinak je celý den nemožný (mám problém se zády, takže se v noci budím a převaluju - to ho budí)...
Je mi z toho nanic, protože je jinak skvělý a předtím nám to skvěle klapalo. Bohužel mi připadá, že tohle už ani neni vztah.
Máte někdo podobnou zkušenost? Co byste dělali?
Děkuju moc za rady!