Jak už jsem psala v úvodu, chtěla bych znát názor jiných lidí na věc, co se mi stala. Je mi 35 let asi od dvaceti jsem měla dost velkou nadváhu (94 kg, 170 cm). Byla jsem tlustá proto, že jsem se vyžrala. Asi před osmi měsíci jsem zhubla dvacet kilo. Také jsem změnila styl oblékání i celkovou image. Měla jsem dlouhé vlasy pod lopatky barvené hennou. Nechala jsem se ostříhat na krátké mikádo těsně pod uši a postupně mi kadeřnice stahuje hennu melírem. Vlasy si nechávám narůst, nejsem na krátké zvyklá. Neztloustla jsem ani deko, váhu si pořád udržuju. Vyměnila jsem celý šatník. Jsem adekvátně oblečená. Žádné moc přiléhavé věci, velké výstřihy nebo něco jiného nevhodného nenosím. Teď se konečně dostávám ke gró toho, co chci napsat. Pracuju v ženském kolektivu. Dvě kolegyně mi naznačily, že jsem pořád hnusná a nezajímavá. Ta jedna mi pořád předhazuje, že to se mi hubne, když můj manžel pracuje na vedoucí pozici. A obě řeší, jak jsem oblečená a proč nehubnu víc a proč jsem se nechala ostříhat a že stahuju hennu. Když se třeba bavíme o kadeřnictví, předhazuje mi, že můžu jít ke dražší. Když o oblečení, komentuje, že mám obyčejné věci (např. z HM). Vlastně vše, o čem se bavíme, okomentuje, že si můžu kupovat dražší nebo chodit na lepší. Chodit na lepší myslí například to, že bych měla chodit na pedikúru nebo do kadeřnictví do drahých salónů a ne tam, kam chodím. Když se bavíme o sportu, hned okomentuje, že chodím třikrát do týdne běhat a proč nechodím do fitka. Tak se ke mně chová od doby, co jsem zhubla. Vůbec nekomentuju postavy, chování ani nic u kolegyň. Ani si nejsem vědoma, že bych této kolegyni (ani nikomu jinému) v práci něco udělala. Prosím o radu, jak to řešit. Jinak jsem v práci celkem spokojená. Budu ráda za každou radu.