Když jsem jednou něco našla, řekl, že to můžu dát pryč. Na druhý den jsem to viděla v pootevřeném šuplíku. Párkrát, když jsme u něj doma uklízeli, našli jsme nějaké to psaní. Nikdy to nevyhodil, vždy jen dal do kapsy a nechtěl ukázat.
Bydlí od sebe jen o jednu obec, pracují však ve stejné firmě. Proto se vídají, na můj vkus, až příliš často.
Když jsem mu navrhla, aby si fotky z PC a mobilu vymazal, řekl, že na to nemá čas.
Asi bych tomu nepřikládala takovou váhu, kdyby se však nedávno nestalo, že se opil a posílal jí jejich fotku z dovolené.
Ona byla ta, kdo se s druhým rozešel...
Kdybych všechno toto vypustila, řekla bych, že máme naprosto bezchybný vztah. Dělá pro mě první, poslední. Používá "my", když mluví o budoucnosti - dalších Vánocích apod. Chce se mnou trávit svůj volný čas.
Tak nějak si náš vztah užívám, ale pak mi přijde na mysl jeho ex, a já se trápím. Nechci být jen slepě zamilovaná, ale ani nechci vztah kazit přehnaným žárlením. Co si o tom myslíte?
A ještě jeden, možná trošku hloupější, dotaz. Jak často od své polovičky slyšíte "miluji tě", párkrát u něj totiž zaznělo "mám tě moc rád". Děkuju předem za Vaše názory