Odešli byste z takového zaměstnání?

Pokusím se napsat vše stručně..

Ahoj všichni.

Pracuji něco přes půl rok pod jistou firmou. Většinu času trávím u telefonu v kanceláři, sem tam nějaké objednávky, reklamace, administrativa. Nic nezvládnutelného. Když jsme s kolegyní nastoupily, vše bylo fajn. Líbila se nám jak pracovní doba, tak finanční ohodnocení i poměrně fajn příležitost přivydělat si (o víkendech na pár hodin). Ok, obětovala jsem cca 2 víkendy v měsíci. Stále jsme ovšem žily v tom, že hned jak se pořádně zaučíme a rozjedeme, jak řekl šéf, dostaneme přidáno a bude možnost si opravdu vydělat. Bohužel se do dnešního dne nic takového neděje, ba naopak. Dříve byla pracovní doba normální - od 7:00 do 15:00. To nám samozřejmě vyhovovalo a o víkendech jsme měli 6hod pracovní dobu. To se také dalo, zvlášť, když to bylo slušně ohodnoceno. Nicméně jsme do týmu přijali mnohem více lidí a pracovní doba se změnila. Dělám na směny na střídačku a to buď ranní 9:00 - 17:00 a nebo odpolední 13:00 - 21:00. Dostali jsme nabídku, že přivydělat si můžeme - jak nám bylo slíbeno, krom víkendů, ale pouze způsobem takovým, že když budeme mít právě ranní směnu od 9:00, můžeme tu zůstat na přesčas až do 21:00, s tím že poslední 4hod budou placeny jako přesčas. To mi přijde hodně směšné. Když mám týden odpolední, mám deprese. Nemám čas absolutně na nic a nemohu se vždy dočkat, až budu mít týden ranní. Přijde mi odpolední směna nekonečná. Jsme dávno po zkušebce a nedostali jsme přidáno ani korunu. Zvažuji, zda nemám odejít. Práce není náročná, jak už jsem psala, jsem v kanceláři, pohoda, vydělám si zhruba 19 000,- hrubého, ale pracovní doba a prázdné sliby mě začaly strašně štvát. Nejhorší na tom je, že náš šéf je přesně typ člověka, který dokáže být neskutečně nepříjemný a šklebit se za jakoukoliv připomínku, která se týká výplat, odpracovaných hodin apod.. Jakmile se někdo zeptá na peníze, je oheň na střeše a asi před 3 měsíci nám řekl, že vzhledem k tomu, že máme všichni práci blízko baráku (což je pravda - 3km), měli bychom to brát jako obrovský benefit a vážit si práce, že si myslí, že nám vychází vstříc jak nejvíc může a hlavně - že je chleba všude o dvou kůrkách - v čemž má pravdu, na druhou stranu, práce je dnes všude spousta a tato není placená tak úžasně, aby se člověk bál, opustit jí. Upřímně mám trochu strach, ptát se na peníze nebo si na cokoliv stěžovat, ale zároveň mě dusí, nechat se tu po sobě vozit, držet s prominutím hubu a chodit domů bůh ví v kolik a nemít na nic čas. Když dám výpověď, 2 měsíce mě nepustí.. pochybuji, že mě pustí tak hrdý člověk na dohodu.. nedá se s ním bavit vlastně skoro o ničem, respektive vše co řekne, se nikdy nezrealizuje. Když dojde na peníze, samé výmluvy, "bude, bude, bude..." Kdy?! To sám neví.

Odešli byste z takové práce? Jak byste se zachovali? Vážili byste si takové práce i přes pracovní dobu? Zažili jste něco podobného?