Přítelovy "vtipné" urážky které mě bolí

Ahoj, píšeš, že jste spolu rok a že už i za tak extrémně krátkou dobu jste toho zažili dost a nejen pěkné chvíle. Co od vztahu čekáš? Chvilkové povyražení nebo vážnej vztah? Myslím, že bych si asi kladla otázky typu: má tenhle vztah cenu? Chci s takovým chlapem bejt za pět let, deset let, do konce života? Možná je to jen nějakej jeho obranej štít a za těma rádoby vtipnejma poznámkama se schovává nejistej kluk. Co ti řekne, když tě vidí, že pláčeš kvůli jeho řečem? Mluvila jsi o tom s ním? Myslím si, že klíčem k úspěšnému vztahu je prostě komunikace i za cenu toho, že je to hodně nepříjemný. Asi bych se to snažila vysvětlit rozumně a bez nějakých zbytečných emocí, že ti to vadí, zraňuje tě to a snažila bych se vypátrat, proč to dělá. Třeba se dopátráte k nějakému řešení.

[reaguji]VeronikaEma[/reaguji
]Ahoj, děkuji moc za odpověď.

Určitě očekávám vážný vztah. Nejvíce mě potrápila jeho přehnaná žárlivost... Fakt jsem si připadala jako běhna i když si stojím za to že neoprávněně, nejsem žadná koketa, s nikým se netahám, jsem 100% věrná a náklonost dávám najevo co to jde.

K tomu jestli jsem se s ním o tom bavila - ano, několikrát. I v klidu a když mě rozplakal tak jsem mu řekla proč tak se mi vesměs téměř vysmál že jebto sranda. Když jsem řekla že mě to vtipné nepřijde tak div nevybuchne a že mi už neřekne nic... Přitom jediné co jsem prosila aby si tyto kecy nechal.

Na mou obranu, já mám humor ráda, i černý ale tohle mi jako humor prostě nepřijde. Pár vztahů měla ale s tímto jsem se nesetkala. Snažím se to přecházet ale není to moc jednoduché

Asi napíšu očividné, ale on žárlit nepřestal, jen si svou zlost místo přímého obviňování na tobě vylévá takhle oklikou přes "srandu". Že tě to mrzí a brečíš kvůli tomu, ho dost možná i uspokojuje, jako trest za tvou nevěrnost.

Můžeš v tom vtipu pokračovat, když ti nabídne z práce Tondu, tak třeba říct, že toho ne, toho už jsi měla, a že lepší je Arnošt, nebo podobný blbosti. Pravěpodobně ho takhle humorná konverzace brzo namíchne, možná s těmahle srandičkama i přestane, ale jeho žárlivost to nevyřeší...

Bohužel žárlivost se časem spíše jen zhoršuje a zvyšuje, má zřejmě nějaký problém sám se sebou a nebo trpí opravdu chorobnou žárlivostí a já bych ho buď nahnala k psychologovi nebo psychiatrovi a nebo ho nechala být, přece jen ten rok není až tak dlouhá doba.. může to být i tím že je majetnický, chce tě mít jen pro sebe a nebo nemá sebevědomí, má strach, že ho opustíš a nevěří si...jinak přítel mé kamarádky byl také chorobně žárlivý a ona se potom dozvěděla že ji během jejich vztahu podvedl s minimálně 10 jinými ženami a tím jejich vztah skončil, někdy ti, kteří sami podvádějí i hodně žárlí, protože si myslí, že to dělá automaticky i jejich druh či družka..

Děkuji všem za odpověď, pokusím se zaměřit na to že je na zjevně zase jen projev jeho chronické žárlivosti.

Zatím to vidím tak že na něj zkusím reagovat následovně:

A abych byla upřímná, tohle jsem už taky nejednou slyšela:

Je to normálně nemocnej člověk. Ten žárlit nepřestane, kdybys byla uvázaná doma na řetěze, tak si dovede vymyslet cokoliv.

Tohle fakt není normální, vykašli se na něj.

No já bych mu žádné takové že jsi byla s někým jiným neříkala. Po roce člověka neznáš natolik aby jsi měla jistotu že tě v afektu nepřizabije. Vykašli se na to, najdi si někoho normálního a jemu nech někde ležet vizitku na psycholožku.

Přítel má asi nějaké špatné zkušenosti z minulých vztahů a třeba si to chce vybít na tobě, takových zklamaných indivíduí je dneska dost ( chlapů i ženských ). Ve srandě prohodit, že se "máš domluvit s někým z práce" jo, poprvé je to sice vtipné, uznávám - ale když vidí, že tě to uráží, že se ti to nelíbí a navíc ti je do pláče, že z tebe dělá k***u - to už vtipné není ani omylem. Když má potřebu dělat tohle už po necelém roce, nebude lepší sejít z kratší cesty ?

to fakt nevieš reagovat?

mas mu odpovedat rovnako ironicky, napriklad: ze ten a ten kolega sa ti dokonca aj paci, to by si videla reakciu

problem je ten, ze si ocividne slaba osobnost a nevies reagovat rorvnakym metrom a k takym ludom si ostatni celkovo budu vzdy dovolovat a ja sa tomu ani necudujem

da sa tazko odhadnut v akej situacii alebo tonom ti hovoril dane veci, ale ja tiez zasrandujem s priatelom o kolegoch/kolegyniach a nikto z toho neplace a uprimne vadilo by mi mat po boku niekoho, s kym sa neda ironicky zavtipkovat, aj z pohladu muza

pisem, ze neviem v akom tone vznikla situacia, ale z toho co pises, mi to pripada ako vtip, ziarlivostne sceny su myslim nieco ine

Jak tu psal kopaj, přítel evidentně ještě žárlit nepřestal, akorát své žárlivé výlevy přeformoval do "humoru" tak aby tys byla ten blbec, který reaguje přehnaně, když má na tebe nějakou narážku. Asi nevidím důvod, proč bys na toto měla přistoupit a zasmát se tomu, když ti to vtipný nepřijde, což se po pravdě ani nedivím. Ještě víc mě zaráží,že přítel vidí, že je ti z toho do breku a místo toho, aby se to snažil nějak napravit, tak se sám urazí. Na tom je docela hezky vidět, jak mu na tobě záleží.. Já osobně to moc nadějně nevidím, přijde mi, že z nějakého důvodu ženám nedůvěřuje a ty jsi teď objekt, na kterém si vybíjí své komplexy. Buďto bych v situaci, kdy zase bude "vtipkovat" reagovala tak, že bych ho vyprovokovala k další jeho scéně, aby viděl, že to nebere tak s nadhledem, jak to sám prezentuje, anebo bych to po podobné situaci nějak chladně ukončila, ať si to v hlavě srovná sám.

Mně přijde, že je to učebnicový příklad nízkého sebevědomí, kdy partner dělá tyhle "vtípky", kterýma si vlastně něco vynucuje - ujišťování lásky a oddanosti, přísliby věrnosti, prostě něco, co ho v jeho nejistotě ukonejší.. Upřímně řečeno, ty nemůžeš udělat reálně nic, aby s tím přestal, protože tohle jeho chování nevyvoláváš ty a tvoje činy, ale to, co on má v hlavě, a na čem musí sám pracovat - v první řadě sebeuvědoměním..

Od tvého příspěvku uplynula nějaká doba, můžu se zeptat na pokračování vašeho vztahu?

Ahoj po menší odmlce Všem bych chtěla poděkovat za příspěvky, dost mi to pomohlo protože se cítím trochu méně jako přehnaná citlivka...

Reaguji na Sorsha:
Děkuji moc za názor a optání, dost jsem nad tím přemýšlela a nejspíše to bude tak jak říkáš, jeho nízké sebevědomí které si kompenzuje takto. Bohužel jsem pořád v rozpacích, snažila jsem se mu několikrát vysvětlit že takové "fóry" nejsou vtipné ani moc v pořádku, vesměs vybuchnul a ne jednou mě dokonce nařknul z toho že bráním kolegy a nestojím na jeho straně když zase začal s nějakým vtipem jak mám jít pro sex/pusu za nimi a já už rázně naznačila aby toho nechal.

Teď je sice nějakou dobu v tomhle klidnější ale mám pocit že si to začal kompenzovat jinak a to že se začal ke mě chovat chladněji, většinu něžností musím iniciovat já a když jsem se ho zeptala proč se ke mně méně má i v posteli, nejprve popíral, pak řekl něco ve smyslu že se to přece každému omrzí (a že jeho kamarádovi to stačí 1x za měsíc což mi přišlo jako nejvíce zcestný argument) a pak dokonce řekl něco ve smyslu že je to proto že ví že nesmí mi nic říct o jiném chlapovi než o něm protože jsem hned špatná a tak takže to s tím souvisí... Úplný nesmysl.

Jen tak na upřesnění, oběma nám je okolo 24-25-ti let a ještě bych zmínila to že dělám technickou pozici v kolektivu převážně mužů ale můžu s klidným svědomím říct že s nikým jsem nikdy nic neměla, nescházím se s nimi mimo práci ani nevypisuji, nemám ani žádné soc. sítě. Takže na jednu stranu se snažím být shovívavá protože opravdu dělám se spoustou mužů což pro něj může být trochu nepříjemné.

Já bych měla radu: Neztrácej s ním čas. Láska má být přínosná, má hladit po duši. Ty se trápíš, tak proč v tom setrvávat. Ženy to většinou svádí na děti, že kvůli nim jsou v nefunkčním, bolest působícím vztahu. Ale je to jenom strach ze samoty. Překonej ho a přijde láska, která tě nebude bolet