Třicítka - mezník v životě?

Tyhle pocity jsou před 30kou normální. Ale 30 je nových 20. Prý naše generace bude žít do stovky, takže jsi pořád na začátku, tak co bys měla depku? U mě se změnilo jen to, že jsem sebevědomější, víc si vážím sama sebe a nenechám sebou někde zametat, protože už prostě nejsem to kuře. (možná jsem v tomhle divná a spousta lidí nemá tenhle pocit ani dříve) a vlastně se i umím líp uvolnit, brát život víc s nadhledem a nechávat to plynout. Jaký si to uděláš, takový to máš, to je všechno. A jaká jsi, takoví lidé k tobě přicházejí. Mám za sebou taky dlouhodobý vztah a rozchod. Celé mě to stálo dost trápení a taky se pořád ještě necítím na zakládání rodiny atd.. Ale doufám, že najdu někoho, s kým bude život zábava a bude to super i když zrovna půjdeme nakoupit. A trvalo to dlouho, ale chut se do něčeho zase vrhnout pomalu přichází. Co se týká postavy a nálady, to podle mě tak moc není o věku a na obojím je potřeba pracovat. Každej den hledat způsob, jak se cítit aspon o kousek líp nebo aspon mín blbě, cvičit, zdravě jíst a udělat si z toho koníček. Podle mě to stojí zato.

Jinak si myslím, že tě hodně ovlivňují ty kamarádky. Já si v 19ti od 20ti letý nechala namluvit, že po 20ce končí zábava a musíš se chovat jen rozumně a taky se toho děsila.

Já mám 29 a občas si řeknu, že je to *****, ale pak si řeknu: a proč, když věk je opravdu jen číslo? Já bych se zaměřila na sebe a na to, co ty doopravdy chceš a za tím bych si šla. Však je to tvůj život a ne život ostatních lidí ve společnosti. A určitě bys měla dělat věci, protože to chceš ty a ne protože to vyžaduje nebo očekává společnost. Já jsem kolem 23 let propadla touze mít dítě. Byla jsem jako šílená. Všichni mi říkali, že jsem moc mladá, že bych si měla užívat (dodnes nechápu, co tím mysleli, protože já si užívám nejvíc s dcerkou a s manželem) apod. Navíc spousta mejch vrstevníků v dnešní nemá ani pořádnou práci natož pak rodinu, manžela/ku nebo děti. Ale já jsem se na to vykašlala a šla si za svým. Btw, mým kolegyním je skoro 40 a děti nemají a odsouvají na později. Takže já jsem opravdu výjimka. Co se týče postavy, tak já mám snad nejhezčí za celej život. Dřív jsem byla buď moc tlustá nebo strašně vychrtlá. Teď jsem se naučila jíst střídmě, sportuju obden (nejlíp si vyčistím hlavu během). Začala jsem se teď učit italsky, ráda bych se naučila šít, zajímám se o ekologii a chci na to téma dělat přednášky, cestuju... Prostě mi připadá, že už nejsem tak nemožný trdlo, jak jsem byla ve 20, ale nepřipadám si vůbec stará. A propos - teď po mě chtěli nedávno v obchodě občanku při nákupu šáňa. Takže abych to nějak shrnula, zaměřila bych se na sebe, tvoje radosti a vykašlala se na ostatní.

"aha 30 to už bude chtít děti a rodinu"

A všeobecně si myslím, že jsou chlapi a ženský stejný. A je spousta chlapů, co tu rodinu fakt chce a naopak to třeba budeš ty, kdo to bude brzdit. Rozhodně to není tak, že by od holek po 30 dávali chlapi ruce pryč.

Ve třiceti jsem na narozeniny notně posilněna rumem brečela mámě do telefonu, že jsem stará bréca, že jsem si našla šedivý vlas, že mám doživotně na krku hypotéku a P. ( jméno mého tehdejšího snoubence ) , že pořád nemáme prachy a že už mne už nic hezkého ani zajímavého nečeká, jen plotna a přesčasy v práci a pak důchod
Ve čtyřiceti mám hypotéku z krku, vedle sebe nejlepšího chlapa na světe ( lépe řečeno - prvního, kterého jsem ochotna takhle nazvat ) , pořád dobrou náladu a skoro žádné starosti. Dokonce ani stáří a vrásek se už tolik nebojím - místo hromady drahých krémů, sér a bůhvíčeho už půl roku používám akorát mandlový krém za pár eur a raději jsem si konečně pořídila slušnější auto, ať můžu smysluplněji využívat volno, než mi pro stařeckou demenci seberou řidičák
Takže, věk je jen číslo. Nenechej si kamarádkami a stupidními články na internetu ( a že jich je ! ) vnucovat nějaké "společenské vzorce" co bys měla a neměla a co je správné a nesprávné

Reaguji na dadabus: Krásně napsáno.

He, třicítka je v pohodě a čtyřicítka ještě lepší....počkej, až ti bude třeba osmdesát! nebo 100! To budou všichni nadšený a ty budeš ráda, že víš, jak se jmenuješ a trefíš se nohama do gatěk. Já nevím, ale něco jako vlastní rozum, sebereflexe, schopnost vnímat zkušenosti a tak ...kam se to ztratilo?

Jaký asi já budu mít pocit, až se budou blížit moje 30. narozeniny? to je moc brzy, ale vím, že život utíká velmi rychle. Ve svých 30. podle mých představ bych už měla asi 10leté dítě, další 8leté a nejmladší 6leté. A další by bylo možná na cestě... Nevím.

Uvidíme... jsem šťastný člověk, protože mnoho snů už jsem si splnila. Buď sama nebo s pomocí rodiny a přátel.

Reaguji na kanica007: Ano strach, zrovna teď mám panickou hrůzu z netopýra tady u nás na stropě....

Reaguji na kanica007: No.... včera, jen v té chvíli u nás doma byl netopýr, vím, že to nemá vůbec spojitost

Netopýr je pomerně něžné stvoření, které je navíc zákonem chráněno. Po přečtení některých tvých témat vyjádřuji podiv nad tím, že se takový dobrodruh jako ty bojí myšičky s křidélkami

Reaguji na dadabus:

Reaguji na dadabus: Je to omyl. Lidé si o netopýrech myslí, jaké jsou to roztomilé létající myšky. Za prvé, jako myšky vůbec nevypadají. Já myšky miluju a chráním je. Netopýr je příšera, má prasečí rypák, veliké uši, drápy a hlavně ostré malé zoubky. Napadá člověka a přenáší vzteklinu. Takže asi tak...

ps: Leknu se všeho, co na mě nalétává. Ale to je normální. Určitě nejsem člověk, který by zabíjel pavouky jen proto, že se mi nelíbí. Pokud mě zvíře ničím nevystraší, ať vypadá jakkoli a jakkoli nebezpečné, zachovávám klid. Ale nedej bože, aby na mě něco lítalo. To nesnáším.

Reaguji na Chamarika: Doufala jsem, že alespoň v oblasti přírodovědy se budeš orientovat trochu víc, než v oblasti vztahů, ale koukám, že ani moc ne .....
Netopýr je drobný létající savec - nikoliv příšera, ty jsou v pohádkách. Rypák má myslím jen jeden evropský druh - český název mne bohužel nenapadá, slovenský je "podkovár". Zoubky samozřejmě má, ty máš předpokládám taky nějaké zuby ....u nás žijící druhy se živí hmyzem, nikoliv krví, člověka za běžných okolností rozhodně nenapadá a vzteklinu ( i spoustu jiných nemocí ) může přenést každé zvíře - toulavé kočky, psy, krysy, lišky, cokoliv. Bezkonkurenčně nejvzteklejším druhem na zemi je ovšem člověk ...
A když chráníš myšky, to je super - snad si dobře ochráníš i tu svoji
EDIT : netopýr se orientuje pomocí "sonaru", pochybuji, že by tě chtěl sežrat - spíš byl totálně zmatený ze světla a z toho, že se dostal do uzavřené místnosti, proto poletoval. Jak to s ním dopadlo ?
EDIT 2 : V tropických oblastech žijí velcí netopýři - kaloni. Prý chutnají jako kuře