Milé paní a slečny, víc hlav víc ví, tak prosím přečtěte si můj dotaz a zkuste mi říct Váš názor, opravdu mně zajímá nezaujatý pohled.
Rozvádím se, manžel si našel jinou, mám dvě děti 10 a 7 let.
Přes seznamku jsem se seznámila s mužem, je podruhé rozvedený.
Scházíme se půl roku, dva měsíce po seznámení jsem zjistila, že je na seznamce stále aktivní a také že si domlouvám další schůzky. Oznámila jsem mu že vím a jeho reakce byla že si smazal profil a řekl, že teď už nikoho hledat nebude jelikož našel mně. Za další tři měsíce jsem zjistila, že si přes mobil píše se ženou, ta mu posílá nahé fotky a chce s ním chodit. Opět jsem mu oznámila že ne úplně z vlastní vůle o tom vím, jeho vysvětlení bylo že s tou paní sešel kdysi velmi dávno když jsme spolu teprve začínali, nic nebylo, ona ho uhání, on ji odmítá..blalabla.
Od té doby nic, žiju v klidu a míru. Co mě trápí je, že celého půl roku mi říká, že jsem jeho kamarádka, že je do mě zamilovaný a že by mě časem chtěl pozvat na skutečné rande a chodit se mnou. Tato situace už trvá poměrně dlouho a rande zatím nebylo. Trávíme spolu každý druhý víkend kdy jsou děti u otce a občas u mě přespí v týdnu nebo o víkendu když tam děti jsou. Seznámil se s nima, pozdraví je pokud se s nima v bytě potká. Nejsem stíhačka co se hned po rozpadu manželství hrne střemhlav do dalšího vztahu. Jenom asi adekvátně tomu jak dlouho už se scházíme a jak se prohloubil můj cit k němu mi prostě začíná v hlavě vrtat k čemu to vlastně spěje a jestli vůbec. Na muže jsem i po špatné zkušenosti s koncem manželství nezanevřela a věřím, že zas budu mít parnera, budu s ním a dětmi žít a bude nám dobře. Můj „ kamarád“ žije v domě svých rodičů, společně s jeho patnáctiletou dcerou. K sobě mě zatím nepozval, veškeré naše schůzky se odehrávají u mě v bytě, jezdíme na výlety, je mi s ním dobře. Je pozorný, hodný milý, na jeho chování si nemůžu v nejmenším stěžovat. Co mně v současné době znervozňuje je fakt, že nemám od něj žádnou vizi, plán, nevím jak to se mnou myslí a co od něj můžu čekat. Takže otázka zní, co by jste dělaly na mém místě? Byly by jste rády, že máte dobrý sex, milou společnost, výlety, procházky večeře? Nebo by Vás stejně jako mně trošku štvalo že to není doopravdy, že to není skutečný vztah se vším všudy? Ukončit to a soustředit se na hledání jiného skutečného vztahu nebo zůstat v tomto „kamarádství“ a být ráda že nesedím doma s rukama v klíně?
Děkuji Vám za názory...