Mám delší roblém se sestrou. Kvůli všemu se naštve.
Nevím, jak už dál, protože bych si s ní chtěla někdy třeba někam ssedout a pokecat jako ženský, jenže to nejde. Kolikrát mám strach před ní něco říct, aby se nenaštvala. Vždyť jí někdo z rodiny nic neudělal! Pamatuji, jak na vánoce se urazila. Já s další sestrou abratrem jsme se vesele bavili, dělali jsme srandu a on ase naštvala, že se s ní nebavíme. Jenže jak? Řekneme něco špatně a ona se urazí a pomluví nás jako vždy.
Stačí říct na ni nějakou poznámku, které by se každý smál, ale ona se urazí, sbalí se a jde pryč.
A není tohle ten problém? Mně by taky mrzelo, kdyby se mi rodina vysmála.
Zkusím Ti to nastínit z mého pohledu. Moje sestra je taky ke mně velmi kritická. Skoro všechno, co dělám a jak žiju, je podle ní blbě. Pořád mě kritizuje, že mám blbou práci, že jsem tlustá (já tlustá= pravda bohužel), že mám hnusnej byt, že.... vlastně skoro všechno špatně. Ani když jí udělám kávu, tak to nikdy není dobrý 
, jednou slabá, jindy moc silná, moc malej (či velkej) hrnek. A pak stačí, aby řekla nevinnou poznámku a po vlně kritiky je to pro mě poslední kapka a taky se urazím.
Neříkám, že Ty jsi ta špatná nebo že to tak je, jak jsem psala. Ale nemůže to tak být?
Reaguji na Hubák: Já myslím, že mnou to určitě není. Protože i mamka doma nadává, když sestra není doma, že ji štve, že před ní nemůže nic říct, že se hned urazí. Ona už i mamka je z ní nanervy, protože jí něco chce říct, jenže to nejde. Sestra se urazí, když je to něco, co se jí nelíbí. Ono stačí, když se třeba bavíme s mamkou, ona za námi přijde, něco řekne... já jí řeknu, "jojo, počkej, už jdu, jen to dořeknu.." no a ona se urazí, řekne blbou poznámku a jde pryč :/
Asi těžko tu přijdeme na to, čím to je, protože to máme zprostředkované jen z tvého úhlu pohledu. Co mě zaujalo je, že jsi psala, že se to děje v poslední dvou letech. Buďto jste se vy jako rodina k sestře chovali kriticky celej život, a proto vám teď přijde, že ona se uráží. Možná jen dospěla, a proto si to už nenechá líbit. Jak píšeš je s přítelem spokojená, tak s ním asi ten problém nemá? Není řešení se bát její reakce a vyhýbat se jí, jste dospělí, tak jí na rovinku, ale zas bez emocí a vyčítání řekni, jak to cítíte, proč to tak má, že je to pro tebe a ostatní tlak a bojíte se s ní mluvit a je vám to líto, protože jí máte rádi a chtěli byste s ní trávit čas beze strachu, že se urazí a odejde. Co pro to můžete udělat. Je taky dost možné, že se něčím trápí, takže je pod neustálým tlakem a pak ta vaše byť nevinná poznámka jí může rozčílit tak, že vybouchne. Zkus se jí zeptat, jestli jí něco netrápí, že kdyby potřebovala pomoc, má vás.
Reaguji na Nicoffee: Kriticky jsme se k ní vůbec nechovali, protože to by musela celá rodina, ne jen já. Pamatuju, že dříve jsme dělaly vše spolu, ale z ničeho nic to přestalo. Nepohádaly jsme se, nic. Nevím, jestli se trápí, ale má nového přítele, zařizují byt,ale už i před ním byla nějakou dobu nevrlá. Mysela jsem, že se to změní, když je zamilovaná. Jenže ona se před ním chová jako andílek,ale když je u nás sama bez něj, tak jen sedí a mračí se. Vůbec t nechápu. Kolikrát za ní jdu, směju se, snažím se udělat nějaký vtip, jenže jí všechno přijde blbý, trapný. Kolikrát i mamka já řekne, co se vzteká, že se nic nestalo. Já jí dala ze srandy tu kostku cukru, ve které je ten pavouček, takový kanadský žertík, jestli víc. Ty jo, ta se tak naštvala, nadala mi, že se chovám jak vůl, že jsem trapná. Přitom já ji chtěla rozveselit a myslím, že tohle vůbec nebyl důvod k uražení se. Mě třeba brácha dal do postele hada, já se jen lekla, pištěla jsem, ale pak jsem se smála. To udělat sestře, taknás zabije. Jen píšu, že hadů se nebojí, nešítí, máme je doma několik let, taky si je dřív brala kolem krku, ale poslední dobou nic... :/
Reaguji na Hubák: No ona jí chce říct, proč je poslední roky urážlivá a protivná. Jenže je nám všem jasný, že kdo se jí zeptá, tomu nadá, urazí se a půjde domů.
No tak evidentně má nějaký psychický nebo fyzický problém, třeba trpí depresemi, nebo se třeba neúspěšně snaží o potomka, nebo prodělala nějaké trauma o kterém vám neřekla, to my tady nevíme a vy to za ni asi taky nevyřešíte. Můžete jí tak maximálně nasměrovat k nějakému odborníkovi, ale pomoct si musí sama. Nebo se zeptejte jejího přítele jestli neví co za tím stojí. Normálně se s ní bavte dál a na její urážení vůbec nereagujte, to bude asi nejlepší. A nějaké rozveselování "na sílu" mi teda přijde taky trapné, v tom má pravdu. Nevím proč máte potřebu si z ní dělat srandu,každý na takové pubertální vtípky holt není.
A nějaké rozveselování "na sílu" mi teda přijde taky trapné, v tom má pravdu. Nevím proč máte potřebu si z ní dělat srandu, každý na takové pubertální vtípky holt není.
Souhlasím.
Reaguji na slimatko: Když ona k nám jezdí většinou bez partnera, byl u nás jen 2x, nevím proč. Moc ho neznáme. A dítě má, pětiletéhoo syna.
Reaguji na Žakuja: Třeba se bojí, že si budete pubertální srandičky budete dělat i z něj, tak proto.
Reaguji na Hubák: To právě ne. Nikdy jsme si nedělali srandu z žádného partnera, kterého měla, ani když jsem měla já nebo brácha. No jednou řekla, ře když jede od nás domů, tak má zkaženou náladu. Tak já doma s mamkou, tátou a bráchou jsme koukali jak vyjevení
Podle mne má nějaký vnitřní problém, o kterém nechce, abyste vědeli - starosti v práci, zdravotní problémy, krizi středního věku, cokoliv .. a třeba má pocit, že u vás doma se jí místo pochopení dostává jen nemístních srandiček, viz
Cituji Žakuja: ednou řekla, že když jede od nás domů, tak má zkaženou náladu
. Pokud k vám nevodí přítele, ač jim to doma klape, tak si patrně myslí, že její rodina je stádo buranů, pardon, a nechce přítele do toho zatahovat. Ovšem proč k vám tedy sama chodí ?!
Tohle já velice dobře znám, můj táta byl expert na trapnosti - pokud se dostal do kontaktu s jakýmkoliv chlapem v mém okolí, okamžitě se jej ptal, kdy bude svatba. A samozřejmě si v alkoholovém oparu myslel, že je extrémně zábavný a že mne bůhví jak setřel. No, setřel - ale sám sebe, nikdo nechápal, jak s ním moje máma mohla ty roky vydržet.
Reaguji na piper alpha: No to určitě ne, stádo buranů. Nebyla by to snad náhoda, že všichni? To ona je jiná. Ona taková nebyla a dřív taky byla pro každou srandu, dokonce se už ani nebaví s tátou, se kterým se bavila a jeuzdila hlavně k němu. Já už začínám mít podezření, že v tom má prsty on, že echce, aby k nám jezdila, že ji chce od nás oddělit. S minulým přítelem k nám jezdila normálně několikrát týdně a vše bylo v pohodě. Když se rozešli, byla u nás skoro furt,ale když má tohohle přítele, je úplně jiná. Zjistili jsme, že má zadluženého přítele, fakt moc, je v insolvenci, dluží několika firmám a lidem a nejsou to částky desetiisícové, ale je to skoro 400 tis. Ségra má dost peněz našetřených, tak my si doma myslíme, že ji ždíme z peněz a ona si to nechce přiznat a bojí se, že narazí nebo narazila a neví jak z toho ven.
Reaguji na Žakuja: Jak jste to zjistili? Ona vám to řekla? Nebo jste jí prolezli věci?
Poslat SZ
